Ulice Amegakure

First topic message reminder :

Ulice Amegakure

Díky Raijinově rychlosti jsem proběhla branou takovou rychlostí, že mě nikdo nezaregistroval. V ulicích vesnice jsem si přes hlavu přehodila kapucu a vydala se projít vesnici.
Buď ve střehu!
Hai...

Pomalým krokom som ju prenasledoval.
"Popis sedí, vy musíte byť z Otogakure, je tak?"

Otočila jsem se k němu čelem. "Jsem Tsukiko Tooya..." odpověděla jsem klidně a upřela na něj oči.

"Hanzou, Salamandr Hanzou."
Natiahol som k nej ruku.

Přivřela jsem oči. "Těší mě..." přijala jsem ruku.
Neříkej, že mu věříš...?
Nebuď naivní!

Stiahol som ruku naspäť.
"Ako ste si už isto mohla všimnúť, celý čas som testoval vaše ninjovské kvality. V prvom teste som si testoval vašu silu, v druhom vynaliezavosť a schopnosť oklamať nepriateľa, s čím ste viacmenej nemali problém. Váš postup teraz ma však malinko znervózňuje, odvaha vám nechýba, ale vstúpiť do nepriateľskej dediny neozbrojená a bez ochranky, ak si ju môžete dovoliť, buď ste prehnane sebavedomá, alebo hlúpa. Na druhej strane by som si mohol myslieť, že ste verná a svedomito dodržiavate stanovené požiadavky, no vzhľadom na to, že ste Oto prebrali po niekom ako bol Orochimaru, tomu neverím."

Pousmála jsem se. "Já ale nejsem sama..." prsty jsem si pohrávala s kamenem ve stříbrné obruči, skvící se na mém krku. "Nepřišla jsem bojovat, přišla jsem si vyslechnout vaši žádost. Spoléhám na vaši slušnost a loajalitu. V opačném případě se budu bránit..." stočila jsem na něj pohled. "A pokud jde o Orochimaru... nespojujte mě s ním prosím! Jediné co jsme měli společného byl chtíč po moci... ovšem každý z jiného důvodu. Kdyby ho nezabili oni, zabila bych ho já!"

So založenými rukami som sa začal prechádzať.
"Dopočul som sa, že máte veľké plány. Mojim cieľom za môjho života bolo zjednotenie ninja národov a vláda nad nimi, čo sa mi bohužiaľ nepodarilo splniť. Poučil som sa, víťazstvo jednotlivca proti celému svetu je nemožné, každopádne, nestratil som vieru v lepšiu budúcnosť."

"Nechci lidstvo jen ovládnout.. ne... já chci vymýtit zlo i dobro, nastolit neutralitu a sebrat lidem jejich sílu, chtíč, touhu, nenávist, závist... chci nastolit nový svět kde si budou všichni rovni, nebudou války, nebudou boje... každý kdo by chtěl zničit tuto oázu života by ztrestala ruka boží..." zaťala jsem ruce v pěst. "Má ruka!" přimhouřila jsem oči. "Proč chcete spojenectví...? Říkáte, že už jednou se vám to nepodařilo... proč by to mělo vyjít podruhé?"

Nad jej uneseným prejavom som sa iba pousmial pod maskou.
"V minulosti som do toho šiel sám, to bola moja najväčšia chyba. Spoliehal som sa iba sám na seba, bol som sebavedomý a hlúpy, ako teraz vy, bohyňa nového sveta. Až na pár detailov sa naše názory viacmenej nelíšia, to po prvé. A po druhé, nie ste ešte natoľko silná, aby ste sa mohla postaviť početnej prevahe okolitých ninja národov. Veci sa menia, ľudia sa dnes dostávajú k technikám rýchlejšie ako za mojich čias, to je dôvod, prečo po svete pobehuje veľa nebezpečných S-tried. Nepoviem vám, prečo sa s vami chcem spojiť, naopak vám poviem, prečo by ste to mali prijať. Sama nedokážete nič viac, než zbytočné krvipreliatie."

"Aha... chcete mi říci, že vás vlastně potřebuji já, že jsem k ničemu, že jsem slabá a hloupá žena a nic nedokážu... v tom případě, k čemu vám tedy jsem...?" pozvedla jsem pohled.
Přestává se mi to líbit! Odmítni a jdeme!
Počkej ještě...

