First topic message reminder :

hlava udělala boing boing najednu stranu a části těla žuch a prásk na zem


(poznámka uživatelky: to si děláte prču ne? chudák Reinička jako )

Došla jsem se převléknout, přikázala Pá-chan, aby zůstala doma s Daiem a z domu se vytratila. Nějak jsem neměla stání.

Uhm.. hem..eh? Shiijin-chan? že ty chodíš s nejakým nunkeninom.. spýtala som sa jej prekvapene keď sa na mňa tak šibalsky až divne usmiala.. uhm a arigato.. len čo sa vrátime z Konohy tak ho priviažem o postel a dostane minimálne mesiac domáceho vezenia !! pousmiala som sa po čom som sa len postavila.. uhm ideme?.. spýtala som sa nedočkavo a ani som si neuvedomila že mám na sebe len nočnú košeľu od Himi ktorá mi bola taká voľná že mi takmer spadla z ramien..

"Hee... Možná by ses měla nejdřív převléknout." konečně jsem se začala usmívat i já.
"Ano... Já chodím s nukeninem." nadšeně jsem pohodila vlasy.
"Nukeninem, členem Akatsuki a Uchihou k tomu." trochu jsem zčervenala.

Uh?.. heee?? Nawaki!? povedala som nahlas takým zaskočeným tónom hlasu.. netrvalo mi dlho kým som si toto meno spojila.. bol asi jediný Uchiha ktorý bol členom Akatuski a ktorý sa do dediny mohol vrátiť.. hm.. ale keď si s ním šťastná.. zaškerila som sa pri čom som bola úplne nedočkavo.. eh.. hai.. asi by som sa mala.. dodala som ešte po čom som zo seba len zhodila oblečenie a v bleskovej rýchlosti som sa obliekla.. do môjho zvyčajného no viac menej civilu.. nezobrala som si žiadnu zbraň okrem zvitku na vyvolávanie Kiba swordov páč to už bola taká povinnosť..

"Ano Nawaki." ušklíbla jsem se.
"Vlastně je milý... Moc milý..." chvíli jsem rozmýšlela.
"Miluju ho." Pak jsem se na ní podívala a po chvíli jsem se musela začít smát.
"My jsme ale dvojka..."

Nahodila som taký výraz alá "démon z Kirigakure" a len som prikývla.. hai hai.. dve neohrozené holky ktoré majú priateľov nunkeninov a bojujú z predsudkami a blbými pohľadmi ich priateľov a blízkych.. zasmiala som sa a pomaly som vyrazila zo sídla.. už aby sme boooli tam !! som hroozne nedočkavá.. zaškerila som sa ..

Vyběhla jsem za ní.
"Doufám, že už mu bude lépe." pousmála jsem se.
A že Nawaki se vrátí ze Tsuki co nejdříve...

(Přesun)

Uslyšel jsem pláč a trhl sebou tak prudce, že jsem spadnul z křesla, ve kterém jsem doposud spal. "Auuu!" ulevil jsem si, když mi celkem solidně prasklo v zádech. To máš z toho pospávání po baráku baka! Kysele jsem se ušklíbl a vyšel do ložnice. Naklonil jsem se nad dětskou postýlku a zvedl do náruče plačící dcerku. "Tak princezna už nám vstávala!" usmál jsem se na ní a díval se, jak okamžitě přerušuje nářek a prohlíží okolí. "Co takhle navštívit maminku Třešničko hm?" cvrnkl jsem ji jemně do nosu, až se začala smát, čímž jí vykoukli dva malé zuby. Nečekal jsem na odpověď xD, oblékl jí, udělal z bílých vlásků palmičku a usadil ji do kočárku. Vesele kopala nohama a něco "říkala", čemuž jsem ovšem nerozuměl xD. "Pá-chan!" houkl jsem do domu, načež se ozval dobře známí zvuk rolničky, jak se náš psí miláček vrhal po schodech. Sotva přiběhla, skočila Niji na klín a uvelebila se.
"Shan-Shan!" udělala Niji, jak jsem jí učil, že dělá rolnička a ukázala na dveře.
"Jasně, jedeme za mamkou!" kývl jsem a vyšel z domu.

