Byt Raikage

Uslyšela jsem klepání. ,,Vsadím se, že je to Zuko.'' Ušklíbla jsem se.

"Dále." pronesla jsem klidně a vzhlédla ke dveřím.

vešel jsem...na Rin jsem se ani nepodíval bych jsem naštvaný "Ayame jdeme" pokynul jsem...byla na mě znát únava ...taky jsem 3 dny nespal xD

Pozvedla jsem obočí.
"Taky jsem tě ráda viděla." prohodila jsem směrem k Zukovi a znovu se otočila k Ayame.
"Doufám, že nás zase někdy navštívíte." ušklíbla jsem se. "A dejte vědět, jak to jde s Tsuki."

,,Co takhle pozdravit, když se někam vstoupí?'' Ušklíbla jsem se. Už jsem radši neřešila, že ten rozkaz mohl alespoň trochu zabalit ve slušnosti.
Vstala jsem a vydala jsem se do pokoje vzbudit šelmy.

(Po třech dnech bez spánku bys byl dezorientovaný a tvoje mentální schopnosti by byly na míle vzdálené od normálu. Doporučuji si rychle jít lehnout xD)

(ale pšt dezorientovaný já jsem kage..jsem v pořádku ! xD) "ah..dobré ráno Ayame-chan"

V pokoji jsem poprobouzela spící kočky a pak jsem začala hledat Shi. Nakonec jsem jí našla v pokoji Atsuki. Sotva mě uviděla, nepsokojeně zavrčela, neochotně slezla z postele a vydala se do kuchyně.
,,Dám vědět. A taky se někdy můžeš stavit.'' Usmála jsem se na Rin.

"Samozřejmě." přikývla jsem a klidně dopíjela kávu. Neochotně jsem ze své náruče pustila Kinjiki a pak se zadívala otevřenými dveřmi ven.

Vzala jsem Kinjiki do náručí. ,,Tak se mějte.'' Usmála jsem se a vyšla na chodbu.

Jen jsem znovu kývla a po chvíli potichu přešla do pokoje Atsuky.
"Atsu-chan...?" tiše jsem se nad ni naklonila a čekala, jestli se probudí. Chtěla jsem vyrazit do kanceláře, ale ne ji tu nechávat samotnou.

postavil jsem se za Rin "vým že to co udělám je totální blbost a že mě za to zabiješ ..ale" otočil jsem jí k sobě a políbil ji...byl to určitě poslední polibek...veděl jsem že jí už nikdy neuvidím...nechtěl jsem se toho vzdát ale byl to můj osud pak ještě než mě mohla zbít jsem utekl pryč xD

Zabít jsem ho vskutku nestihla, ale pořádnou facku dostal.
Díky tréninku bleskového brnění se asi dost dlouho nebude moct přestat tvářit přiblble, protože ho bude brnět tvář. Uraženě jsem přimhouřila oči a otočila se k Atsuce.
Až ho příště uvidím, asi ho za tohle zabiju. I když raději se Tsuki na pořádnou dobu zdaleka vyhnu.
Odevzdaně jsem povzdechla.
Jen to dělá těžší... Už jsem nic necítila, kromě toho zoufalství, které mě ničilo.

Odešla jsem k bráně. (přesun)

Vošiel som svojím neštandartým sposob k Raikage.
Videl som že sedí pri tom dievčati nechcel som ju pomenovať demon kedže už možno ním nebola.
Sedel som na parapete okna a pozeral sa nanu ako je pri nej s Ryom na ramene.

Otočila jsem se a zarazila.
To na sobě pořád nic nemá?
Došla jsem k němu blíž.
"Sate." pousmála jsem se. Svůdně jsem zamrkala a oblízla si horní ret.

