Vodopády, lesy, jezera

First topic message reminder :

Při západu, nebo východu slunce, je toto nejhezčí místo na celém širém světě

Se svým týmem jsem spěchala co nejrychleji a v dálce uviděla obrovský výbuch. Rozeběhla jsem se ještě rychleji a narazila na Mikomi a její tým.
"Jste v pořádku?!" vykřikla.

* Jak se sem mohli dostat??A odkud vědí o tom že jsme tu.... * po chvíli mi to došlo.* Hokage-sama...nikdo jiný o téhle misi nevěděl * pomyslel jsem si a já raději neodpovídal , protože kdybych řekl že jsem v pořádku , asi bych to ještě schytal od mediků.

Naposled jsem se zadíval do nebe. Tohle mi bude chybět... Potom už jen nastal mohutný výbuch a do nebe vyšvihli obrovské plameny, které na chvíli celou oblohu pohltili.

Nastala ještě větší tlaková vlna, která se roznesla do okolí a rozdrtila ještě zbylé stromy a skály. Voda se také rozletěla všude možné a žárem se jen tak odpařovala. Po odeznění, i když neuklidnění, tam zůstal veliký kráter, do kterého pomalu tekla vody z řeky. Až se zase zaplní, tak se vodopád vytvoří znovu a příroda se obnoví o s novým jezerem, ale to ještě nějaký čas potrvá a do té doby tady lidé budou vídat jen trosky a zničenou část krajiny, kterou tento člověk, tak miloval...

Nově příchozí jsem téměř nevnímala, byla jsem ponořená ve svých myšlenkách.
"Mě.. mě nic není, prosím, postarejte se o ty dva... Katashi, nech se prosím prohlédnout. Nežeň se tolik... " pravila jsem a byla značně pobledlá. Lítá tu jako kdyby se jenom škrábnul....

"Hai," když jsem viděla , že se chystá jít, prokřupla jsem si děsivě pěsti.
"ZŮSTAŇ!" vykřikla jsem na něj a přiběhla k němu. Rychlým pohybem jsem ho shodila na zem. Přiložila jsem svou ruku na jeho hruď a začala ho léčit svou zelenou, smaragdovou čakrou.

Pořád jsem seděl na Akiovi a pousmál jsem se.
" Mikomi...já se nechám prohlédnout jen když se necháš prohlédnout i ty...ty taky nejsi v pořádku tak si to nenalhávej... " znova jsem se pousmál." A vy se mnou nemluvte jako se psem!Jediný pes v okolí je tu on! " řekl jsem naštvaně a ukázal jsem na Akia." Katashi!Ty mě taky neštvi..nebo dopadneš ještě hůř " řekl hrozivě.

"Nemluv a lež!!" Rána se léčila velice pomalu.
Dva medici prohlédli Mikomi a Hanzoa, od toho tu taky byli.
Po doléčení jsem vstala.
"Ještě lež!"

" Jasně jasně "
řekl jsem s nevinným výrazem , kterým jsem se jí snažil uklidnit.
* Proč na misích dopadnu vždy nejhůř já?!I když...je lepší že jsem to schytal já... *
pomyslel jsem si a povzdechl jsem.
" Jasně...stejně jsem měl v plánu jít do nemocnice , ale tohle je lepší...nemusím se tam zastavit , že ne? "

Nechal jsem si oko ošetřit a pak jsem si ho sám zavázal.
Kývl jsem hlavou a uschoval kusarigamu.
"Měli bychom jít.." přesun i s Mikomi.

"Když se budeš přepínat, tak tě tam odvedu i násilím," řekla jsem hrozivě a pak mu pomohla vstát.
"A nezapomeň, sleduju tě!" Přesun i s týmem..

" Nebojte nebojte " uklidňoval jsem jí i s úsměvem a pak jsem vstal.* To je u mně každodenní rutina , ale to vy nevíte * pomyslel jsem si a povzdechl jsem." Jasně jasně " dodal jsem po chvíli , skočil na Akia a vyrazili jsme pryč.

Přesun.