Tréninkové místnosti

"Jo, taky zdravím." pravila jsem a vykoukla směrem k Shijin.
"Co to tu vyvádíte?" neodpustila jsem si otázku s ironickým podtónem.

"Trénujeme?" nadhodila jsem, ale bůh ví proč mi při tom trochu zčervenaly tváře.
Dobrá... Občas možná nejen trénink.

"zatím co...pak bude pokračovat..ehm...miluju to slovo..je krátké ale výstižné !"

"Uhmm..." Tak teď už byly moje tváře úplně rudé.
"Naomi-sensei, chtěla jsem se omluvit. Přehnala jsem to, neměla jsem právo cokoli říkat a Nawaki taktéž. Omlouvám se." zadívala jsem se na ní psíma očima a doufala, že mi to konečně odpustí. Už proto, že jsem byla velice sobecká a potřebovala svitky. A pak ta nesobecká část - Chyběl mi trénink a tým.

Zkoumavě jsem se dívala na Shijin a Naomi. Co se tu do čerta dělo zatímco jsem trénovala? Občas bych asi měla zajít mezi lidi. Tu a tam mi něco uniká...

"co ti mám odpustit ?" udělala jsem na ní zvědavý pohled

"Jak vám Nawaki řekl některé... Uhmm... Nepodstatné a hlavně nevhodné věci." ušklíbla jsem se.
Moment... Ona to snad zapomněla?

podívala jsem se na láhev saké kteoru stále nosím u sebe "ty si něco pamatuješ ?" pak jsem se na ní podívala "nic nevím no "

Dostala jsem tik do oka.
"Aha." vypadlo ze mě po chvíli. "Uhmm... To je asi lepší."

zasmála jsem se "dělám si pr*el....si myslíš si že mluvím se sakém ?...mám ho ráda ....ale nejsem blázen...doufám"

V duchu jsem si pomyslela něco jako - no nazdar, ale tvářila jsem se, jako by šlo o zcela běžnou součást tréninku.
"Naomi-sensei... prosím... nemáte u sebe svitky na Dai Kaiten a Styl 361 ran?" zeptala jsem se opatrným tónem, jelikož jsem si nebyla jistá, kolik toho vypila a jestli náhodou nepatří mezi ty obávané uživatele Opilecké pěsti.

Zběsile jsem zavrtěla hlavou.
"To ne... Uhmm... " pousmála jsem se, když jsem zaslechla Mikomi.
"Nebo Jūho Sōshiken a Jūkenpō Ichigekishin." zavrněla jsem.

POmaly som driemal ale niečo ma zobudilo a tak som rýchlo skočil na nohy.
"Čo je čo sa deje."

Klidným krokem jsem se po nějaké době dostal tam, kam jsem chtěl.
Tohle na nováčky nevypadá...
Opřel jsem se o strom nedaleko od té party, co tam zřejmě debatovala o něčem důležitém. S úšklebkem na tváři jsem je dál pozoroval.

"nic co by si musel vedět uchiho...odpal" koukla jsem se na mikomi "joo nosím je všude sebou" řekl jsem ironicky

Člověk by myslel, že když je naše sensei, tak by u sebe něco mít mohla. A ne jen láhev saké. Tu nám snad cpát nebude.
"Gomenasai." mile jsem se usmála a koutkem oka zaregistrovala Alliiho. Co to má za pohled? To se nám to tu pěkně sešlo.

Vrhla jsem po Nawakim prosebný pohled.
Jen ať nic neřekne, jen to ne.
"Uhmm... Naomi-sensei... On je tu se mnou, takže nikam nepůjde. Doufám, že vám to nevadí." prohrábla jsem si vlasy.

Uchiha a Hyuuga... co se to s tím světem stalo...
Zůstal jsem opřený a čekal, dokud se ta parta aspoň trošku nerozkouskuje. Teď se vážně nepřipojím.

Prišiel som ku ním bližšie a zívol som si.
"Deje sa niečo?"

"Ja, ja vůbec nic." trochu jsem znervózněla.
"Naomi-sensei, půjčila byste nám ty svitky třeba až se vrátíme do sídla? Tedy pokud nemáte nic na práci..."

Pozrel som sa na Naomi a chcel som niečo povedať ale kašlal som na nu.

Když nic neřekl, konečně jsem se nadechla a uvědomila si, že jsem zadržovala dech.
Sice by to nejspíš zapomněla, ale měla bych výčitky...

"nemám co dělat až půjdeme do sídla dám vám je"

"Ja nič nechcem čo my chceš dať?"

(Nawaki, to bylo na Mikomi a na mě XD )

"Hai." pousmála jsem se.
"Arigatogozajmas."
Skvělé... Jsem zvědavá, za jak dlouho se to naučím...