Vodopády

pro **Kiyoko Hokori** Sun 26 May - 19:19

Vodopády které jsou naprosto neodmyslitelnou součástí Kirigakure, voda je zde překvapivě vždy teplá a to i v zimě. Nikdo neví proč tomu tak je. Vodopády bývají inspirací pro malíře a spisovatele. Okolo je nádherná příroda která svádí k tomu aby se zde člověk navždy zabydlel.

pro Mizuki Hoshigaki Tue 28 May - 19:15

Cesta od brány až k vodopádom netrvala dlho a narazila som na prvé vodopády. Sledovala som hlavne okolie. Bola som naďalej ostražitá a celkom som si užívala tento vzduch. Bol tu veľmi príjemný vzduch, určite lepší než v podzemí.
Vyskočila som na strom a odtiaľ som videla úplne všetko, keď že som mala sledovať okolie bolo to ideálne miesto. V korune stromu ma nebolo najlepšie vidno, a tak to bolo zároveň aj maskovanie. Samehada mi vždy oznámila, ak by sa blížil niekto s väčšou chakrovou zásobou.

pro Mizuki Hoshigaki Fri 31 May - 21:40

Po dlhom hliadkovaní som sa rozhodla prejsť celú oblasť ešte mojou pomalou chôdzou.
Zoskočila som zo stromu a pomaly som sa vybrala okolo vodopádoch. Sledovala som prírodu a oblohu. Nikto tu teraz nebol a ja som si užívala ticho prírody.
Keď som to celé prešla, už som nemala čo robiť. Bolo to tu čisté a po nikom tu nebola ani stopa. Kedysi tu prechádzalo mnoho ľudí, ale teraz takmer žiaden.
Na tvári som mala malý úsmev a vydala som sa do dediny, ohlásiť Mizukage, že mám hotovo.

Presun

pro Kin Yuki Mon 10 Jun - 7:19

Došla jsem k vodní ploše pod jedním z největších vodopádů. Potřebovala jsem trénovat. Dosáhnout alespoň menších úspěchů. A radši větších, než menších, protože jsem to Mareovi slíbila.
Musím to dokázat. Být lepší než on.
Za tenhle cíl by mě neměl rád. Ale kdybych byla lepší než on teď, respektoval by mě a nezemřel by.
Možná by mě měl i rád.
Cítila jsem, jak mi kapky vody z vodopádu dopadají na vlasy. Pustila jsem se do pečetí. Technika, kterou jsem chtěla vyzkoušet, nebyla těžká, to rozhodně ne. Ale byla důležitá pro každého člena mého klanu. Měla jsem ji umět už dávno.
Dřív než zemřel.
Sebelítost a litování partnera sebevraha mi ale s tréninkem nepomůže.

Poslední pečeť.
"Hyōrō no Jutsu!"
Z vody přede mnou vyjel sloup z ledu. Ostrý, průsvitný, chladný. Jako kdybych do něj měla něco uzavřít. Inu, to jsem opravdu měla, tohle byla technika ledového vězení. Měla zastavit nepřítele v pohybu, zmrazit jeho tělo a uchovat výraz jeho vystrašených očí.
Mareovy oči...
Pohodila jsem vlasy. Technika se rozpadla a já ji zkusila znovu. A znovu, znovu, znovu. Znovu.

Nakonec se mi to podařilo. Zmrazila jsem vážku v letu. Její křídla se ještě přežila.
Teď jen, jestli přežije...
Opatrně jsem techniku rozmrazila a zachytila drobné tělíčko těsně nad vodní hladinou. Zatřepotala křídly.
Vida...
Ani jsem se neusmála.
...povedlo se.
Možná menší úsměv.
Ale Mareovo srdce už nic nerozmrazí. Když se rozpadlo na prach.
Rány byly asi jen příliš čerstvé. Nemohla jsem s tím nic dělat. Už ne. A ráda bych věřila, že ani předtím to nešlo, jenže...
...jenže mám jeho smrt stále před očima.
Zvládla jsem novou techniku, měla bych být šťastná. Zabila jsem jejím učením čas, což mě přiblížilo ke smrti a dalšímu setkání s mým partnerem.
Ale nechci zemřít, nechci. Chci jen jeho přivést zpátky k životu.