Mlčky se psem v náručí jsem došla došla domů. Pá-chan jsem položila sedačku a zamířila jsem do koupelny, kde jsem na sebe pustila horkou sprchu a snažila se uklidnit. Já za práci Mizukage nemůžu! Kdybych mohla, skončím hned!..Teď už Assasina chápu...

Následoval jsem ji, ale místo koupelny jsem zamířil do kuchyně, kde jsem usadil Niji do židličky, rozdělal přesnídávku a sedl si k ní. Vzal jsme žičku a začal s ní kroužit. "Áááááá za tatínka!" šoupl jsem jí žičku do pusy a díval se jak vesele plive všude okolo. "Ale!" napomenul jsem jí a bryndáčkem jí utřel. "Tak ještě jednou... za tatínka éro letí!" šup a měl jsem přesnídávku po celém obličeji. "Jasně... co takhle... éééro za maminku!?" děťátko otevřelo pusinku a nedočkavě lžičku zhltlo. Nasadil jsem trpitelský výraz. "Co má a já ne?!"

S povzdychem jsem vodu vypla a navlékla na sebe světle modrý župánek. Rovnou jsem roztřídila prádlo a nechala vyprat, Hadrové plíny jsem přemáchla v ruce a připravila koupelnu pro koupání malé. Potom jsem pomalu sešla do kuchyně. Vyměnila jsem Pá-chan vodu a nasypala granulky. S chutí se rozeběhla k misce a papala.
,,Máma." zavískla Niji. Usmála jsem se přistoupila k ní. Utřela jsem jí pusu, kterou měla celou od jahodové přesnídávky.
,,Má toho víc na sobě, než v žaludku." ukázala jsem na její oblečení a dívala se, jak ji krmí.

"Ne, víc toho mám na sobě já, než ona!" ukázal jsem na svoje tričko, pokryté červenou břečkou. "Příště si ten bryndák beru taky!" informoval jsem jí a s hlasitým hurá do hangáru jsem do dcerky nacpal poslední lžičku. "Tak princezno, jdeme do vany... budeš dělat cáky cáky?!"
"Cáci cáci!" vykřikla radostně a kopala nožičkama. Usmál jsem se, utřel jí pusu a obličej a sundal jí bryndák. "Půjdete sama paní?!" vyndal jsem jí a chytil za ručičky. Nejistě se párkrát pohnula, až si kecla na zadeček a začala se ke koupelně batolit po čtyřech, stejně jako Pá-chan, co ji následovala. Otočil jsme se k Himi. "Já... ehm... omlovám se!" vzdychl jsem.

Zavrtěla jsem hlavou. V pořádku. Chápu tě. Je mi opravdu líto, když s vámi netrávím čas, v tuhle chvíli je to pro mě důležitější než práce Kage, ale.." povzdychla jsem si. ,,Nemohu ale zradit vesnici, to bych si neodpustila. Pokusím se to alespoň trochu změnit." pousmála jsem se a po očku sledovala, kde Niji je. Měla jsem představu. Bývá totiž tam, kde je Pá-chan a zvonek jsem slyšela někde v pokoji.

"Hai..." vzal jsem jí za bradu a krátce políbil, protože jsem uslyšel ránu, jako když se něco rozbíjí. "Niji!!" rozeběhl jsem se do obýváku. "Prcku, tys mě vyděsila!" zvedl jsem ji a koukal na převrženou vázu. "Tohle tátovi nedělej, má z toho psychickou újmu a chuť na cigarety!"

