Les Smrti - bažina

Jedno z nejméně útulných míst v Lese smrti. Spousta komárů, také komárů a v neposlední řadě komárů. Rozměry 1 cm - 3 metry.

Aiko Naihi

,, No jasne to je riadne zavšivavené miesto." povzdychla si keď dobehla k bažine.,, To mám ísť cez ten humus?" znechutila sa a pozrela milo na Ogana.,, Neprenesieš ma?" spýta sa a nahodí psí kukuč.

Zpočátku nebylo nic vidět, ale kdo se na chvíli zadíval západním směrem, mohl si všimnout, že na jednom ze stromů se pohupuje cosi červeného. Ano, vypadalo to jako svitek. Líně se to houpalo sem a tam. Přesně nad bažinou. Přímo pod svitkem se zdálo, že je nějaká podivná větev, která jako kdyby se po něm natahovala. Teprve když se člověk zadíval pozorněji, zjistil, že nejde o větev ale lidskou ruku, dávno nehybnou, dávno obsypanou hejnem much. Kdosi se pokoušel ke svitku dostat, a zaplatil za to životem. Houpavý pohyb svitku zaměstnával oči natolik, že bylo téměř k nepostřehnutí, že mezi větvemi tohoto stromku, se houpe ještě něco.

Pozeral som sa na danú vec dosť.. odpudivým spôsobom.. Hem, nepovedzte mi že tá ruka tak zhnila.. za ten čas čo otvorili les smrti.. možno tu však bola už aj skôr !! povedal som rozhodne a Aiko som viac menej ignoroval xD aspoň tie jej slová. Nakoncentroval som chakru pri čom som na bažinu vykročil, teda skôr som nakoncentroval chakru aby som nezapadol. S rukami vo vreckám som sa rozišiel k tomu zvitku a ruke !

Aiko Naihi

Aiko nechápavo sledovala ako len okolo nej prešiel.,, On je stopro teplý, nie je možné to sa proste nedá. Veď to je.... nemožné."povzdychla si a ani sa nepohla.,, Pche veď ja si počkám kým sa po mňa pekne krásne vráti." rozhodla sa.

Bažina pochopitelně nebyla jen tak obyčejnou bažinou. Vedle Ogova kotníku se vynořila další ruka. Vzhledem a hnilobou velmi připomínala tu, která se natahovala po svitku. Ruka chňapla po jeho noze a zmizela v bažině, spolu s jeho kotníkem. Na mrtvolu to bylo dost silné, Oga se zaboha nemohl vyprostit.

Dosť so mnou miklo, silou mocou som sa snažil vyprosiť zo zovretia no nejak to nešlo !! Vedel som však že nemôžem na tej bažine ostávať príliš dlho a tak ma napadla celkom jednoduchá vec, v rýchlosti som nahmatal shuriken s lankom ktorý som hodil k jednému zo stromov, pomocou shoushuriken no jutsu som ho nasmeroval tak aby sa obviazal okolo jeho.. aspoň to vyzeralo ako pevnejšia časť a v momente som sa nohou aj oboma rukami zaprel aby som sa zo zovretia vymámil, chcel som sa odtiaľ dostať !. No začal som rozmýšľať nad tým či to nie je genjutsu !

Aiko Naihi

,, No fuj." povzdychla si Aiko keď to videla.,, Ako keby nestačilo to všetko čo tu lozí ešte aj zdochliny sa prebúdzajú zo spánku." napadlo jej v duchu a sledovala Ogana pri pokuse o záchranu.,, Kebyže si mal problém povedz miláčku." pousmeje sa ale začne si poriadne dávať pozor okolo seba.,, Ale čo keby?" napadlo jej.

O genjutsu se nejednalo. Ty ruce byly skutečné. Vynořila se druhá a chňapla po druhé Ogově noze. Začal být stahován níže a níže dvojnásobnou silou. Šlo to sice pomalu ale jistě.

"Pojď mezi náááás... Buď náš kamaráááád..."

Divné hlasy jako kdyby šeptaly ze všech stran... Povrch bažiny se začal zvláštně vlnit. Tu a tam vyšla ven bublina.

Keď mi chytili aj druhú nohu tak som sa dosť splašil, po tom mi však niečo napadlo. Kamarát? KAMARÁT !!?!? pravdepodobne ste nejaký blbý zombie !! tak ako mám byť ku*va váš kamarát ? vytrímťe !! zakričal som na plné hrdlo po čom som si s tým lankom ktoré som držal omotal pravú ruku, s ľavou som sa vďaka tomu mohol na chvíľku pustiť, pripevnil som s ňou na ďalší shuriken ďalšie lanko a jeho koniec som si obviazal okolo ramena (na ruksaku), ruksak bol dosť pevný, určený na tie najťažšie podmienky a tak som si nemyslel že by sa mohol pretrhnúť, shuriken som hodil tak isto ako ten o ktorý som bol teraz prichytený, tým rozdielom že sa ku mne druhou stranou vracal, schytil som ho do ruky a aj keď som sa trocha porezal bolo to v poho, v podstate taký provizórny kladkostroj vďaka ktorému som sa snažil priťahovať von z tejto blbej vody !

Aiko Naihi

,, No dobre ak moju pomoc nechceš dobre ale misia je misia a tá je prvoradá v niektorých situáciách." povzdychla si.,, Nechcela som to ukazovať teraz ale ak to nevyskúšam nezistím to." pokrčila ramenami a opatrne zodvihla ruku pričom ukázala na zvitok. Pomaličky sa z tykvy začal hrnúť piesok a vo výške pár metrov nad zemou sa vrhol priamo na zvitok.

