Tréninkové místnosti

Uslyšel jsem že někdo přichází.*Hmm...takže podle zvuku stop to bude muž , nebo vážně silná žena....Mushi Bunshin...takže klan Aburame...hmm...zajímavej člověk* pomyslel jsem si a usmál jsem se.*Ale podle zvuku padajících brouků mu to asi moc nejde* dodal jsem a tiše jsem se uchechtl.Pak jsem čekal na někoho dalšího.

(A víš že se jutsu učí buď ze svitků , které dostaneš u Kageho,nebo v knihovně , a nebo od člověka , který toto jutsu ovládá?)

DOkráčal som na Treningové mesto .
Videl som tu nejakých dvoch geninov.
"Hmm ake to bolo milé ked som bol ešte GEnin"
ZAsnil som sa vo svojej hlave.

-přesun


volá mě hokage-sama

Uslyšel jsem někoho přicházet.*Někdo další jo???Je tu nějak rušno...včera to tady byl jeden člověk* pomyslel jsem si a zasmál jsem se.Začal jsem na větvi kolísat a myslel jsem že spadnu.Jakmile jsem se převracel tak jsem koncentroval chakru do nohou a na poslední chvíli jsem se udržel na stromě.Stál jsem na něm hlavou dolů.*Kso...teď už asi nejsem moc nenápadnej* pomyslel jsem si a na větev jsem vylezl.Tentokrát jsem si sedl zády k stromu a opřel jsem se o něj.


(1. Hokage tě nemůže volat když je na poradě.
2.Nawaki pokud nemáš aktivovaný Sharingan tak by sis mě neměl všimnout...sedím někde vysoko na větvi ^^)

Počul som nejaký šuchot na strome aktivoval som Sharingan.
"Chlapče neublíž si"
ZAsmial som sa a díval sa na strom.

"To je v pohodě....nejsem až tak blbej abych spadl ze stromu...tenhle trénink mám už dávno za sebou.." řekl jsem a usmál jsem se přibližně ve směru ze kterého vyšel hlas.Pak si teprve mohl všimnout že mám šátku přes oči , tudíž na něj nevidím.

"Čo tam stváraš?"
Sledoval som ho s údivom.

"Nic moc zajímavého....jen se snažím naučit se bojovat poslepu , tudíž si zlepšuju sluch tím , že tu celý den sedím a snažím se zjišťovat kdo přišel , jestli žena nebo muž a co trénuje...docela nuda , ale někdy se to může hodit....hlavně v noci nebo v mlze"
odpověděl jsem mu a dál jsem tak seděl.

"No stým som ja nemal nikdy problem"
POmyslel som na svoje oči.
"Hmm môžem ti nejako pomôcť"
Hodil som po nom jeden Kunai.

"Hmmm...takže máš jedny ze zázračných očí co??"
zeptal jsem se ho.
"Pokud chceš...mě to vadit nebude"
odpověděl jsem mu a pak jsem slyšel svištivý zvuk.Ruku jsem dal na větev a silně jsem se odrazil , takže kunai proletěl pode mnou.Nohama jsem se přilepil na kmen.

"Vidím že sluch máš dobrý"
HOdil som po nom 3 Kunaie s Lankami ktoré som počas letu ovládal.
"Ano mám zázračné červené oči"

"Takže Sharingan....jsou 2 možnosti...buď ho máš implantovaný , nebo jsi Uchiha"
řekl jsem mu a to Uchiha jsem tak trochu zvýraznil.*Kso...Uchihy nesnáším...a jeden do mně teď hází kunaie...raději se o tom nebudu zmiňovat nebo se ještě naštve a zabije mně tu* pomyslel jsem si a uslyšel jsem víc jak jeden svištivý zvuk , ale nedokázal jsem spočítat kolik.*Ichi....Ni..San....Takže 3 kunaie* pomyslel jsem si a z pochvy jsem vytáhl Ninjato.Znova jsem uskočil nahoru před prvním kunaiem a pak jsem sekl pod sebe , abych kunaie zarazil do stromu.
"A mimochodem...díky žes mi prozradil svou pozici....do teď jsem jí neznal...na tohle by sis měl dávat pozor." řekl jsem a ďábelsky jsem se usmál.Jakmile jsem dopadl na větev tak jsem se odrazil směrem na něj.

Jak na mna letel zo mna sa stali vrany ktoré na neho leteli a menili sa na Shurikeny.
"NEmal by si podcenovať UChihu"
Bol som na strome kde stále on.

