Tréninkové místnosti

V tom uz nanu vyletel Rongu tiez spravil podobne co ja na chvilu bol v tsuge a pred nou to brzdil a pritom ju chcel udriet do chrbta za tu dobu som sa oklepal aj ked to odhadozovanie nebolo nic pre mna rutil som sa teda nanu aj ja aj ked som este u nej nebol .

Kaitenem jsem odklonila Ronguovu Tsuugu, jakmile jsem se dotočila, na Ryuujiho jsem použila Drtič hor. Trochu mě pálil dlaň, protože asi nebylo nejlepší odkloňovat to tímhle způsobem, ale tolik mi to nevadilo. Naprosto mi vyhovovalo, že jsem se za celý boj nemusela hnout z místa, i když jsem už o tom přemýšlela. Měla jsem okolo sebe menší kráter.

Drtic hor mi dal zabrat viac nez sa zdalo preto som sa ostal vydychavat Rongu zasa zautocil Tssugou ale teraz pravou .
To iste som spravil potom aj ja .

Roztočila jsem se.
"Hari no Ame!" vytvořil se Kaiten, který odklonil Tsuugy a zároveň z něj ze všech stran vylétávaly jehly.

Odhodilo nas to ale ostali sme v tsuugach a doslova sme pred ihali zmizli a aj ked nejake do nas trafili tsuuga to odrazila .
Teda myslel som si to lebo ked som sa zastavil citil som v pravom stehne ze ma to trafilo a dokonca 3x Ronguovi sa ale nic nestalo .
Za chvilu to bude lepsie skoncit ... je pravda na taijutsu je lepsia ... nedam ju no ale som spokojny ze namna musi pouzivat tolko technik ...
"Gatsuuga!"
Z hora a z pravej strany z boku sme sa na nu zasa vyrutili .

Gatsuuga? Možná už bych se měla naučit větší verzi Kaitenu, no ale i tahle to zvládne. I když lepší bude...
"Kuchiyose: Chakura no reivun!" velká chakrová vrána se "obalila" okolo mého těla, takže se mě jejich Jutsu ani nedotkly. Naopak díky tomu se od chakry odrazily jako kdyby dostaly několikrát Juukenem nebo spíš Shukuukenem na totéž místo, což nemohlo být zrovna příjemné.

Ronguovi sa uz zapajat nechcelo on bol skor ten ktory vedel kedy staci .
Ja som bol docela udychany nakoniec som spadol na zadok .
"Koncim ..."
Zvolal som k nej .

Chakrový havran se při jeho slovech rozprskl v okouzlující změti jisker.
Pomalu jsem k němu přišla. Také jsem dýchala trochu rychleji.
"Kdybych chtěla stačil by mi Kaiten." šibalsky jsem mrkla.
Teda možná...
"Nepotřebuješ ošetřit?"

"Malo ... by to byt ... v pohode "
Usmial som sa .
"No ale neviem ako by si si poradila z katon no fuuton Gatsugou ... "
Odpovedal som a potom som dodal .
"Aj tak som spokojny viac som ani necekal na taijutsu "

Ušklíbla jsem se.
"Já ano, vadí mi, že jsem musela použít tolik technik. No nemusela bych, ale bylo to pohodlnější. " podívala jsem se na kráter, který byl na místě, kde jsem třikrát po sobě zkoušela Kaiten.
"Ale líbí se mi, že jsem se ani nemusela pohnout."

"Chces si vyskusat bojovat z mojim taijutsu proti samej sebe ?
No nieje to mozne no nechci to "
Zasmial som sa .
"Priste dame zo vsetkym boj no bude to asi drsnejsie "

"Bude mi stačit jedno Jutsu." zavrněla jsem s náznakem výzvy, i když pravda byla, že teď už jsem měla míň než polovinu chakry.

"Vies ale to by si sa musela kumne dostat ... ak z toho spravim boj na dialku tak vela sanci uz nemas ... "
Ale stal k nej citim respekt ... a aj budem ... a to nie hlavne kvoli jej sily ale hlavne kvoli tomu aka sa mi zda vznesena
"No ale aj tak si velmi silna "
Milo som sa usmial

"To ty taky." usmála jsem se.
"Ale nepodceňuj mě, mám i Jutsu na dálku."
A jedno obzvláště účinné...

"Jen saunu už ne." rozesmála jsem se.
"Jinak cokoli."

"Neboj to ma hned napadlo ze nie ...tak ale mohly by sme dnes skusit ..."
Praveze ja ani neviem .... ved celu dobu trenujem ... a ak nieco vymyslim tak to moze byt len hlupost ....
"No ja poriadne ani neviem .... co skusit ten ta....
Ehm radsej sa podme preist po konohe a mozno mna nieco napadne "

"Jak myslíš." pousmála jsem se.
"Škoda, že je tu tak prázdno..."

Je super ze je tu prazdno ...
Pomyslel som si no vraviet som to nechcel .
Potom som opatrne vstal .
"Ideme ?"

"Hai." vydala jsem se za ním.
Mise, mise, mise, mise... Ani na to nemysli, Shjin!

(presun)

(Přesun)

Pomalým krokem jsem nakráčela na místo, které znám skoro až důvěrně. Snad mě tu tentokrát nikdo nepřepadne. I když... Měla bych na kom vyzkoušet nové techniky. Takhle budu zase likvidovat akorát skály.

Na první pohled se mohlo zdát, že trénuju obyčejné Hakke Hasangeki, ale čakru jsem koncentrovala v obou rukách. Výsledek byl tak dvojnásobně ničivější.



To samé následovalo s Hakke Kusho.


Zkoušela jsem to pořád dál a dál, protože bylo třeba správné načasování a jak to tak už bývá, perfektní kontrola čakry. Věděla jsem, že k naprosté dokonalosti mi ještě krůček schází.

Dorazil som na miesto.
"Tak môžeme začať"

"Hai..." přikrčila jsem se do bojové pozice a aktivovala Byakuugan.