Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Nech léčení na mě." pokusila jsem se o mírný úsměv a přiložila dlaně k sobě.
Za chvíli se mi v nich začala formovat chakra do podoby zvláštních vran. Trochu modrých, ale mnohem více zelených. Několik se jich rozlétlo okolo mě, jedna přistála na Alliiho a další na Mikomině rameni. Dodávaly chakru i léčily. Ne ta těžká zranění, ale užitečné byly a chakry jsem pro ně měla dost a dost.

"Ale, to není potřeba.." otřepal jsem se a vstal. Oprášil jsem plášť od sutin, i když to bylo zcela zbytečné, plášť byl na hadry. Setřel mastičku z nosu a prohlédl si Shijin s Mikomi. "Chce to pomoci všem zde," rozhlédl jsem se po okolí.

zastavila jsem po cestě jednoho chlapce (Iroka) prohlédla jsem si ho a začala léčit pak jsem mu podala růžovou piluku kteoru jsem dávala všem a šla dál pomáhat a čekala až se sem dostaví posili z vesnice

Všimla jsem si, že na rameni mám ještě toho malého slimáčka. Tak díky němu se ještě dokážu hýbat... skvělé... Jen mi nějak trčí vlasy... zatracená elektřina... začala jsem si uhlazovat účes.
"Já mám jasno co budu dělat." pravila jsem a aktivovala byakugan.



Ihned jsem měla přehled o tom, zda jsou pod troskami nějací lidé, i kde přesně se nacházejí. Poskládala jsem pečetě na kuchiyose a vyvolala několik orlů, kteří se rozletěli po celé Konoze a pomáhali odklízet sutiny.

Jen jsem kývla a aktivovaným Byakuganem pozorně sledovala okolí.
Mé vrány hledali ty, kteří potřebovali pomoc nejvíce. Pomalu mávaly křídly a já občas vytvořila ještě další. Než jich na mne bylo příliš. Pak už jsem je jen udržovala a přimhouřenýma očima sledovala ty dva před sebou.

Složil jsem pečetě a ještě vyvolal Katsuyu. Víš, co máš dělat. Hai, Allii-sama.
Vydal jsem se mezi ulice a pomáhal, kde bylo třeba.

Zastavil jsem se a opřel o zeď.
"Děkuji." pokusil jsem se medičce z cizí vesnice věnovat vděčný úsměv, ale příliš se mi to nepovedlo. Právě jsem přišel na to, jak to dopadne, když se Genin zaplete do bitvy, ve které nemá, co dělat.

S aktivovaným bleskovým brněním jsem odhazoval velké kusy sutin.
Ku*va, všichni se snad zbláznili. Musím se vrátit do Kumo, jen co najdu Hokageho.
"Hej hej, o co vlastně šlo?"

"To je v pořádku." usmála jsem se na něj a věnovala se dalším lidem kteří mou pooc potřebovali

Z oblohy sa ozval zvuk pripomínajúci orlov, nebola to však tak úplne pravda. Bola som na čele pri čom som sedela na kuchiyosenovi ktorý bol pre Sora no Kuni typický, gryphon.. vzdušné jednotky ktoré leteli za mnou mali počet približne pätnástich mužov a dvadsiatich žien. Tvorili sme kvázi letku ktorá sa pomaly vzniesla z oblohy až ku uliciam konohy. Už ideeem nee-chaaan.. pousmiala som sa keď sme začal pristávať do rôznych častiach Konohy, jednotky sa roztrúsili po celej a pomáhali jdnotkám medikov z Konohy liečiť obyvateľov ako aj zranených shinobi. Gryphoni začali pomáhať odpratávať odpratávať sutiny a až vtedy som ja pristála len kúsok od Crystal. Zoskočila som z toho svojho a začala som sa obzerať naokolo. Celkom spúšť.. zamumlala som po čom som sa naklonila k nee-chan.. potrebuješ pomôcť.. usmiala som sa na ňu a čakala som na odpoveď.

Šli jsme mezi sutinami domů. Skvěle. Ještě jsme se ani nevrhli na Kumo, už budeme pomáhat s Konohou. Ušklíbla jsem se. Oběma vesnicím jsme to dlužili.

"Anie nevíš jak moc ráda tě vidím Nefrit." postavila jsem se a objala jí na přivítanou
"Měli by jsme hodit uvidíme jeslti naše učení přineslo plody." usmála jsem se pokračovala v léčení obyvatel Konohy

Opätovala som jej objatie a len som prikývla.. Dala som ruky do znaku na lepšie sústredenie a Kagura Shinganom som kontrolovala stav ľudí okolo mňa, podľa chakry na tejto úrovni senzibilskej techniky som vedela určiť či nemajú nejaké vážne zranenia. Po tom čo som prehľadala týmto spôsobom okolie približne 100 metrov na každú stranu tak som sa vybrala k tomu najťažšiemu prípadu. Milo som sa na dotyčného usmiala po čom som mu jednu ruku položila na čelo a druhú na srdce. Z rúk mi začala vychádzať silná smaragdová chakra a ja som rozmýšľala či dnes vôbec budem potrebovať niektorú z vecí ktoré som mala v ruksaku na chrbte.