Okamžitě jsem se rozeběhla za ním. Vyděšeně jsem se dívala na vázu. Postavila jsem ji znovu na stůl.
,,Opovaž se někdy nějakou cigaretu před ní vytáhnout!" upozornila jsem ho předem a přiklekla si k Niji.
,,Bum..Hapalo..." ukazovala na vázu.
,,Neboj se. Jenom hapala." pohladila jsem ji po bělounkých vláskách. ,,Naštěstí." oddychla jsem si. Zvedla jsem malou do náruče a postavila se s ní.
,,Dobře, tak se jdeme koupat." pousmála jsem se.

Po dvou letech tréninku v dalekých, neznámích krajinách jsem se konečně vrátil k domu, který jsem měl tak rád.
Mírně pomlácený z cesty a se svou katanou na zádech jsem došel ke dveřím a dlouhou dobu na ně koukal, než jsem se odhodlal zaklepat.
Doufám, že je nerušim .. přeci jen je noc ..

Vzal jsem Niji Himi a kývl ke dveřím. "Běž tam zlato!" usmál jsem se a vzal dceru do koupelny. "Bude cáky cáky princezno!" usmíval jsem se, svékl jí a posadil do vody, která byla v tu ránu po celé místnosti, jak si naše zlato začalo hrát, ale mě to nevadilo. Vzal jsme gumové kachničky a začal jí s nimi hrát.

Pousmála jsem se a namířila si to ke dveřím. Pevněji jsem si utáhla pásek župánku a pootevřela dveře. Když jsem však viděla, kdo za nimi stojí, usmála jsem se a dveře otevřela více.
,,Ráda tě vidím." přivítala jsem ho.

"Himi-chan !" ihned po otevření dveří, jsem jí sevřel v objetí, poté co jsem jí pustil jsem si jí prohlédl
"vůbec si se nezměnila .. pořád krásná, jako před porodem" pousmál jsem se

Usmála jsem se, abych zahnala mírné rozpaky. Odstoupila jsem ode dveří, aby mohl jít dál.
,,Omlouvám se za nepořádek, nečekali jsme návštěvu a Dai je bordelář. Vytáhnou s Niji hračku a neumí ji uklidit." žalovala jsem na svého snoubence a ukázala na hračky poházené kolem.

Vyndal jsem Niji a zabalil ji. "Co jsi to říkala o bordelá-Huh?!" díval jsem se na své dvojče. "Daisuke?!" pozvedl jsem obočí a nevěřícně na něj zíral.

Vstoupil jsem dovnitř a rozhlédl se kolem "jako malej .. vždycky jsem po něm musel uklízet !" ušklíbl jsem se
"Kam s tím, aby na to nešáhla Niji ?" Sáhl jsem po kataně na zádech.
Hned na to jsem si všiml Daie.
"No co tak blbě civíš? Zas tak hrozně snad nevypadam !" zamračil jsem se

,,Ty, že jsi bordelář! Podívej se na ty hračky." povzdychla jsem si a převzala si od něj Niji.
,,Půjdeme dělat hají, třešničko." pohodlněji jsem si ji usadila v náručí.
,,Neci.." zakňourala malá. Vrátila jsem ji Daiovi a beze slova odťapkala do kuchyně, kde jsem připravovala láhev sunaru.

"Ne, ještě hůř!" ušklíbl jsem se na Daisukeho a malou posadil v kuchyni do sedačky. Vzal jsem si od Himi sunar a bleskurychle ji nakrmil, protože začínala být ospalá a já jí taky nechtěl koupat podruhé. Sotva dopapala poslední lžičku, vzal jsem ji do náruče a odnesl do ložnice. Přikryl jsem ji a políbil na čelo, ale to už spala. Ještě chvíli jsem se na ni díval, než jsem si z šuplíku vzal cigarety a odešel na zahradu. Pro jistotu zadním vchodem!

"héé ?!" díval jsem se jak se rozešli pryč.
tak jsem tu zase sám .. jako vždy !
udělal jsem si pohodlí na gauči a katanu schoval pod gauč.
To je teda blázinec !