Ulice Amegakure

First topic message reminder :

Ulice Amegakure

Vyvolal jsem Phoenixe a naskočil na něj "Jdeš Tatsu?

"jj"naskočil jsem za rukim a letěli jsme (přesun)

Přišel jsem do Mě dobře známých uliček této vesnice. byl jsem tu tehdy na jaře, ale i tak jsem neměl sebemenší problém se zorientovat. Zaklepal jsem na dveře jednoho domu bohatého obchodníka. Objevila se služka a ptala se mě kdo, že jsem. Když uslyšela mé jméno spráskla ruce a běžela pro svého pána. Ten mě hned zval přátelsky dovnitř a nechal připravit skvostné pokrmy všeho druhu. Bavil jsem se s ním o Situaci v Ame a blízkém okolí. Tento prošedivělí stařec byl velmi dobře informován a to se mi hodilo. Během našeho rozhovoru jsem zjistil tolik podrobných informací, že snad ani vůdce vesnice nevěděl tolik co já. Nechal jsem se přesvědčit, abych zde strávil noc a tak mi dal obchodník připravit pokoj pro nejvzácnější hosty. Odložil jsem si svou Anbu výstroj a jen ve spodním prádle ulehl do peřin. Po chvíli jsem usnul v polospánku. Přeci jen jsem byl od přírody velice ostražitý. Nakonec jsem nechal hlídkovat žraloka. Ten přeci jen neměl potřebu spát několik dalších týdnů. Odebral jsem se do říše snů, ale ve zkutečnosti jsem tam procházel bitvami které jsem ve svém životě prožil. Znovu a znovu zabíjel bez milosti své nepřátele. Byl to opravdu děsivý výjev, zvláště proto, že jsem byl pouhým hostem toho všeho stejně jako tehdy, když převzal žralok kontrolu nad mým tělem.

Probudil jsem se a spěšně jsem se oblékl. Snídaně byla již připravená a tak mi bylo hloupé odmítnout. Nasnídal jsem se a během toho diskutoval se svým starým přítelem. Takto jsem strávili několik hodin. Konečně se již nachýlil čas a já se s nimi rozloučil. Vydal jsem se do deštěm smáčených ulic. Mě déšť nevadil. Jen jsem více přitáhl svůj Anbu plášť k tělu a na hlavu si natáhl kapuci. Maska mi zakrývala obličej a já se svižným tempem vydal k bráně z vesnice. Tou jsem bez povšimnutí jako stín prošel a vydal se na cestu do Kiri. (přesun)

Kráčal som po ulici smerom k bráne, keď som si všimol draka, ako zosadol na hlavnej budove. "Zdá sa, že bude v dedine rušno. Iba dúfam, že za to nemôžeme my." Snažil som sa premyslieť, čo budeme robiť ďalej. Obával som sa, že sa nám teraz nepodarí prejsť cez bránu.

"I tak to budeme muset zkusit. Nemá cenu tu zůstávat," jemně jsem skousla spodní ret. "Pokud ještě nemá vše pod kontrolou, mohlo by se nám podařit projít pomocí Henge. Je to sice primitivní, ale mají-li mnoho práce, určitě se nebudou zajímat o pár vesničanů..."
Na druhou stranu pokud to neprojde skončíme špatně...

"Máte pravdu," poskladal som pečate a premenil sa na dedinčana.
"Ak by sa to nepodarilo, nesmiete o Iwe nič prezradiť. Ale asi toho o nej ešte veľa neviete," odhodil som čelenku Iwy do najbližšieho kanála a zamieril k bráne.
To už je tretia čelenka za pol roka!

(Presun.)

Jen jsem použila Henge.
Čelenku Suny jsem měla v tašce a čelenku Iwy jsem nevlastnila, takže tímto jsem se nezaobírala. Pouze jsem se vydala za ním.

(Přesun)