Dokráčal som až sem a videl vela ludí Bola bu Crystal so sestrou Tsukikage Shinobi s Konohy a Raikage ku ktorému som išiel.
"Raikage pri monumentoch a akademie Konohy boli všetci nepriatelia eliminovaný".
Obzeral som sa na ostatných shinobi ako su na tom so s dravím.

Přišel jsem k prvnímu raněnému, o kterého jsem zavadil pohledem a dal se do léčení. Lidi jsou tak křehcí... je to smutné. Snad tomuhle klukovi dokážu ještě pomoci...

Během léčení raněných jsem se díval okolo sebe. Zaujala mě Hyuuga s vránami, pak ta které vyvolávala orly. Jelikož za ní chodilo mnoho jouninů, usoudil jsem, že je asi vysoko postavená. Ten chlapec s divně růžovými vlasy byl asi nejlepší medik, jakého jsem viděl. Ti slimáci jsou vážně něco neuvěřitelného, skoro lituju, že vyvolávám hady. Ale co ti gryfové? Zdá se, že Konoha má mnoho silných spojenců. Ještě toho hodně nevím. Chlapec kterého jsem vyléčil spokojeně usnul a tak jsem pokračoval s léčením dalších a dalších osob.

"Možná by jsme se měli dostavit na sály tady se o ně postarají naše jednotky co myslíš NEfrit?" volala jsem na sestru a přitom léčila dál

Keď som vyliečila chlapíka ktorý bol však už v bezvedomý tak som len prikývla. Asi jup, si predsa so mnou najlepší medik na svete muhehe.. mali by sme sa postarať o ťažšie prípady, len nečakaj že budeme liečiť každú odseknutú končatinu, to by sme boli s chakrou na dne ! aj mi sme len ľudia.. aj keď je to ťažko uveriteľné.. pousmiala som sa znova po čom som k nej pricupkala.

"Skvělé Isasi." dal jsem si ruce za záda a deaktivoval bleskové brnění.
"Takže, asi bychom se měli vrátit zpět."

Mierene som pokrutil hlavou na náznak nesuhlasu.
"Raikage mali by sme sa najprv porozprábať s Hokáge o čo išlo a prečo sa to stalo a či nejak nepotrebuju pomoc potom čo všetko spravili pre Kumo by bolo zbrklé a hlupe len tak si teraz odísť"Možno sa bude hnevať ale za svojim slovom si budem stáť.

Probíral jsem se sutinami a s podivným pohledem sledoval zkázu. Přátelé, kteří se otočí a zaútočí, stanou se těmi, které opovrhují a proti kterým bojovali. A to proč? To nikdo neví.
Došel jsem k Raikagemu.
"Shukaku je na cestě do Suny, Raikage-dono. To je v pořádku, pomohli jste, to je teď hlavní, Kumogakure nemůže být bez ochrany."

"Shukaku? To jste jim ho vrátili? Po tom všem, jste jim vrátil Shukaku." nevěřícně jsem zakroutil hlavou.
I když, nám vrátili Nibi, po tom všem, co Everest napáchal.

Šla jsem směrem k Hokagemu a Raikagemu. Stále jsem se rozhodovala, jestli tady zůstat, nebo jít do Kumo. Odhrnula jsem si vlasy z očí a zastavila se u dvou mužů.

"Ano, zachování míru a stability rozložení sil je důležité. Shukaku patří Suně."
[color=blue"Zdravím, Tsukikage-dono, Raikage-dono, můžete už odejít, máte vlastní problémy, my už to tady zvládneme."[/color]

Kývla jsem na oba ve znamení pozdravu. Pak jsem se otočila na Raidona.
,,Raikage-dono. Slíbila jsem Kumogakure pomoc a svůj slib dodržím, ale momentálně jsem postavena do situace, kdy se musím rozhodnout mezi dvěmi vesnicemi. Pokud tedy u vás není má přítomnost nezbytná, ráda bych zůstala zde...''
Na chvíli jsem se zrazila.
,,Ale můžu s vámi poslat Shi, která mě bude...zastupovat, než dorazí nějaké jednotky z Tsuki.'' Usmála jsem se.

Mali sme sa vidať preč no nijak som nenamietal k tomu uklonil som sa k Hokagemu.
Spravil som pečate"kuchiyose no jutsu"predomnou sa zjavil Fénix na ktorého som vyskočil a letel som preč,nemal som na nikoho náladu takže som letel sám.
(presun)