"Zdravím vás Raikage-sama".
Podskočil som dole pretože si ma všimla.
V tom Ryo vyletel na jej rameno."No tak Ryo naspeť".Lenže ostal na nej.
"Hm asi si sa mu zalubila".Usmial som sa a škrabal som sa za hlavou."
"Dovod prečo som za vami prišiel je že no od misie nemám nič na seba a aj ludia na mna dovne pozeraju a hlavne dievčatá"
Pozrel som torchu nahnevane kedže som si myslel že sa tie dievčatá na mne smeju.

"Jenom jemu? To je mi líto." pousmála jsem se.
Chytila ho za ruku a táhla směrem do své ložnice.
"Ráno." prstem jsem mu jen přejela po hrudi v nějakém zvláštním znamení.
"Ani se těm děvčatům nedivím, taky jsem jenom člověk."
Stáhla jsem ho s sebou dolů a schoulila se mu do náruče. Přitom jsem k nám přitáhla deku, když jsem cítila, že není zrovna teplo.
"Krásné sny."

(Gomenasai, musím jít XD )

Zliezol som dole s parapety kedže si ma všimla.
"No ehm ono by ich bolo doleca viac určite".Pousmial sa a sčervenal.
Na jej poznámku o tých dievčaťách celkom nerozumel kedže bol hnup čo sa týkalo dievčat.
Ako ho ozbrala ku sebe do izbi a lahla si ku nemu vtedy ako keby stratil pojem o všetkom.
"Dobru noc vam prajem"A s otovreními očami pozeral do hora a bol stále červený kedze nikdy neležal pri žene.
Obzerl sa nanu a zase napsať jemne si cukal rukou po hrudi vyše 4 hodín až na koniec zaspal.

Kinjiki přiběhla ke dveřím a začala na ně škrabat, doufaje, že jí někdo uslyší a otevře jí.

Prišiel som pred byt Raikage a zaklopal.
Dúfam, že sú to tie správne dvere.
Až teraz som si uvedomil, že niekto škriabe na dvere.
Hmm, čo je zasa toto?

Kinjiki se podívala na Riichiho a zdlouhavě zamňoukala. Pak zase zaškrabala na dveře a drápky na nich nechaly několik rýh.

Po ani nie moc dlhom spaní som sa konečne prebral.
Pozrel som sa a Rin stále ležala na mojom ramene jemne som sa posunul vlastne položil som ju na vankuš a ja som vstal.
Postavil som sa a zamieril si to poreť byt Raikage sice sa to nemá ale ja som niečo potreboval.
Po chvíle hladania som to konečne našiel bola to výzbroj neviem sice ku akému priradeniu patrila ale bolo mi to jedno obliekol som si ju a našiel som masku ANBU kotru som si tiež dal.
Vždy mojím snom bolo videť Sunakagure skladala sa s piesku ktorého som si ako malí neužil a počul som že aj Kazekage ma zvlaštne schopnosti.
Po tom ako som sa prichystal som sa pozrel na Raikage a zamieril si to smer Suna.
(presun)

Probudilo mě škrábání na dveře a potom klepání.
Postavila jsem se, trochu zklamaně se rozhlédla kolem a povzdechla.
Nikdy se mnou nezůstane dostatečně dlouho... Vždycky zmizí...
Jen jsem zavrtěla hlavou a otevřela.
Když jsem zahlédla Kinjiki, nechápavě jsem se na ni zadívala.
Pak jsem zvedla pohled výš.
"Dobré ráno." osobně jsem ještě měla půlnoc.
Takže ho konečně pustili, misi nic nebrání. Skvělé.
Sehnula jsem se ke kočce a začala ji hladit.
"Ty ses nám zatoulala..."

Kinjiki mňoukla a pak zvedla hlavu tak, aby byl vidět srolovaný lísteček přivázaný na jejím krku.

Spoiler:

Všimla jsem si lístku a rozevřela ho.
Mírně jsem se nad ním pousmála.
Snad ano, jsem si jistá, že si budeme rozumět.
Vzala jsem Kinjiki do náručí a zamířila dovnitř.
Přitom jsem ještě párkrát zívla a kývla na Riichiho, ať jde za mnou.