First topic message reminder :

Objevil se mi široký úsměv na tváři.. mohl jsem vyprovodit Yoko až do Suny.. sice i stím otrapou, ale co nadělám. "Hai, Tsuchikage-dono" řekl jsem oddaně a odešel jsem spolu s ostatníma směrem k hlavní bráně.

Vbehol som pred kanceláriu Tsuchikage, videl som že tu niekto stojí ale nemienil som sa zdržovať ďalej. Iba som zaklopal a následne som otvoril dvere a vstúpil. ,,Dobrý den Tsuchikage-sama, hranice boli uzavreté a stráže posilnené,,

"Říkal jsem ať se vrátíš co nejdřív..." otočil jsem se na Tasaie

,,Ehm skôr sa nedalo, po ceste som sa zastavil že si odpočiniem a zaspal som, hehe,, skrýval som pravdu a dúfal že to zaberie

nevěřícně jsem se na něj podíval ale pak jsem se podíval zpět na Aotsuchiho.... (protože už chci odpověď :-D)

Pribehol Tasai a.. no jeho výhovorka mi prišiel ako dobrý kanadský žartík. Preboha.. je to shinobi z Iwagakure no sato.. a on zaspal?.. prebehlo mi hlavou no len som sa uchechtol. Následne som sa však zamyslel, predsa len nebol som tu len kvôli misii. Ruku som dal do brašne odkiaľ som vytiahol jeden menší zvitok. No.. Tsuchikage-sama, doteraz som v podstate bol.. tam.. a preštudoval som asi.. všetko čo je zozačiatku.. no potrebné, vynechal som len históriu klanu no to doberiem neskôr.. každopádne nech sa páči.. Podal som mu zvitok. Začínam sa ich učiť, chcem len počuť tvoj názor. Dodal som, tie zvitky boli práve moje návrhy na dve techniky pre klan Tooya, v jednej som popravde len pozmenil štruktúru krvavých krídiel na niečo jednoduchšie ako končatinu, na tú druhú som však bol viac menej hrdý.

začal jsem si prohlížet a jen jsem řekl: "No tak samozřejmně... ty techniky se dají zpracovat skoro jakkoli... diť třeba meč si každý vytváří skoro jakýkoli... já jsem však zastáncem evropského typu... neboť je jeden z nejúčinějších... a má víc funkcí než třeba taková katana...ale co... myslím,že naše techniky jsou dosti tvarovatelné...takže nevidím v tom problém... jenom,měl bych pár připomínek..." Něco jsem do jeho svitku přikreslil a připsal... a dodal jsem "Takhle bys to mohl zvládnout rychleji..."
/ale stejně si přiči týden k učení - jako týden,kdy jsi to musel vymýšlet/

Hmm.. aha.. tak dik. zamumlal som potichu a znova som od neho prevzal zvitok. Predsa len stále som v tom bol dosť veľký nováčik a tak som aj čakal, že mi tam niečo pripíše.. Následne som si len povdychol a znova som sa oprel o stenu, čakal som či ho napadne nejaká misia.

,,Takže som už v úplnom poriadku a čakám na vaše ďalšie rozkazy, Tsuchikage-sama,, "Snáď som bol dostatočne opatrní aby ma niekto videl" pomyslel si. Teraz chcel byť čo najviac mimo dediny ani nevedel prečo ale jednoducho to tak chcel.

Vzal jsem do ruky jeden spis a koukal jsem do něj... pak jsem ale na něco narazil a řekl jsem: "Ogo,Tasaii... jděte do uzavřené... musíte vybrat peníze za Ogovi a Rimy služby... neboť nám zaplatil jen jeden abych tam vyslal někoho kdo zjistil,co se tam děje,ale nikdo nezaplatil za zničení hrozby... takže najděte někoho,kdo by to zaplatil,a nebo to vymáhejte na občanech..." řekl jsem

,,A to zvládne aj sám nie? Nemáte tam niečo iné napríklad špionáž, chytenie banditov ale dačo také, prosím.,, Povedal som prosebným hlasom lebo sa mi na vymáhanie dlhou vôbec nechcelo, radšej by som išiel na misiu mimo dedinu a sám.

Len som prikývol a zobral som si od Tsuchikageho spis.. následne som sa pootočil k Tasaiovi. Nenútim ťa.. aby si išiel so mnou.. iba by si prekážal.. zamumlal som mierne krvilačným a chladným hlasom.. následne som len vyšiel z budovy Tsuchikageho smer dedina v ktorej zomrela Rima..
(presun)

"Jdi za ním... a nediskutuj o tom..." řekl jsem potichu .. pak jsem se otočil na Aotsuchiho... a zeptal se: "A jak to vypadá s obranou Oto?"