Oga cítil stále stejné napětí. Nedalo se říct, že by sílilo ale trvalo stále, s nezměnenou silou. Najednou se nalevo od něj vynořila další neposedná ručka a chystala se ho chňapnout za koleno. Ruk se objevovalo víc, dokonce tu a tam vykoukla hlava.

"Kamarááádeeee..." ozval se sbor slizkých hlasů.

Jedna lebka otevřela hubu tak nadšeně až jí vypadlo oko. Mezitím písek dorazil až ke svitku a obalil jej. Stačilo jen silně trhnout, a urvat ho ze šňůry, na které visel.

Aiko Naihi

,, Noooo to sa mi páč." usmeje sa a potiahne k sebe piesok ktorý sa začal vracať ale zároveň si dávala pozor predtým aby sa nestala nejaká iná udalosť. Skôr než sa jej piesok vrátil z tykve vypustila ďalší prúd piesku ktorý smeroval Oganovi na pomoc aby ho zachytil.

Jakmile se Aiko zmocnila svitku, utrhla se ze stromu druhá část špagátu, na které se houpal oběšenec. Ten zahučel do bažiny a začal se pomalu potápět. Nicméně, svitek byl na světě!



Poté už bylo možné v klidu vytáhnout Ogu z té zombie bažiny.
(pardon, končím, takže už si dělejte co chcete xD)

Doletel som sem práve v tedy keď bolo vidieť svitku .
Akosi mi prišlo na um že by som si ho možno mohol zobrať preto som letel nenápadne nad nimi .

F*ck.. pomyslel som si s takým až skeptickým výrazom na tvári. Nepustím sa BAAAKAAA !!! vyplazil som jazyk na tie hlavy, bolo ich však zrazu nejak moc, teraz ma však už nemali ako stiahnuť, apsoň som si to myslel, jednu ruku som mal obviazanú lankom a to bolo vďaka shurikenu obviazané okolo stromu. druhým som sa chcel len pritiahnuť no, usúdil som že to nemá cenu, pustil som ho teda a shuriken vďaka lanku spravil pekný oblúk. Takmer v momente som ho mal späť v ruke, čo po mne vlastne chcete? skúsil som to inak, možno boli priateľský xD. Nakoniec som len pristál na piesku, a bol som pri Aiko.. no nevedel som sa na ňu ani pozrieť !!.

Aiko Naihi

,,Nevadí prcku veď som ti povedala, že za mojím zadkom je toho miesta pre teba až až." zasmeje sa.,, Ale nabudúce ma cez tú bažinu povinne prenesieš jasné?!" podotkla a všetok piesok sa vrátil do tykve.,, Tak a teraz kam vedúci?" spýtala sa.
_____________________________________________________________________

Ako Shiro nehnevaj sa ale postol si v dobe keď zvitok už bol dávno skrytý v piesku takže nemál si šancu ho zbadať. A už vôbec nie v takejto zahustenej oblasti tak prosím ťa radšej sa otoč.

Tak keby tam bolo prelietaval som v lese niektoré oblasti keď tu v tom ako som šiel pomedzi stomou a akýchsi krýkou som zbadal akýchsi ľudí .
Ku ktorým som ešte nepodišiel len som ich mal v pláne sledovať .
A to preto aby som sa dozvedel či niečo majú alebo by to šlo nejako inak
(toto by už mohlo byť XD )

Pořád v přestrojení za Shiore jsem se potloukal kolem. Snažil jsem se vyhlédnout si kořist.

Len som prikývol, možno.. zaškeril som sa po čom som sa však postavil, mali by sme zmiznúť.. spravil som až príliš veľa hluku.. zamumlal som po čom som si mierne popukal hánkami, následne som sa začal obzerať okolo seba, no nič som si nevšimol, aj keď možno.. proste som sa otočil niekde, kde sa nenachádzala bažina tých zombíkov !!

Aiko Naihi

,,Máš teda pravdu odchádzame a niekam sa zašijeme." prikývla Aiko a pozorne po Oganovom varovaní sledovala okolie okolo seba a hociakému zvuku venovala zvýšenú pozornosť.,, Pfuuu." zašepkala a hneď na to ho následovala preč.

Pretože šli preč oni ja som ich teda ďalej sledoval lebo som toho akosi veľa nezistil teda skôr som nezistil po pravde nič .

Poskakovala jsem z větve na větev. Pulsující pečeť, jako kdyby mě sama naváděla kam mám jít. Tohle bude pěkná šlamastika. Občas jsem se bolestí zašklebila. Poklekla jsem na jedné bytelné větvi a aktivovala byakugan.



Chvilku jsem pátrala a pak mi to bylo jasné. Někdo se nám trhnul z týmu. Není pochyb... Támhle je... Znovu jsem se vydala na cestu a pomalu se k němu blížila.

Ušklíbl jsem se.
Mikomi-chan..už mě objevila.
Stál jsem a udělal tři pečetě.

Stála jsem na stromě a sledovala ho z výšky. Neodvažovala jsem se dýchat. Měla jsem za to, že o mé přítomnosti nemá tušení. Z hluboka jsem se nadechla a zaútočila na jeho záda. Padala jsem tiše, až na poslední chvíli bylo možné zaslechnout, jak něco sviští vzduchem.