Jezero v horách u Kumo

Po čele mi pulzovali jazvičky pri čom som mala sto chutí tomu baka týpkovi jednu vraziť.. keby len jednu.. len som si však ruky založila na hrudník a čakala som kým ho Rin vylieči.. keď na mňa kývla aby som išla za ňou tak som len prikývla a takým tichým spôsobom som cupkala v tesnom závese za tými dvoma..

Když neprotestoval, pomalu jsem ho vedla ke svému bytu.

(Přesun XD )

Prišiel som opať k jazeru bolo tam také ticho a len jazero mierne šumelo s toho všetkého som premýšlal nad rodičmi,Byvalmi Raikage,terajšim,nad misou nad všetkým nemal som tušenie čo sa teraz bude diať pkial bol starý mal som svoj sen no teraz som ho stratil a nevime čo bude nasledovať no konečne som zavrel oči a zaspal.

Konečne po včerajšom dni a bolestiach sa konečne prebral.No stále neotváral oči pretože sa bál či opať nezbadá len hmlu.Po chvíli ich však nakoniec otvoril a videl jasno celkom pekný den.Potriasol trochu hlavou a pozrel sa nad seba kde kružil Ryo už celkom nedočkaví.Sadol som si a ešte chvílu sa prebudzal.Napokon som sa postavil trocha sa ponaťahoval celkom mu bola zima kedže od odby čo sa vrátil z misie nemal na sebe od pol pása hore nič.Dal si ruky do vačku a takým švyhovím krokom kráčal preč.
(presun)

Prišiel som k jazeru kedže tot bolo moje najoblubenejšie miesto v Kumokagure.
Sadol som si ku vo de a prepláchol som si oči od krvi ale bolo to jedno kedže krv mie tiekla dalej a videl oms ešte horšie než obvikle.
Ako som sedel pri vode pozeral som sa na jasné slnko ktoré svietoli na tmavo.."Hm myslím že tokto slnko dlho neuvidím.

Objevila jsem se za ním.
"Co to znamená? Neměl by ses přetěžovat..." s mírně zoufalým výrazem jsem si klekla vedle něj.
"Nechci tě ztratit."

Šplhala jsem po horách, abych se dostala k jezeru, kde bych našla klid pro trénování technik, které vyvíjím. Konečně jsem došla k jezeru, kde jsem odložila batoh a roztáhla deku. Rozhodla jsem se, že se nejdříve trochu opláchnu. Svlékla jsem se (úplně ) a vylezla na obrovský balvan nad jezerem. Nadechla jsem se a skočila šipku dolů. ...*Žbluňk*... Zahučela jsem do vody a chvíli plavala pod vodou.

Zdialky som počul silnejší tlkot srdca mal som ponatie o koho ide ale nebo lsom si istí.
Nakoniec si ku mne sadla Rin čo som aj predpokládal.
Otočil som hlavu smerom do jej strany aby nevidela moje prázdne oči a krv z nich a ajt by som ju vobec nevidel.
"Ja sa neupínam to samo"zasmial som sa"Ty mna nestratiš to sa skor bojím že ja teba pretože pretože budem museť odísť".
A v tom som otočil hlavu na nu.

"Nande?" z dálky jsem uslyšela, jak "něco" spadlo do vody, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Mohla jsem na něj jen hledět.
"Odejít? V tomhle stavu? A... Opustit mne?"

Vylezla jsem z vody, usušila se a oblékla. Posadila jsem se zase na obrovský kámen nad jezerem a zavřela oči. Soustředila jsem chakru a složila pečeť pstruha.
Suiton.. Řekla jsem docela potichu. Prudce jsem roztáhla ruce a voda se začala vířit. Same no Gurippu! Zakřičela jsem na celé jezero a z vody vylétl obrovský žralok přirpavený skousnout cokoliv. Nechala jsem ho se rozpustit a začala z hluboka dýchat..

Počul som nejaký šplech no nevidel som nič len som sa nad tým pozastavil keže som nevedel čo to bolo.
"Ano odísť niečo sa deje a musím prísť na to o čo ide a porozumieť sám sebe".
"No nebudeš tu sama moj duch tu bude stále s tebou a moja láska k tebe bude pretrvať aj nadalej".
Otočil som hlavu smer preč kedže som sám vedel že to bude na dosť dlho len som jej ot nechcle povedať a u oka s ktorého tiekol pramienok slzy vitiekla aj slza.

Henge:http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSFnpT7jtEB39mESRJr16Nqx8X3PgQOrzFTVKeQK0myp-iqOlwZ
V dialke som uvidel osobu... (Aisha)
Nemala by si sa tak namáhať povedal som milým hlasom

Naklonila jsem se k němu a objala ho.
Nechtěla jsem ho už nikdy pustit.
"Budeš mi chybět... Nechci tě pouštět, ale ty bys stejně odešel, kdybych řekla ne..." povzdechla jsem a zhluboka se nadechla. Jen těžko jsem přemáhala slzy. Trochu jsem se odtáhla a jemně ho políbila.
"Slib mi... Že se vrátíš..."
Toužila jsem, aby mne pro jednou objal či políbil sám od sebe, ale věděla jsem, že spoustu věcí po něm ještě nemůžu chtít.

Zrovna jsem připravovala další techniku, když jsem uslyšela něčí hlas. Zavřískala jsem, jak jsem se lekla a vyskočila do vzduchu, přičemž jsem z kamene spadla do vody.
Vyplavala jsem na břeh a podívala se na osobu, co na mě promluvila. Víte Vy vůbec, jak jste mě polekal, a vůbec, kdo jste?
Zařvala jsem na něj.