"Byl jste, znali vás, uměl jste... co umíte teď?" naklonila jsem hlavu na stranu. "Vy jste mi testy dával, ale já si nemohu být jista, zda vy jste tak silný, abych vaši nabídku zvažovala..."
Tsukiko nech toho! Nelíbí se mi to... jdi pryč, dokud můžeš!
Zmlkni, právě jsem se začala bavit!

"Můžu to aspoň zkusit... ne...?" kámen na mích prsou modře zazářil kolem mě se roznesla modrá chakra. "Tak do toho!"

Tasil som kusarigamu.
"Dámy majú prednosť."

Kousla jsem se do prstu. Z kapek, které odkapávali do mé nastavené dlaně se spustil dlouhý provazec, různě se formuloval až nabral tvar meče - Kyūketsu no ken. "Tak do toho!" pomocí bleskové rychlosti jsem se objevila u něj a sekla přímo proti jeho srdci.

Stále som mal na sebe brnenie prvého hokageho. Spojením so svojimi reflexami som bol schopný útok odvrátiť na životu nedôležité miesto. Dostal som zásah, no čosi som si mrmlal popod nos.
"Poznal som samuraja s podobnou rýchlosťou, akú máš ty. Jeho meno bolo Mifune, česť jeho pamiatke. Vďaka nemu to na mňa nemôže účinkovať."
Neváhal som ani na sekundu a pomocou reťaze som ostrím kusarigami v momente, ako sa u mňa objavila, preťal jej tepnu.

Odskočila jsem od něj. Krev z proseknuté tepny stříkala moc rychle. "Kso..." zamumlala jsem a začala jsem se léčit. Rána se uzavřela, ale točila se mi hlava, byla jsem oslabena. Ztratila jsme velké množství krve, bude chvíli trvat, než se obnoví. Vzala jsem meč, který se zformuloval do dlouhé rudé šňůry a spolykala ho.
Fajn... teď musíš bojovat! Říkal jsem ti, abys odešla, ale ty ne, nidky mě nemůžeš poslechnout, nikdy-
"Ticho!" zaklela jsem nahlas.
Zamračila jsem se. Složila jsem pečetě. "Senei jashu!" na Hanzoua vylétlo z mé dlaně několik hadů.

Odťal som im hlavy skôr, než sa ku mne stačili dostať. Následne potom som rátal sekundy. Asi po piatich som sa pousmial, vytrhol časť nohavice a pokúšal som sa zastaviť krvácanie ramena. Súboj už pre mňa skončil.

Chtěla jsem složit nové pečetě, ale..
Tsukiko, jsi otrávená!
Cože? Kdy...?
Nevím, ale začínáš být paralyzovaná!
"Co.. to..." spadla jsem na kolena, přestávala jsem cítit nohy. "Kdy?"

"Pě-kné!" odpověděla jsem trhaně. Přestávalo mě poslouchat celé tělo. Začínala jsem rozmazaně vidět,... ano začínala jsem být paralyzovaná.
Poslední záchrana...
Může tě to zabít!
Pousmála jsem se. Složila jsem pečetě. Rukama jsem se opřela o zem. Celá jsem se třásla, začala jsem kašlat krev, bylo jí neskutečné množství, byla všude, na bradě, rukách, trávě, šatech... složila jsem se na bok vedle rudé kaluže a zhluboka dýchala. Byla jsem bledá jako smrt. "T-tak a j-ed je pr-yč..."

Rana už bola pevne zviazaná, preto som svoj pohľad venoval Tsukiko.
"Niečo podobné som asi čakal," pripravil som si pečate.
"Každopádne teraz, keď už viem, ako vaša technika funguje, vás môžem doraziť skôr, než sa stihnete zotaviť natoľko, aby ste mi zabránila v použití ninjutsu. Mám pokračovať, alebo vám to na overenie mojich schopností stačí?"

"Nemysl-a bych si bý-t vá-mi, že ko-nčím.. ale.. stačil-o..." jedné, co jsem zvládla bylo se posadit. Bude chvíli trvat, než se vyrobí tolik nové krve, abych byla zase naprosto v pořádku.