"Bóžeee" pomyslel som si a bez slova som vykročil smerom k bráne (Presun)

Došla jsem směrem ke kanceláři a rázně bouchla do dveří.
Víc jsem se s tím neobtěžovala. Mírně jsem zvedla obočí a zůstala stát.
Čekala jsem, až mne někdo vyzve ke vstupu.
Můj takzvaný společník vůbec nedorazil. Čekala jsem týden. Je to jen špatný vtip... Určitě...

"Zabezpečenie Oto je na vysokej úrovni, Tsuchikage-sama." Chcel som pokračovať, ale vyrušilo ma klopanie. Pohľadom som prešiel na dvere a dokončil čo som chcel. "Už so vstupom do dediny som mal problém, aj keď som preukázal svoju totožnosť."

"Prosím sepiš vše zabezpečení o kterém víš tady na pergamen... a zatím se posaď." řekl jsem Aotsuchimu... pak jsem řekl: "Vstup,jsi-li hoden."

Protočila jsem oči nad netradičním povolením ke vstupu a vešla.
"Zdravím, Tsuchikage-sama. Netuším, zda je to pouhopouhým špatným vtipem, ale můj takzvaný partner v té zkouškové misi podle strážných u brány vůbec neodešel z vesnice. Pokud jste měl v plánu se mě zbavit, nemusel jste to dělat tak okatě."

kývl jsem hlavou když přišla a poté co dořekla jsem řekl: "Záměr to neměl být... a vůbec netuším kde je takže až se objeví tak si to s ním vyřídím...a jinak co mise?"

Váhavě jsem kývla a vydechla.
Ne, že bych mu to zcela věřila... Ale zní to upřímně...
"Čekala jsem na něj před bránou, takže jsem nic moc nezjistila. Ame je vylidněná. Pořád jako kdyby tam nikdo nebyl. Hlídky bývají dobře skrývané, ale pohyb po dědině a přechod přes bránu je tak jednoduchý, že i Genin by prošel zcela bez problémů."

"Hmmm výborně... takže z Amy se stává tréninková oblast... " řekl jsem pobaveně... "Takže obrátím svůj zrak ..." dodal jsem tišeji a pak jsem se otočil na Aotsuchiho... "Co kdybys tady s Joki... zjistil,z čeho nejvíc peněz těží Oto..."

Prohlédla jsem si dalšího přítomného.
Ze Suny jsem byla zvyklá, že spoustu lidí nevidím. Zkrátka mou prací bylo sloužit vesnici, ne vidět, s kým mluví Kage. Do toho mi nic nebylo. Teď, když jsem s ním však měla jít na misi, se status obrátil. Mírně jsem se uklonila na znamení pozdravu, jak bylo mým zvykem.
"Azayaka Jōki, těší mne," tentokrát byl můj hlas o něco příjemnější a z velké části i upřímný. Ještě jsem se otočila na Tsuchikageho.
"Tsuchikage-sama, posíláte mne do Oto. To je jiná liga než Amegakure. Znamená to, že jste mne přijal do vesnice?" tentokrát byla v tónu mého hlasu znát jistá zvědavost.

Chystal som sa spísať obranu Oto, keď na mňa Tsuchikage prehovoril. "Mám sa zasa vrátiť do tej dediny? Nebude to podozrivé? Otokage ma už veľmi dobre pozná." Asi som sa nemal pýtať na Everesta.
Pozrel som sa na Joki, ktorá mala ísť so mnou. "Volám sa Aotsuchi." Usmial som sa. "A potešenie je na mojej strane."

"Azayako ... to jsem se ještě nerozhodl... " řekl jsem a poté jsem se otočil na Aotsuchiho: "Reina se s tím bude muset smířit... mám tam ninju a nehodlám ho jentak opustit... s tím kdyžtak argumentuj..."

Povzdechla jsem.
"Nu uvidíme. Jak projdeme bránou? To nebude jako Ame a já jsem spíš ten, koho by buď nechali bojovat v předních liniích nebo poslali vyřizovat kancelářské věci. Zkrátka lehce nahraditelná, jak jste jistě dobře poznali," zamyšleně jsem se pousmála.
"Takže myslím, Aotsuchi-dono, že se budu řídit vašimi pokyny, i kdyby to nebyl přímý účel mise. Avšak předpokládám, že je."

Neodpovedal som, ale ďalej pokračoval v presviedčaní Tsuchikageho. "Dôvod, prečo som sa vrátil bez Hitomiho je, že ma z dediny zdvorilo vyhodili. Nemyslím si, že ďalšia návšteva je dobrý nápad." Pokrútil som hlavou.