Les Smrti - centrum

First topic message reminder :



Zde je les ještě hustší než v okrajové části. Naleznete tu spoustu jedovaté havěti ať už rostlinného, či živočišného původu.

Urobil som pečate na Kuchiyose a predo mnou sa zjavil drak. Ja som na neho vyskočil a vzniesol som sa nad vlkov. Z tadiaľto som po nich vrhal shurikeny z technikou Kage shuriken.

(Fujin bude psat za mne )

Sledoval som priebeh boja pre prípad, že bude niekto potrebovať pomoc. Mal som pripravené pečate a užíval som si toho, že na mňa vlci ešte neútočia.

/Ehm, zmenilo sa to tu na hádku. xD A ja musím končiť, takže je to pre mňa záchrana. Ak to bude nutné píšte za moju postavu. Ale prosím, iba osoby, ktoré nepreháňajú! xD/

(Píšu za ty oba xD když jsou v týmu xD...)

Ako náhle Fujin začal sekať do vlka, tak to až vyzeralo že sa vlk nechal, pri kontakte s fuutonovými čepeľami sa však doslova rozpadol na biele plamene, zmizlo mu telo.. a vlastne zmizol aj on.. Pri roke mal ten vlk rovnaké problémy, nestíhal sa uhýbať všetkým, keď na neho skočilo tak veľa klonov Roki tak sa tiež len zmenil na biele plamene a už ho nebolo.. za to však plamene zničili všetkých klonov ktorý k nim boli príliš blízko.. Jeden z tých veľkých vlkov.. vlastne najväčších predstúpil dopredu a pozrel sa na Rokkuho.. vyzeralo to však tak že ani Fujin a ani Roka ich už nezaujímajú.

Sletěl jsem trochu níž abych jim mohl případně podat pomocnou ruku...

Vlk se najednou rozpadl na plameny a já musel rychle uskočit nebo by mě to zasáhlo. Nevěděl jsem, co se stalo, ale teď jsem na tom nemohl přemýšlet. Věděl jsem, že je nedáme. Museli jsme zmizet a to jsem si právě ověřoval. "Lidi...musíme zmizet! Ale rychle! Tascher...hlídej to ze vzduchu dokud neuvidíš, že jsou ostatní pryč, pak také zmiz! Roko...počkej až odejdou oni a vyraz hned za nimi...sejdeme se u řeky! Toto je na nás moc...! Musíme se pak rychle dostat do věže! S tebou Taschere se tam sejdeme, jsme přeci v jiném týmu! Postavil jsem se znovu do takové pózy, která připomínala tance."Já je teď zdržím a hned dojdu za vámi! Teď zmizte!" Začal jsem kolem sebe rychle točit holý. Vítr se čím dál tím víc zvedal a zvedal a za chvíli byla snížená díky němu a prachu viditelnost a docela hodně. Kolem mě hůl vířila velkou rychlostí a já se začal zvedat do vzduchu. Když jsem byl asi 2 metry nad zemí, prudce jsem švihl holý a zastavil ji, ale vítr rotoval dál.
"Hijutsu: Tengoku Dantsu - Kompletní nebeský tanec! ZMizel jsem a objevil se u jednoho vlka. Sekl a zase zmizel a objevil se u druhého. Takhle se to stále opakovalo. Mizel jsem a objevoval, ale jako bych stále byl na tom místě. Najednou jsem tam byl a najednou někde jinde. Byla to rychlost a blikal jsem sem tam mezi všemi vlky. Chvíli se zdálo jakoby mě viděli tolikrát, kolik bylo vlků, jak sekám. Byli to mžiky a zaměstnával jsem úplně všechny. Díky větru a ještě snížené viditelnosti, byli zpomalení a moc toho neviděli, ale i tak. Prostě jsem se jakoby problikával, ale jejich smysli byli úplně mimo. Rány nebyli tak silné, protože jsem na to neměl tolik času a jejich těla nebyla jako normální, ale to vůbec nevadilo. Čekal jsem jenom, kdy všichni zmizí. Dělejte...toto dlouho nevydržím...už jsem to nepoužíval věky a je to náročný...

Byla jsem ve střehu, kdyby se něco nepovedlo a čekala jsem, až odejdou ty dva, abych šla po nich.

Souta
Vznášel se ve vzduchu a vše sledoval. Pozorně si vyslechl, co Fujin říkal. Chvíli jen vše sledoval. Díval se jak se vlkům prostě najednou objevují po těle rány a někdy skoro zároveň. Ale dlouho nelelkoval, rychle sletěl k Rokku a pokynul mu, aby si nasedl.

Rokku
Stál opodál a stejně jako Souta to sledoval. Na chvíli myslel, že blázní, když viděl Fujina několikrát, ale když k němu Souta přiletěl a pokynul ať si nasedne, nelelkoval a rychle za ním naskočil. Oba se vznesli a zmizeli mezi stromy.
(přesun)

Rychle jsem se přesunula směrem k řece.
(přesun-řeka)

Dál jsem pozorně ze vzduchu sledoval, jak si budou vlci počínat... Pořád jsem vyčkával až budou všichni pryč...

(Tascher píše za mě už se sem nedostanu )

Všichni již prchali a už jsem tu zbýval jen Tatsuo a já... Rychle jsem pro něj sletěl dolů a vznesl se s ním vysoko nad zem... Odsud jsme zamířili velkou rychlostí k věži...

Vlci byli plně zaměstnáni, ale já už nemohl. Čekal jsem jen jak všichni zmizí. Ještě chvíli... Když jsem viděl, že i Tascher odletěl s tím klukem, trochu jsem se pousmál. Najednou vítr prudce ustal a já zase stál na tom místě, kde předtím a rychle jsem dýchal. Ušklíbl jsem se na ně a zvedl ruku."Adios...chlupáči..." A Jakoby mě vítr rozfoukl a já zmizel.
(přesun)

Prišla som si sem a nevedela som čo robiť.