Tréninkové místnosti

MAl som aktivovanýMAngekyou Sharingan.
"JE načase si vyskúšat svoju novú techniku"
Usmial som sa

Byla jsem spokojená a unavená z tréninku. Konečně tu techniku zvládám jak mám. Nějakou dobu jsem ležela a odpočívala ve stínu stromů a snad bych i usnula, kdybych nezaslechla podezřelé zvuky. Vykoukla jsem zpoza kmene, který mi doteď sloužil jako polštář a sledovala co mají ti dva za lubem. Oni se chtějí prát?

Nedívala jsem se mu do očí. Jako vždy jsem to nepotřebovala.
"Taky mám pár věcí, které jsem ještě nepoužila." pousmála jsem se.
"Ale proč nezačít jako obvykle..."
Udělala jsem pečetě.
"Sanzengarasu no Jutsu!" víc než sto vran kolem něj začalo kroužit, aby nic neviděl.

Stál som a čakal čo sa bude diať vedel som že tie vrany mi nemaju ako ulížiť.

Hned jak to bylo, vytvořila jsem chakrové vrány, pořád malé, ale i Juuken byl osvědčenou zbraní. Prolétaly mezi těmi normálními a pak se ho snažily zasáhnout.
Nejlepší na tom bylo, že nemohl vědět, odkud příjde útok, protože ostatní mu blokovaly zorné pole.

Znehmotnil som sa a prešiel cez veký krdel vrán až priamo pred nu.

Hbitě jsem uskočila a schovala se za stromem.
Pečetě na Karasu Bunshin mě napadly téměř automaticky a hned jsem svůj nápad i uskutečnila. Zůstala jsem stát za stromem a dávala si pozor, aby o mne nevěděl. Dva klony se mezitím rozeběhly každý z jedné strany stromu a oběma v dlaních zářil Juuken.

Stále som bol znehmotnený a len tak postával.

Klony se zarazily a vyčkávaly. Já sotva dýchala, aby neodhadl, kde opravdu stojím, i když už stály daleko a pečetě na další Jutsu jsem měla připravené.
Jeden z klonů měl v dlani chakrovou katanu.

Usmial som sa a zhmotnil som sa.
Prebleskol som sa za jedného z klonov a skopol ho k zemi.
Sledoval som druhého a bol pripravený na útok aj obranu.

Jakmile se za klon probleskl, ten zareagoval stejně jako normálně já.
Dlaní s Juukenem prudce udeřil za sebe a musel trefit, i když potom skončil na zemi a rozpadl se na vrány, které Nawakimu narazily do obličeje a pak zmizely.
Druhý klon pomalu manévroval. V jedné ruce Juuken, v druhé chakrovou katanu.

ZOzletel som sa na vrany a poskládal svoju podobu na strome.

Jakmile se objevil na stromě, za kterým jsem stála ve vteřině jsem změnila plány a udeřila do něj svou jedinečnou Kaze Ken, takže se pod ním doslova rozsypal. Nemohl to čekat, takže ani neměl šanci uhnout.

seděla jsem na stromě a pozorovala jak si vede shinjin

Spadol som na zem a vyletelo zo mna asi 100 vran ktoré sa vznášali nad Shijin.

Sledovala jsem, jak sletěl a musela jsem se ušklíbnout.
To mohlo bolet...
Připravila jsem si pečetě.
Vrány? Tak fajn...
"Hari no Ame!"roztočila jsem se v Kaitenu, ze kterého po chvíli začal odlétávat nespočet chakrových jehel všemi směry a ničil všechno, co bylo v dohledu včetně jeho vran. Nepřestávala jsem se točit.

Radši jsem zase zalezla za kmen stromu, aby mě nějaká zbloudilá jehla taky nepotěšila návštěvou. V tom jsem si všimla osoby sedící na stromě.
"Dobré odpoledne Naomi-sensei. Co na to říkáte?" hodila jsem očkem na ty dva, co se rvali.

Vrany sa začali premienat na shurikeny a leteli dole niektoré odrážali ihlice a niektoré sa navzájom prerušili.

Shurikeny, které doletěly až ke mě zničil Kaiten.
Přestala jsem se točit a obranou 64 úderů blokovala cokoli, co se ke mě dostalo moc blízko.

(Nechce sa mi už bojovať nestíham)
OStal som stáť a založil som Katanu.

(Ok XD Já dneska celý den jenom odbíhám, mám tu práci, takže je to celkem jedno. )

"Ale, ale..." pomalu a s nebezpečným výrazem jsem se k němu blížila.
Můj druhý klon mezitím zmizel a j deaktivovala Byakuugan.
"Zase to vzdáváš?" šibalsky jsem se ušklíbla.

"Tak to vyzerá"
Torošku som sa natiahol.

"Hmm... Jsi blázen." zavrněla jsem a políbila ho.
"Ale to já taky, takže je to vlastně v naprostém pořádku."

BOzk som jej opetoval.
Sadol som si pod strom a pozeral sa pred seba.

Otočila jsem se a zahlédla Mikomi s Naomi-sensei.
Ony tu byly celou dobu?
Pousmála jsem se a pak zamířila k nim.
Tak... Doufám, že už mi to minulé setkání odpustila.
"Zdravím." zavrněla jsem.