Naprázdno jsem polkla.
Já to zvládnu.

~Povolené~

//Přesun

pro Kin Yuki Mon 24 Jun - 7:22

Skryla jsem se pod jednou ze skal u vodopádů. Bylo tu podivné ticho a klid, tedy až na šumění vody a to bylo spíše příjemné. Odpočívala jsem, vdechovala svěží vzduch. Dlaň jsem sem tam natáhla k vodě, která mi tělo orosila kapkami. Byla rychlá, při svém spadávání dolů do jezírka. A já seděla jen kousek od ní.
...být jako ta voda...

pro Kin Yuki Sat 29 Jun - 19:27

Neměla jsem, co na práci. Potřebovala jsem nějakou akci, cokoli dělat. Vesnice sice byla v troskách, ale klan Yuki byl vždy zvyklý na alespoň menší vlastní aktivitu. Teď byl i klan v troskách. Bez Marea určitě. Do očí mi málem vhrkly slzy.
Přestaň! ...okřikla jsem se ve vlastních myšlenkách.
A pak jsem vstala a s úmyslem zase něco dělat jsem se vydala pryč.

//Přesun

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 13:52

Objevil jsme se u Vodopádů. V místě kde jsem to měl nejraději, tady mi to připomínalo kdysi dávnou nezničenou Kiri. Toto místo bylo snad nejzachovaleší a taky nejhezčí, alespoň pro mě. Věděl jsem že nejspíš budu čekat dlouho, protože Mizukage moc volného času nemá, ale i tak jsem se rozhodl si tu pobýt, jak dlouho jen budu muset.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 22:11

Pomalu jsem mířila k vodopádům a nespokojeně se ve tmě křenila.
Nemám ráda tmuuu!
Podrbala jsem se na rameni a s tichým povzdechem šla dál.
Počkat, co když tu neni. Kdo by čekal ve tmě?! A já degen sem ještě jdu. BAKA!
Nafoukla jsem tváře a šlápla na větvičku která mi praskla pod nohou. Z toho zvuku mi přejel mráz po zádech a oklepala jsem se.
No jasně...Mizukage se najednou bude bát tmy, kam jsem to dopracovala.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 22:15

Nějakou tu chvilku jsem čekal, možná jsem na nějakou tu hodinu usnul a probudil se až když byla tma. Netušil jsem ani v nejmenším kolik je hodin, ale moc mě to ani nezajímalo.
Zvedl jsem se a šel jsem o něco blíž ke vstupu k vodopádům až přes les. Byl většinou klidný, proto mi praskot větve ihned nabral na pozornosti a proto jsem se Shunshinem přesunul až k místu zvuku. Předemnou byla zezadu žena, hned jsem poznal kdo to je, proto jsem jí chytl za ramena a naklonil se k uchu.
"Baf..."
Zazubil jsem se. Doufal jsem že jí polekám jen nějak zlehka.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 22:18

Z nějakého důvodu jsem byla celá nesvá a tak když mě někdo chytl za rameny lekla jsem se.
"Kyaaa!!" Okamžitě jsem se rozpadla na pírka a objevila se o kousek dál.
Hned mi ale došlo kdo by to mohl být, nukenin na mě asi těžko bude dělat baf.
"ZABIJU TĚ!!"
Hlasitě jsem si oddechla a položila si ruku na srdce.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 22:23

Ona se lekla?! To spíš já jí když začala jančit. Taky jsem myslel že padnu na zem v bezvědomí. Na konec jsem ale vytáhl baterku, protože byla tma a postoupil jsem k ní.
"Klídék."
Zazubil jsem se a otočil se za sebe. Byli jsme v lese, tady jsem se občas i já cítil nějak nesvůj, proto jsem jí jen chytil bez váhání za ruku a usmál se na ní.
"V lese je moc tma, u jezera tolik ne."
Usmál jsem se na ní a podíval se na oblohu. Sem měli hvězdy dost daleko když byli schované za stromy. Celou dobu jsem se na ní taky usmíval, aby byla nějak klidná.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 22:31

