Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Rezidence o dvou křídlech nového Otokageho Reiny Kany, na zahradě hlídá drak (Dag) u hlavních vchodů jsou sluhové a v celé rezidenci jsou tři služebné a jedna osobné komorná Reiny a další personál

"V pořádku po dlouhé době jsem se v klidu vypsal."zasmál jsem se."Takže co se tady dělo když jsem byl indisponován jestli se mohu zeptat?"

to mě trochu zarazilo, povědět mu o Madarovi, okamžitě se to roznese všude což jsem nepotřebovala
"Nic důležitého, jen nějací ninjové napadli Otogakure tak jsme jednali a poprvé jsem použila svou jednotku rychlého nasazení, tak jsem jí sledovala." pokusila jsem se o úsměv

"Jednotka rychlého nasazení?"zase jsem se zasmál."To zní docela vtipně promiňte.Každopádně už budu muset asi vyrazit zpět do vesnice než tam začne být chaos."

"myslím,že vesncie se bez vás chvíli objede ne?" založila jsem si ruce na prsou s mírně svůdnějším úsměvem

"Chvíli ano ale nejspíš ne celý týden."usmál jsem se."Už jsem vám řekl že na mě tyto pohledy nepůsobí nejsem mladý chlapec který nezná ženy."usmál jsem se na ni a došel jsem až k ní."Ale když budete chtít tak moje nabídka na to že vám pomohu se uvolnit pořád platí."řekl jsem ji tiše do ucha aby to nikdo neslyšel.

"On tenhle pohled platí i na ty co ženy znaj." pousmála jsme se normálně a podívala se mu do očí

To jak se mi koukala přímo na oči bylo hezké ale co by řekla na to kdyby je viděla."Tak to jsem jedinečný."řekl jsem klidně a potom jsem se od ní oddálil."Bohužel budu vás muset opustit ale zase se někdy zastavím.Zatím."potom jsem se vypařil pryč.(Přesun)

Jak patetické..... sedla jsem si zpět do křesla a otočila jsem se na obraz Tsukiko za sebou. Pak mi myšlenky spočinuli opět na Shoa a pak jsem se ponořila zase do plánu

Dorazil jsem do rezidence a šel jsem za Reinou zaklepal jsem na dveře a vešel dovnitř."Jsem zpět"

vzhlédla jsem
"No konečně. Už jsem málem vyhlásila pátrání."

"Nějaké novinky během toho co jsem tady nebyl?"zeptal jsem se a potom ještě dodal."Promiň že mi to tak dlouho trvalo."

"Ne, ale přiděluji ti o to víc práce. Memphisto KAgua, Arget Maireto, Killunia jsou tvůj nový tým. POstarej se o ně a nějaké novinky?"

"Akorát jsem zjistil všechno o svém klanu.A co se stalo se Shunem a Jin?"Pak jsem si ještě na něco vzpomenul."A viděl jsem Everesta."

"Pravda přiber si je taky než najdu dalšího jounina." o Everestovi jsem se nehodlala začínat bavit

"Takže mám vlastně tým co se skládá z šesti lidí?"Hodil jsem překvapený vyraz."A kde je můžu všechny najít?"

"někde běhat po vesnici, kromě Memphista a Argeta. Ty jsou na misi."

"Dobrá zkusím je dát nějak dohromady ale napřed si půjdu odpočinout po té cestě jsem docela unavený.Dobrou."S tím jsem odešel a pokračoval do svého pokoje.(Přesun)

kývla jsem a dál se ponořila do práce po delší době skoro k ránu jsem se potřebovala spojit s Ayame protože už mě to začínalo tížit. spojila jsem prsty do pečetě, zavřel ajsem oči a byla mimo

Rozhodol som sa tentokrát vynechať potyčky u brány a priletieť rovno do rezidencie, vonkoncom som sem šiel teraz sám, takže nebol najmenší dôvod zbytočne vyrábať cirkusy. Posadil som sa na okenný rám a pohliadol smerom dovnútra.
"Uchiha Kagami je mŕtvy," oznámil som Reine okamžite.
"Zviedol dobrý súboj, rozhodne mal na to nazývať sa Uchihom, každopádne vo svojej ceste neuspel."

po hodně dlouhé době jsem se vrátila vědomím zpět do svého těla a otevřela jsem oči, málem jsem dostala šok, když jsem viděla Madaru na okením parapetě
"Ksakru co tu zase děláš?" prudce jsem se postavila

Po chvíľke upreného čumenia so však nemenným výrazom v tvári som jednoducho poznamenal.
"Nevadí. Prišiel som ti oznámiť, že je Kagami mŕtvy," nechcelo sa mi to celé opakovať, tak som to zbuchol do jednej vety.
"Byť tak na jeho strane, si mŕtva i ty," dohovoril som víťazoslávne nad vyhranou hrou.

mírně jsem se zamračila
"Je mrtvý?" zeptala jsem se tiše Je silnější než jsem čekala

"Už od včera. Nemožno ale nespomenúť, že bojoval priam výdatne. So shinobim podobnej úrovne som už nebojoval od čias Hashiramu Senju. Povedať to čo najúprimnejšie, bavil som sa," prehovoril som s miernym, priam až nepatrným úškrnom na tvári.
"Ale na tom nezáleží. Hoci nie som nijak zvlášť zranený, minul som priveľa chakry, vzhľadom na čo si musím ísť odpočinúť. Podmienky spojenectva teda preberieme neskôr. Konečne príde ten čas," pousmial som sa a pohliadol z okna na nič netušiace davy ľudí.
"Príprava na piatu veľkú shinobi vojnu," doplnil som hlasom chladnejším ako obvykle.

zírala jsem na něj jako kdyby přiletěl z vesmíru ..... nevim proč mě to tak překvapilo, tušila jsem KAgamiho prohru sklopila jsem zrak, dal mi své oko, to je snad jediná památka, pak jsem se podívala zase na něj

"Tento svet nepripúšťa omyly, ktorých sa Kagami dopustil. V novom svete bude legendou a včerajší dátum bude jeho pamätným dňom. Nič na tom, že to bol stále zradca vlastnej krvi a nie je nič horšie ako zrada," prehovoril som s prižmúrenými nahnevanými očami.
"Dúfam, že medzi nami dvomi to nehrozí. Obaja máme vonkoncom v mnohých smeroch spoločné ciele. Každopádne, zatiaľ sa s tebou lúčim, otokage," bolo posledné, čo v jej rezidencii zaznelo, než som zoskočil z okenného rámu a doslova letel preč.