First topic message reminder :

"Proč?" nechápavě jsem na něj zamrkala dlouhými řasami. "Jsi přece můj sensei, jsem na to hrdá!" odporovala jsem přesvědčivě.

"Ale lásko, to snad nemyslíš vážně!" líbla jsem jej na tvář a usmála se na něj. Pak jsem došla do kuchyně a přinesla na tácku pár muffinů. "Posa´dte se! Niji je v kuchyni s Amayo, hrají si s barbínami!" zazubila jsem se.

Usmála jsem se. ,,Je to tu pěkné..V Kiri se toho taky dost změnilo díky opravě a snad to tak dlouhý čas i zůstane." pokývala jsem hlavou a pak s ní zavrtěla. ,,V hododě. Má ráda cestování..Tedy, tohle je poprvé, co je někde, ale líbilo se jí to. Tahala Daie za vlasy a celou cestu si s náma povídala." zazubila jsem se.
,,A co Amayo? Jak se má? Bude se připravovat na chuuninský zkoušky?" usmála jsem se a posadila se. Konečně ji vidím spokojenou jako už dlouho ne.., pozorovala jsem černovlásku.

Postavila jsem tácek na stolečekm a sedla si do kresla naproti. "Má se dobře... od té doby, co má senseie jsou oba v pohodě. Jestli půjde na zkoušky ještě nevím, je to na ní, už není malá holka, že? I když... ano pro mě vždycky bude!" zazubila jsem se. "Co vy? Š´tastná rodinka?" nenápadně jsem pomrkávala směrem k Daioi, co si nás evidentně vůbec nevšímal xD.

,,Alespoň tak.." podívala jsem se směr kuchyně. ,,A chápu..Je to takové zvláštní vidět, jak dítě roste." pousmála jsem se a vzpomněla si na Lizzy a taky Yuuki a Yuuki. ,,A my? My jsme happy. Jen..štve mě, že nemám tolik času, abych ho s nimi mohla trávit." povzdychla jsem si a jeden muffin si vzala.
,,Nyaaa...a ty by ses měla živit jako pekařka, ne Kage..Jsou skvělé." rozplývala jsem se stejně jako soustou v mých ústech.

"No jo, Kagování mi stejně nejde!" odfoukla jsem si vlasy z čela. "Je to makačka, Yoko jsem také dala tým a te´d se snažíme pořádně zesílit na ty zkoušky!" zazubila jsem se. "Ale jak je vidět, Dai se stará ne?"

Místo poslouchání těch dvou a poslouchání veselých historek z natáčení jsem radši ukradl jeden muffin, kývl na Akiho a oba jsme vyšli ven, kde jsem si zapálil cigaretu a labužnicky potáhl. "Konečně!"

Vešla jsem do domu a všimla si podivného ruchu. Porozhlédla jsem se po přítomných. PiliKKa, Aki a Hitomi? A ta malá musí být jedině. Musela jsem se začít usmívat, no nechtěla jsem tohle kouzlo okamžiku rušit, proklouzla jsem do obýváku a pak už jen ke všem houkla. "Zdravím!" Podotkla jsem s širokým úsměvem.
Mizukage a Kazekage pohromadě se jen tak nevidí, aspoň já už to dlouho neviděla.

,,My o vlku a vlk za dveřmi." zakřenila jsem se. ,,Ráda tě vidím, Yo. Prý jsi dostala svůj tým. Daří se ti?" zamrkala jsem na blondýnku. Páni...taková pohoda...to už tu dlouho nebylo..Chudák Dai, ještě že tu má Akiho..

"Yo-chii!" usmála jsem se. "Zapomněla jsem ti říct, že budeme mít návštěvu!" zazubila jsem se na svou blonďatou studentku, která už můj trénink stejně nepotřebovala!

"Jsem moc ráda, že vás tady vidím pohormadě a jak se mi daří? Zatím skvěle, teprve dnes jsem získala studenta, tak uvidím, jak to zvládnu. Sama jsem zatím ještě student, ale pokusím se" Dodala jsem s úsměvem na rtech a sklonila se k malé holčičce. "Tak tohle je ten tvůj poklad, že?" Pohladila jsem Niji po vláskách a pak se zase narovnala.