Pche prej klídek, klídek když člověka vyděsí skoro k smrti ale já mu dám! Tohle mu jen tak...ne-proj-de.
Poslední slovo se mi v mysli párkrát zaseklo protože mě chytl za ruku a šel.
Právě se mu podařilo mě šokovat ještě víc než tím jeho baf.
Cestou jsem mlčela a jen se párkrát koukla na naše ruce.
Co to sakra..A ještě k tomu se usmíval! Odvrátila jsem od něj cestou hlavu a koukala se na druhou stranu. Vsadila bych se, že jsem měla červené tváře.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 22:35

Odvrátila po cestě pohled, což jsem docela nechápal, ale viděl jsem i tak její červenání proto jsem se sám pro sebe usmál a došel s ní až k jezeru.
"Tak co? Lepší ne?"
Zazubil jsem se a podíval se na hvězdy, pak na jezero a pak na ní. Netušil jsem moc co dělat, toto byl takový nezvyk a nějak jsem se k tomu odhodlal.
"Asi si myslíte že s vámi chci probrat toho blonďáka Daikiho ale..."
Přivřel jsem trošku oči a chytl ji kolem pasu, při čemž jsem se jí podíval do očí a nějak se v nich zahleděl.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 22:44

"Hmm"
Zamrmlala jsem a koukla se na jezero.
Když ale řekl, že nechce mluvit o Daikim zmateně jsem se na něj koukla.
Než jsem se ho ale stačila zeptat proč jsem sem měla teda přijít mě chytl okolo pasu a vejral.
Stuhla jsem a pravděpodobně měla hrozivý šokovaný xichtík.
"C-co?"
Podařilo se mi po chvíli ze sebe dostat.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 22:51

Podíval jsem se na její obličej. Nejspíš jsem jí asi nějak vyšokoval, proto jsem jí pustil a pousmál se.
"To je v pořádku. Chápu to..."
Mírně jsem se na ní pousmál a aby se cítila snad nějak líp, tak jsem trošku odstoupil a podíval jsem se jen bleskem na nebe a zase na ní.
"Omlouvám se, nechtěl jsem vás nějak vyšokovat nebo něco podobného."

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 23:02

To je super že to chápe ale já to sakra nechápu!
Pořád zmateně a mlčky jsem ho sledovala a pak uhnula pohledem.
Baka..
Koukla jsem se na oblohu a doufala, že není slyšet jak rychle mi bije srdce. A to jen z toho, že byl tak blízko.
Bože, já snad ztratila hlas.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 23:10

Když nic neříkala, tak jsem si sedl a pozoroval hvězdy.
"Já...Chtěl jsem se vás vlastně zeptat na jednu základní otázku."
Podíval jsem se na ní a pak jsem polkl, byl jsem z toho dost rozklepaný, ale musel jsem i tak nabrat odvahu.
"Myslíte na mě někdy?"
Při té otázce jsem se na ní podíval. Já na ní myslel neustále a netušil jsem jak se jí mám jinak zeptat na to co jsem potřeboval vědět.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 23:20

Už jsem se chystala promluvit a zeptat se ho proč tady vlastně jsem ale opět mi vyrazil dech jeho další otázkou.
Jak se mě může na něco takového ptáát?!
Překvapeně jsem zamrkala a koukla se jinam.
Byla jsem Mizukage, měla jsem myslet na to jak ochránit ostatní před nukeniny.
Uvědomila jsem si to vlastně až teď když se mě na to zeptal, že si běžně během práce říkám kde je a co dělá, nebo co by udělal nebo... Agr! co mám říct?
Potichu jsem si odkašlala abych mohla mluvit a utrhla si stéblo trávy.
"Možná.." Zamumlala jsem skoro pro sebe. Bylo samozřejmé že jo ale říct prostě ano bylo víc stresující.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 23:24

