Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Rezidence o dvou křídlech nového Otokageho Reiny Kany, na zahradě hlídá drak (Dag) u hlavních vchodů jsou sluhové a v celé rezidenci jsou tři služebné a jedna osobné komorná Reiny a další personál

Podíval jsem se na něj.
"Omlouvám se, že znovu otravuji, potřebuji se jen Otokage-sama zeptat na nějakou misi."

Faito

Dobrá, počkej, prosím, než se ti Reina bude věnovat. řekl jsem a vešel zpět dovnitř.

"Dobrá"
Poté co odešel jsem si sednul přede dveře a čekal.
Už zase čekat ach jo.

"no ....... dalo by se o tom uvažovat." řekla jsem nahlas "Poslyš, Steve....hm....zatím zkus trénovat s tím, co je za dveřmi pak si vás přijdu omrknout s Faitem."

Faito

Skvěle. počkal jsem, až Steve odejde, a pak jsem se otočil k Reině. Ikaros se dostala z tvého krystalu. Je velmi...nadaná. Možná by nebylo špatné zkusit její loajalitu, přemluvit ji. Nech mě zkusit alespoň pár mých taktik a máš celkem slušnou šanci. Získám její důvěru a ty získáš mocného ninju. Je teprve genin a už umí prolomit tvou bariéru.

Takumi

Ehm... sem Takumi, Otokage-sama, ale to je vlastně jedno, děkuji.
Řekl sem a odešel sem z místnosti ven před rezidenci, kde seděl nějakej kluk.
Poslala mě trénovat s děckem?... Jestli mě vyklepne, bude to moje největší ponížení v životě... Vypadá tak na patnác.... To bude ostuda...
Pomyslel sem si a moc šťastnej sem z toho nebyl.
Zdar chlape. Posílá mě Otokage-sama, sem prozatím tvůj sparring partner... to znamená, že spolu máme trénovat. Ale nejlepší by bylo, kdyby sme si dali pár koleček kolem rezidence, potom nějaký ty kliky, sed-lehy, potom nějaký shyby, pak sklapovačky a nakonec si dáme dřepy s kládou na zádech a budeme mít dost ne?
Řekl sem a doufal sem, že se takhle vyhnu nějakýmu souboji. Přeci jen, todle byla taky jistá forma tréningu.

Podíval jsem se na toho kluka.
Hm, nějakej novej.
Zdravím, pojďmě k jezeru.
Poté jsem se zvednul a odešel.
(Přesun)

Takumi

Co když ovládá suiton... u jezera bude mít výhodu... neee!
Pomyslel sem si a pak sem se vydal za ním k jezeru. (přesun)

"Prolomila mou bariéru? Nech mě hádat černým bleskem? To mě nepřekvapuje černé typy KG jsou nejsilnější. Proč chceš zrovna tu holku do vesnice?" postavila jsem se a dala si ruce v bok
"Je věrná Kumogakure. Ovšem když se nad tím zamyslím,mohla by pro mě v budoucnosti znamenat určitý problém, ale to bývalá Raikgake byla taky a měla stejnou schopnost a zemřela mou rukou." prohrábla jsem si vlasy. "Dělej jak myslíš, jen si pak nechoď stěžovat je paličatá. Večer mám s někým schůzku, nebudu tu , ale až se vrátím chci aby tady byl Everest a připrav ho na rozhovor."

Faito

Někdo s tak silným KG by se nám hodil. Myslím si, že je zlomitelná, jen se jí dostat na vlnu. řeknu a když mi dá rozkazy, kývnu a zmizím.

ještě chvíli jsem pracovala pak se podívala ven a usoudila že je nejvyšší čas, vzala jsem si na seb eplášť hvízdla na Daga aby se připravil. zamkla jsem svou pracovnu a odešla ven kapuci jsem si nandala až na DAgovi a pak s ním vzlétla. (přesun)

doprovodila jsem Atsuku do její pokoje dala jí pusu na tvář.
"Nikam nechoď z rezidence jasné? ráno spi jak dlouho chceš budu ráno v pracovně." řekla jsem a šla jsem do své ložnice a tam jsem si četla nějaké jutsu a pak se převlékla a šla spát