,,Věřím, že se ti povede skvěle." usmála jsem se a zvedla na nohy Niji, která se k nám přibatolila. ,,Hai..Tohle je Niji..Třešničko, řekni ahoj tetě Yo." vzala jsem si ji na klín a ukazovala na blondýnku. Niji si ji pouze se zájmem prohlížela, neřekla ale ani slovo.
,,Dělá si co chce..Ty budeš asi po mě, taky jsem neposlouchala." odfrkla jsem si.

Pousmála jsem se a jen přikývla. "Omlouvám se, že tu s vámi nemůžu být déle, ale nějak se mi zavírají oči, že bych usnula i ve stoje. Užijte si to, ráda jsem tě viděla Himi. Pokud tu zůstanete na noc, uvidíme se ráno. Dobrou Pili, a dobrou i vám ostatním" Podotkla jsem a pak vystoupala po schodech nahoru a zaplula do svého pokoje, kde jsem usnula tak tvrdě, jako když mě do vody hodí.

,,Oyasumi nasai, Yo." popřála jsem s úsměvem. No vlastně, pozdě už bylo. Niji už také usínala. Políbila jsem ji na tvář. ,,Vydrž ještě, princezno. Ani jsi nepapala." pohladila jsem ji.
,,Etto, Pili, pohlídáš ji na chvíli. Udělám jí alespoň jíst, než usne." pousmála jsem se na černovlásku.

"Jistě!" usmála jsem se a vzala si holčičku do náruče. Hleděla jsem jí do tváře a nechala ji, a´t si hraje s mími vlasy. Po dlouhé době jsme zase jednou litovala, že nemůžu nic cítit...

,,Děkuji." usmála jsem se. Zvedla jsem se a z batohu, který Dai táhl, jsem vyndala lahvičku a krabici sunaru. S dovolením jsem odešla do kuchyně, kde jsem si okamžitě všimla spící Amayo. Pousmála jsem se. Co nejrychleji jsem sunar připravila a i s lahvičkou a Amayo v náručí jsem se vrátila do obýváku. Položila jsem ji na gauč.
,,Roste ti do krásy." usmála jsem se na černovlásku a modrovlásku pohladila po vlasech.
,,Chceš si zase zahrát na maminku s miminkem?" podala jsem jí láhev s bílým obsahem.

Vzala jsem si lahvičku a položila si Niji do náruče. "Chybí mi to... víš, kdyby to šlo asi.. asi bych chtěla ještě jedno!" přiznala jsem se a začala holčičku krmit, dívaje sem, jak chtivě natahuje ručičky. "Amayo je hrozně podobná Neurovi... zajímalo by mě, jak vypadá te´d Ruki..." zamumlala jsem tiše.

,,Trojnásobná matka? Sugoi! S Akim? Podle toho, jak se na tebe díval, tak tě určitě miluje. A jsem si jistá, že..Když budeš chtít, tak vše půjde, Pili." usmála jsem se na ni a přiklekla si k Amayo. Pohladila jsem ji po vláskách. Neurovu podobu jsem v ní viděla i já. ,,Popravdě, já taky Pili..Jsem si jistá, že i kdyby se sebou Ruki cokoli provedl, nikdy v sobě tebe a Neura nezapře..Dobře, tím moc nepomáhám." okřikla jsem se a povzdychla si. ,,Jsi skvělá matka..Zvládáš toho tolik a tolik jsi toho na svůj mladý věk prožila. Právem na sebe můžeš být hrdá." pozorovala jsem střídavě PiliKKu, Niji i Amayo.

"Ummmm..." sklonila jsem hlavu. "Já jeho.. taky..." zamumlala jsem. "Je to jiné než s Neurem, takové.. jistější..." vzdychla jsem a nechala Niji odříhnout. "Pokud jde o třetí dítě, to se konat nebude... tady-" položila jsem si ruku na bříško. "Bohužel něco chybí." vzdychla jsem si podruhé. "A pokud jde o Amayo a Rukiho... nepřestávám věřit, že ho jednou najdeme! Vždyť ona kvůli němu začala trénovat!" usmála jsem se. "Matka jsem hrozná a kage ještě horší ale... jsem momentálně spokojená!" usmála jsem se. "A hele! Andílek nám spinká!" dívala jsem se na pochrupující Niji. "Poj´d, ukážu ti tvůj pokoj!" předala jsem jí miminko a vzala dvou dcerku do náruče.
Zavedla jsem je do pokoje, popřála dobrou noc a zmizela v Amayině ložnici, kde jsem ji uložila, lehla si k ní a pozorovala její spící, stále dětskou tvář.

