Vodopády, lesy, jezera

Při západu, nebo východu slunce, je toto nejhezčí místo na celém širém světě

Dotazil jsem i s Atsu v náruči na vrchol vodopádů, kde jsem se usadil na jednom kameni, který byl poblíž místa, kde se vodopád sléval mohutným proudem dolů, zde jsem se usadil a položil jsem Atsu vedle mě

Po nejakom čase som pomaly pootvorila oči, bola som celá nejaká rozospatá no ten šum vodopádov ma stále držal v takom polospánku. Pohľad som upierala na nebo nado mnou po čom som ho však stočila do strany kde som tie vodopády aj uvidela.. nakoniec do druhej kde sedel Hiraku a len som sa na neho usmiala.. Oooohayo !! zaškerila som sa energeticky a celá ospavosť bola rázom preč !

''nejéč'' řekl jsem chladným hlasem a podíval jsem se na ní, byli jsme zrovna v klidnější části vodopádů, tudíž zde nebyl šum tak silný aby přerušoval náš rozhovor ''slyším tě dobře''

Hee.. eeehm.. gomeenasai.. zamumlala som už potichšie a presunula som sa do takého sedu. rukami som sa zaprela o zem a zvedavo som sa obzerala naokolo.. Vyzerá to tu.. skvelo! pousmiala som sa a fascinovane som sledovala masy vody ktorá sa rútila vodopádom dole.

''ano'' kámen se zdal jako by na té vodě plava, rukou šlo došáhnout na tu krásnou čistou vodu ''ve dne je to tu lepší, ale to by jsi musela dříve vstávat'' uchechtl jsem se

Hm? .. koľko som vlastne spala? pošepla som zvedavo pri čom som sa po štvornožky doplazila až k okraju skaly.. alebo kameňa či čo to bolo, jednou z rúk som sa pevne chytila okraja no načiahla som sa a druhou vystretou rukou som sa snažila vodu kvázi "vlniť" proti prúdu.. proste som sa s tou vodou hrala ako malá.

Vzdychl jsem si a přišoupl jsem se k ní blíž, znal jsem jí sice chvíli, ale už jsem viděl jak tam za chvíli poletí...
''asi den, což je celkem dost... a jak se ti spalo ? celou dobu jsem tě nesl''

Huum.. celkom faajn.. ani som o sebe nevedela.. zaškerila som sa no pohľad som stále upierala do vody, uhm haai arigato.. dodala som ešte a načiahla som sa k vode ešte o niečo viac.

''ví Raikage-dono o tom, že spolupracuješ s Hebimarem ?'' díval jsem se na ní

Heeem? je na tom niečo zlé? že s ním pracujem? mne príde ako fajn chlapík.. je milý.. a pri tom sa ani nemusím báť že by ma odsudzoval kvôli mojim rituálom.. Usmiala som sa no len som pokývala hlavou na znak že o tom pravdepodobne Rin nevie.

povzdychl jsem si
téhle holce, je tento svět ukradený, žije si ve vlastní pohádce... a možná je to dobře díval jsem se na ní ''možná by jsi jí to raději ani říkat neměla''

Huuum.. možno nie.. aj keď je to moja Onee-chaaan !! a tej môžem zveriť všetko.. rozžiarila som sa ešte a rukou som sa snažila tento krát chytiť nejaké tiene ktoré však vytvárali kamienky na dne takže mi to nešlo ^^

''otázka je jestli má raději svou vesnici, nebo tebe...'' poznamenal jsem

Uhm..zbytočná otázka.. ja by som proste nedovolila aby si vybrala medzi mnou alebo dedinou.. radšej by som zomrela než by sa mala postaviť pred takúto možnosť.. len keby to bolo možné.. povedala som už takým tichším hlasom a ďalej som chytala tiene vo vode.

uchechtl jsem se
''ty jí máš asi hodně ráda, co ?''

Haai.. viac než si niekto môže predstaviť.. zachechtala som sa pri čom som bola myšlienkami trocha inde.. práve mi chcela kúpiť niečo ..nové.. na oblečenie.. zamumlala som ešte takmer nečujne.

obrátil jsem oči v sloup ''to jsem tě asi právě unesl''

Uhm.. vyzeralo to tak.. pre to ta tiež sledovali jednotky Kumogakure.. zamumlala som a v momente mi skĺzla do vody aj druhá ruka.. tým som však stratila oporu a intenzívne splašené mávanie rukami na všetky strany tiež moc nepomohlo..

chytl jsem jí za tričko na jejích zádech a přitáhl jsem jí lehce zpět
''myslím, že by jsi vyhrála cenu, nemehlo tisíciletí''

Heem? ja nie som nemotorná len .. len.. uuhm..
zahundrala som pri čom som narýchlo začala hľadať nejakú uspokojivú výhovorku alebo podobne.

Došla jsem k vodopádům. Hlavně mě sem dovedly Kitsu s Kitsune, které jsem za hranicema Oto vyvolala. Na hlavě jsem měla kápi, kterou jsem měla skoro do obličeje, aby mě nebylo poznat.
,,Tak kde?" zeptala jsem se lišek a ty se znovu rozběhly. Já se zastavila u jednoho z vodopádů a okouzleně ho sledovala. Sugoi.. pousmála jsem se. Tohle místo by dokázalo přinutit k úsměvu každého ledovce. Kitsu se mezitím dostala do jedné z jeskyněk, kde našla svůj cíl. Kitsune mi hned přišla dát vědět. Já ale zůstala na místě a čekala, jak zareaguje on.

Když jsem měl svou chvilku zamyšlení z které mě vyrušil nečekaný host, vytáhl jsem katanu. ale ihned jak jsem zjistil kdo to je, tak jsem jí schoval
"Kitsu ? co tady děláš ?" když se rozeběhla zpět k Himi, okamžitě jsem jí následoval

Když Kitsu doběhla, i s Kitsune zmizela. Sledovala jsem ho v chůzi, jak se blíží ke mně. Znovu jsem nasadila klidný vyýraz, díky okolí ale vřelejšímu.
,,Tak se zase vidíme." prohodila polohlasně a dál jeho pohyby hypnotizovala.

Došel jsem k ní
"co tě přivádí Mizukage ? .. Dai už ti nestačí ? potřebuješ se zase trošku odreagovat a pobavit ?" jednou rukou jsem jí objal kolem pasu a druhou jí stáhl kápi z hlavy.
"nebo mě snad chceš zabít ? odvést zpátky?" zašeptal jsem a přimhouřil oči