Nějakou dobu jsem nic neříkal a pak jsem se pousmál. I to její možná pro mě byl kousek naděje. Zdála se mi ale nějaká nervózní, taková nesvá.
"Děje se něco?" Zeptal jsem se vážně. Neznal jsem jí takto v záseku, vždy měla co říct a ani mě nenapadlo že bych jí svou otázkou mohl nějak vystresovat nebo rozrušit.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 23:30

Prudce jsem si stoupla a došla k vodě, rychle jsem si opláchla obličej.
Párkrát se poplácala po tváři a pak se na něj otočila se svým typickým úsměvem.
"Ne neděje se vůbec nic."
Usmála jsem se a zase si sedla, opět jsme si objala rukama nohy a zvedla oči ke hvězdám.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 23:36

Pozoroval jsem jí a docela dost mě to její chování začínalo překvapovat, i když tak nějak slibně. Kývl jsem na ní a pak mi vnukla vlastně i nápad.
"Když už jsme tady, tak proč ne."
Řekl jsem tak spíš pro sebe, sundal jsem si košili, pak i vasilo a jen ve spodnim jsem skočil do vody.
"Hooj! Mizukage-sama! Teď vy."

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 23:43

"He?!"
Koukala jsem na něj zase jako na zjevení.
Ani náhodou!
Přestala jsem si objímat nohy a zakroutila hlavou.
I když jsem se nemohla vymlouvat na to, že je studená...protože tady voda nebyla studená nikdy.
Potichu jsem si povzdechla a s protočením očí si rozepnula knoflíček u šortek.
Vždyť to jsou v podstatě taky plavky...jsou to plavky...plavky... plavky!!
Připomínala jsem si v duchu zatímco jsem si sundala už i košili.
Rychle jsem docupitala ke břehu abych byla co nejdříve ve vodě a zůstala ponořená po krk.

pro Saky Yakuga Sun 21 Jul - 23:52

Jak se začala vysvlékat, nějak jsem zrudnul, ne moc, ale i tak to byl nezvyk, ale byl jsem rád.
"Jen tak mimo. Hezké, no, spodní prádlo."
Mrknul jsem na ní a vzal jí za ruku.
"Chodím jsem docela často a našel jsem něco co jsem vám chtěl i ukázat." Stále jsem jí držel a plaval s ní blíž k vodopádům. Přes ně by jsme neprošli, proto jsem se postavil vedle a jí podal ruku, aby to šlo snadněji.
Stále jsem jí ale držel a šel jsem za vodopád, kde byl otvor někam dovnitř. Bylo jakési malinkaté jezírko a vedle ní jen písek. Byl to něco jak vnitřek té skály.
"Doufám že toto místo zachováte ale v tajnosti." Usmál jsem se na ní.

pro **Milli Yaguma** Sun 21 Jul - 23:57

Po té jeho poznámce jsem zrudla a rozpačitě se usmála.
Božínku..
Mlčky jsem ho následovala a pak se mi rozšířily zorničky.
"Páni.."
Vydechla jsem a zapomněla jsem na to jak jsem byla rozpačitá.
Pff o tomhle bych určitě nikomu neřekla! Na to jsem byla moc sobecká.
"Ehm..neboj" Ujistila jsem ho a pořád si to prohlížela jako malé dítě.

pro Saky Yakuga Mon 22 Jul - 0:15

Věřil jsem že to nikomu neřekne. Přeci to jen bylo místo o kterém jsem věděl jen já a teď i ona.
Po celou dobu jsme se ale díval právě na ní a nedalo mi to. Přistoupil jsem k ní blíž a chytnul jí kolem pasu, tentokrát ale rohodnutý že jí jen tak nepustím.
"Gomenesai, já jen..." Podíval jsem se jí do očí a srdce se mi rozbušilo že jsem myslel že za chvilku praskne. I tak jsem se ale odhodlal a trošku se k ní naklonil.

pro Sponsored content

Vodopády

Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády

Re: Vodopády