Otočil som hlavu naspať k nej zobral torcha vody a pretrel si slzy,moje oči sa vrátili do normálu aj som videl jasno a nepočul som tlkot srdca.
"Neviem ana ako dlho pojdme preč može to byť rok menj aj viac neviem ale jedno viem že k tebe sa vrátim vždy a pocelu dobu ťa budem milovať".
Jednou rukou som je jchytil jej ruku a druhou ju chytil za hlavu a pritiahol ju k sebe.
"Už som povedal že ta milujem a nikdy sa ťa nevzdám"ako som mal jej hlavu blízko pri men som ju jemne začal pozkávať.

Užívala jsem si to a čím dál víc toužila, aby tenhle okamžik nikdy neskončil.
Zpod zavřených víček mi steklo pár slz.
Kdo ví, co se za tu dobu stane...
"Věřím ti..." šeptla jsem a zůstala k němu přitisknutá, protože na jakékoli odloučení až do jeho odchodu jsem neměla sílu. Vdechovala jsem jeho vůni a snažila se přenést přes představu tak dlouhého odloučení.

Podívala jsem se na něj a poslouchala ho. Hmm..Jsem Jounin, měla bych si dávat bacha. Ale tenhle vypadá jako nějakej špeh.. Říkala jsem si v duchu a tajně si připravila kunai. Víte, nejsem zas tak hloupá..
Křikla jsem na něj a hodila po něm kunai. Hned potom jsem hodila pod sebe kouřovou bombu a pomocí Kawarimi se vyměnila s jedním z kamenů. Byla jsem kus za ním. Rychle jsem běžela na něj s dalším kunaiem.

Tichým hlasom som povedal: Raiton no Yoroi (Bleskové Brnenie)
Okolo mna sa objavilo bleskové brnenie...

(Kunai som zničil pomocou techniky Raiton no Yoroi)

Nemám v úmysle bojovať!
Povedal som milým hlasom...

Bozkával som ju jemne ale pri tom vášnivo kedže som vedel že takto to dlho nebude.
Odtiahol som sa jemne a jej hlavu položil na moje rameno a pozeral sa na slnko čo bolo pred nami.
"Uričite sa k tebe vrátim len neviem kedy no viem že ťa stále budem milovať a pošas odchodu budem stále na teba myslieť a nebudem na teba zabudať".
"Niečo sa deje a chcem prísť na to čo zistil som že pri poslednej misii som ťa vystavil nebezpečenstu a to už nechcem aby sa opakovalo chcem byť jounin hodný toho zaslužiť si mať Raikage a aby som ju vedel ochrániť nech sa deje čokolvek pretože ty si pre mna to hlavné v živote".
Jemne som sa na nu usmial a chcel som zažiť to čo den ked sme sa poznali.
"Nepreletí me sa toršku?".

Kunai se roztříštil o jeho bleskové brnění. Sakra, má Raiton.. Jsem v oslabení.. Pomyslela jsem si. Fajn, co chcete? Je mi jasné, že nejste z Kumogakure! Když jsem to dořekla, potichu jsem dodala : Mizu Bunshin no Jutsu! A vedle mně se objevily dva klony z vody. Všichni měli v ruce jednu lahvičku s vodou a čekali, co se bude dít.

"Proč ne..." šeptla jsem. Bylo mi jedno, co se mnou bude dělat. Mohl cokoli, jen když zůstane dostatečně blízko. Nezáleželo mi na ničem jiném než na tom, abych si teď užila jeho přítomnost.
"Můžeme dělat cokoli budeš chtít." zvedla jsem k němu oči.
"I já tě totiž vždycky budu milovat. Jsi silný, silnější než já. Na spoustu věcí ještě nemám. Je jich až příliš. Jsem ráda, že jsi tu sem mnou byl.. A že zase budeš." trhla jsem hlavou.
"Ve světě je spoustu krásných dívek. Krásnějších než já."
Hluku v dálce jsem nevěnovala pozornost.

Jasné že niesom z Kumogakure ale nemám nič zlé v úmysle...
(Zrušil som bleskové brnenie)
Plánujem začať úplne nový život a neviem ako mám začať myslel som že by mi s tým niekto dokázal pomôcť.
Mám väčší dlh voči Kumogakure a plánujem ho splniť pousmial som sa...Musím napraviť svoje zlé skutky

Nad jej rečou som sa pousmial.
"Nejde o to čo shinobi dokáže a aké ma schopnosti ale o to čo je tu".A dal som jej ruku na srdce.
"Tvoja výborná schopnosť a najcenejšia nejsu schopnosti ale to aká si a pre man si a budeš jedinečná".
Co sa týkalo otázok na dievčat som len mávol rukou a prehovoril."Može byť hoci jaka krásna ako chce ale ty si pre mna vždy ta najkrajšia".
Opať som je jchytil halvu a začal ju bozkávať.

Podívala jsem se na něj a pochybně zvedla obočí. Zrušila jsem klony a beze slova ukázala na Raikage-sama, která se právě s někým líbala. Vykulila jsem na to oči, ale poslala ho za ní, aby mu poradila. Moment, co to dělám, nemůžu ho pustit k Raikage, určitě má nějaké úmysly! Pomyslela jsem si a hodila lahvičku s vodou do vzduchu. Když byla mezi mými dlaněmi, sepjala jsem je a lahvičku tak rozdrtila. voda se rozlila do mých rukou, ale střepy se do nich zabodaly taky.
Suiton! Řekla jsem a složila pečeť pstruha (na to musel válet oči ) Roztáhla jsem ruce a voda okolo vystříkla. Same no Gurippu!
Z jezera vyletěl obrovský žralok který mířil přímo na něj.