*Uchiha....no...to je někde....proti jeho očím nemám šanci....* pomyslel jsem si.Pak jsem uslyšel silné svištění.*Kso...kolik toho je teď....vždyť toho musí být tak 50...pokud ne víc...* pomyslel jsem si.Vytáhl jsem si i kunai a začal jsem odrážet shurikeny.3 nebo 4 mě dokonce trefily , ale nějak jsem je ignoroval.Teď jsem bohužel neznal jeho polohu.Vytáhl jsem si shurikeny a pak jsem čekal co se bude dít.

USmial som sa prebleskol som sa za neho a chitil ho za rameno.
"KEd budeš podstivo trenovať budeš mocný ninja"

"Baka Uchiha" řekl jsem když mě chytil za rameno , skrčil jsem se a kopl jsem ho zespoda do brady.Když letěl zvukem tak jsem skočil za něj a "bodl" jsem ho rukou do zad."Znáš tuhle techniku?" zeptal jsem se ho a znova jsem se ďábelsky usmál.

GIFSoup


GIFSoup

EDIT: Zobrazují se ti ty Gify nebo ne?

Ked ma chcel trafiť ten druhý jrát vo vzdzchu som sa zmenil na vduch a bol som na strome uplne hore.
"Sakra mladý mne sa nechce bojovať"
POškrábal som sa na hlave.
"Nemám jutsu na trening"

"Tak když se ti nechce bojovat tak proč jsi po mně házel ty kunaie?"
zeptal jsem se ho a sundal jsem si šátek.Chvíli jsem sice neviděl , protože to byl nezvyk na to světlo.Po chvíli jsem si zvykl.Koukl jsem se na něj.
*Cože?!?To je ten Uchiha co nás navštívil při tréninku...a Mikomi-sensei , byla naštvaná protože jsem jí samotnou nechal s ním...musím se jí omluvit*
pomyslel jsem si a smutně jsem si vydechl.
"My jsme se už setkali...pamatuješ si to??"
zeptal jsem se ho s takovým výrazem ve tváři (ovšem že bez Sharinganu mě jde o ten výraz) , až na to že s mírně zvednutou hlavou .

Zamyslel som sa.
"Tvoju tvár si pametám ale neviem kedy som ťa videl..videl som zž vela geninov z vela dedín"
POškrábal som sa na hlave.
"Chcel som si vyskúšať ako ti ide trening sluchu nechcem ti ublýžiť ani to tu zničiť...moje jutsu nie su určene na trening"

"Mikomi-sensei po tobě chtěla abys nám pomohl s Genjutsu...já pak od vás dvou uskočil a sensei se mě pokusila zabít....už si vzpomínáš?"
zeptal jsem se ho.
"Jo....za to ti sice děkuju , ale těch shurikenů nemuselo být tolik...jsem jen Genin takže nemám takové schopnosti vyhnout se jim všem nebo je všechny odrazit."

Situaci jsem sledovala s byakuganem, takže i když o mě nevěděli, já toho viděla dost. Deaktivovala jsem ho a volným krokem přišla blíž tak, aby mě viděli.
"Nawaki, je hezké že Katashimu pomáháš s tréninkem." pousmála jsem se a pak se zadívala na jeho zranění po shurikenech. Naštěstí to byly v podstatě jen škrábance, ale i tak...
"Nicméně, své studenty si budu s potěšením mrzačit sama."

Chvíli jsem tam jen tak stál a pozoroval toho Uchihu.Pak přišla Mikomi-sensei.
"Zdravím Mikomi-sensei...." pozdravil jsem a usmál jsem se.Pak jsem jí jen sledoval a poslouchal.*Kso...snad si toho nevšimne...nechci mít kvůli toho průser* pomyslel jsem si a ruce jsem si raději schoval do kapes.
*S potěšením....mrzačit....co zase zamýšlí....já nechci přijít k úrazu...a už vůbec nemůžu bojovat s těmahle rukama....tenhle den bude ještě zajímavý* pomyslel jsem si a mírně jsem se ušklíbl.

" No...s tréninkem...jak by se to jen dalo říct....jo...jde mi to....docela....dobře....až na to že....chůzi po stromě jsem už dávno zvládl !!! " a tu poslední větu jsem docela zdůraznil.*Nesmím jí o tom říkat.....prostě nesmím* pomyslel jsem si a v ruce jsem sevřel v pěst i když to nešlo vidět.

Spokojeně jsem se pousmála a rozcuchala mu vlasy. Já snad pociťuju mateřské pudy... No nazdar.
"Tos mi udělal opravdu radost. Zvládl jsi to rychle. Můžu být ráda že mám v týmu tak šikovného studenta." pravila jsem a podívala se na vodu.
"A po tomhle kráčet umíš? Je na to potřeba přijít na ten fígl co?"
Já jsem to měla o dost jednodušší, nejsem trpělivý člověk, asi by mě to jako genina nebavilo zkoušet pořád dokolečka dokola.