Na okno začal ďobať mechanický vtáčik ktorý sa v Sunagakure používal kvázi ako "pošta".. poslal som ho ja a mal na sebe pripnutý odkaz ktorý však mohla otvoriť iba PiliKKa ( !!! )..

Spoiler:

Ja osobne som na povale bol.. v ruke som zvieral malú chakrovú guličku a takým očarovaným pohľadom som sa na ňu pozeral.. stále som však bol hodne nervózny.. nevedel som ako na to PiliKKa zareaguje.. predsa len dalo sa to považovať za Kinjutus..

Pousmála jsem se a odložila lahvičku od sunaru na stůl. Převzala jsem si Niji a s batohem kráčela za PiliKKou. Předtím, než zmizela, jsem ji zastavila.
,,Věřím, že by to šlo." podívala jsem se jí do očí. ,,Něco o tvém klanu vím. A jestliže to zvládl tvůj dědeček, máš tu samou možnost i ty, PiliKKo." cvrnkla jsem ji do tváře. ,,Oyasumi nasai." popřála jsem a zapadla i s Niji do pokoje. Opatrně, abych ji neprobudila, jsem ji převlékla do pyžámka, já sama se také svlékla do spodního prádla a přilehla si k Niji. Už ze zvyku jsem dlouhou dobu poslouchala, jestli pravidelně dýchá a až potom usnula. Za noc jsem s ní ale jednou vstávala, aby jí dala najíst. Opravdu jsem byla šťastná, že ji mám.

vzbudil jsem se na gauči (asi na jiném no xD...jste tak bezohlední na maličkost Hentai no Uchihi xD ) posadil se ,zívl si a protáhnul se pak jsem šel do kuchyně voněli mi Muffiny tak jsem se nasnídal...snědl jsem jen 2 nějak jsem neměl hlad spíše chuť

Konečně jsem vstala. Byla jsem dneska nějaká líná. Amayo vesele spala a tak jsem ji nechtěla budit. Vylezla jsem a protáhla se, ale pak si všimla ptáčka. Přečetla jsem si vzkaz a zamračila se. Pohledem jsem zamířila ke stropu.
Oblékla jsem si župan, slezla do kuchyně a kývla na Kisu, co seděl stolu. "Dobré ráno!" kývla jsem na něj s úsměvem. Potom jsem připravila bohatou snídani a postavila ji na stůl. "Kdyby přišli Himi a spol, vyřiď jim, že jsem musela něco vyřídit hai? A´t se nasnídají a sejdeme se v kanceláři.. radši to tu napíšu." udělala jsem, co jsem chtěla, zamávala mu a zmizela v patře.
Vystoupala jsem po protestativně vrzajících schodech na půdu a zamračila se. "Haló?"

PiliKKo? spýtal som sa trocha rozospato keď som započul jej hlas a mierne som sa pousmial.. uhm.. nikto s tebou nie je? spýtal som sa pri čom RIn a Kin sedeli po mojom boku a obe si ohlodávali nechty (xD).. nemal som na nich chakrové provázky no to bolo teraz jedno, bol som tu kvôli PiliKKe no zatiaľ som čakal ako na mňa zareaguje.. nechcel som ju naštvať..

"Ne, jsem sama... o co jde?" optala jsem se a přiblížila se k němu. Zdálo se mi to celé nějaké.. podivné! Jeho loutky a... sundala jsem si z okna pásku a prohlédla je sharinganem.

To čo uvidela PiliKKa ju mohlo celkom zaraziť.. tie bábky totiž mali svoj vlastný chakrový obeh, s kvázi malou chakrovým niečím v tvare guličky ktoré mali zasadené niekde v ich telách na mieste kde by malo byť srdce.. Hee ? PiliKKo ich si teraz nevšímaj jaa.. no.. vieš.. chcel som sa ťa spýtať eh.. možno to bude.. znieť divne ale.. nechýbajú ti.. fyzické city? ako.. vieš čo myslím.. keď si bábka tak.. nemôžeš cítiť.. ani dotyk či tak.. začal som koktavo a len som sa tak trocha nešťastne zapozeral do zeme.. som baka !! takto začať.. ešte ju vystraším.. pomyslel som si..