Len som sa na Reinu usmiala. Hai.. spoľahni sa. Oyasumi nasai, krásne sa vyspi.. povedala som keď odchádzala a následne som len išla do kúpeľne. Osprchovala som sa a obliekla som si dlhšie čierno-biele kimono na spanie. Po tom som si však zobrala veľký výkres a pastelky !! pochopiteľne som začala kresliť tie svoje čmáranice.. no.. nedalo sa hovoriť zrovna o čmáraniciach. Kreslila som si Reinu, ešte keď bola o niečo mladšia no, tá podoba tam stále bola, blond vlasy s ružovými pramienkami, mačacie oči a kawaaai oblečenie, okolo nej som nakreslila kryštál, element ktorý ovládala.. vlastne mi to celé trvalo asi tri hodiny a ja som pri poslednej čiarke zaspala s tým, že som ten obra držala v rukách.

-snáď nevadí že som to použil.

ráno jsem se vzbudila a šla se umýt obléknout a pak jsem šla do pracovny pracovat na systémech obou vesnic

Ráno som sa zobudila celkom.. neskoro, vlastne už ani nebolo ráno. Bolo však celkom fajn raz za čas sa aj poriadne vyspať. Chvíľku mi trvalo kým som sa zorientovala no nakoniec som zistila kde som !!.. no.. spomenula som si na to čo mi Reina včera prikázala a tak som si len sadla na postel a čakala som, či sem niekto po mňa príde.

Nakoniec do mojej izby prišiel nejaký jounin ktorý ma odviedol na tréningové pole.
(presun)

po únavném dni práce s papíry a vymýšlení obrany Amegakure jsem vstala a šla k oknu a dívala se do dálky na hranice Otogakure. Nikdy jsem si ani nepomyslela, že jednou budu vlastnit vesnici a k tomu všemu ještě jednu navrch. Že budu mít kolem sebe spousty nadaných ninjů. Nějak jsem zavzpomínala na staré časy a říkala jsem si jak hloupá jsem byla. Měla bych se sejít s KAgamim a projednat s ním novinky. OPřená o rám jsem dál přemýšlela...

Toshio Toppu

Toshia odprevadili až k rezidencii. Tam už si sám našiel cestu ku kancelárii a, že mu to trvalo riadnu chvíľu. Keď už spokojne stál pred kanceláriou pokojne zaklopal a čakal či sa niekto ozve.

"vstupte!" ozvala jsem se od okna aniž bych se otočila na nově příchozího

Toshio Toppu

,,Aký príjemný hlas." potešil sa Toshio a tak stisol kľučku a vošiel dovnútra. Zavrel za sebou dvere a pozrel sa k stolu no zbadal niekoho pri okne stáť mu chrbtom.,, Vaaaaau." v duchu žasol a prezrel si postavu pri okne.,, Dobrý." pozdravil nakoniec.

"Kdo jste a co tu chcete?" zeptala jsem se ledově klidnýmaž možná trošku tvrdším hlasem k otáčení jsem zatím neměla důvod a ani semi nechtělo

Toshio Toppu

,, Aj mňa teší, že vás poznávam." povzdychol si Toshio a pritiahol si k sebe stoličku no točil si ju operadlo od seba. Posadil sa a rukami sa oprel o to sedadlo.,, Tak ak mám pravdu povedať hľadám tu istú kunoichi meno Reina Kana." oboznámil ju s tým Toshio.

otočila jsem se ruce jsem si založila na prsou a naštvaně jsem zasyčela: "Před Otokagem se má klečet....Co jí chcete?" zamračila jsem se

Toshio Toppu

,,Ouuuuu." zašepkal.,, Tak keby kľačať, ja by som si skôr ľahol." napadlo mu v duchu a nevedel z nej spustiť pohľad. Len sa zhlboka nadýchol a z bočného vrecka vytiahol malú knižku pričom ju otvoril.,, No mám tu múdru knižku a je tu také pekné meno tak som sa rozhodol, že sa zastavím." pousmial sa.