Ulice Sunagakure

Sice jsem se zastavil a pořád jsem se díval do země. Nevzhlédl jsem k němu."To je mi jedno...něco si najdu...klidně si půjdu lehnout i někam na lavičku..." Už jsem nedokázal udržet. Začal jsem se celý třást."Co jsem udělal špatně...proč se všechno musí tak kazit...to jsem tak špatný syn..." Už se mi zase kutálely slzy po tváři.

Ty za nic nemuzes... Tohle nebyla tva chyba... On proste je ve stadiu kdy mu zatim nejde pomoci.. Pojd se mnou ke me domu... Budes bydlet tam, dokud si tvuj otec neuvedomi svou chybu... A s tou praci to taky nejak vymyslime... rekl jsem to povzbudivym tonem hlasu a usmal jsem se na neho...

Konečně jsem zvedl hlavu. Byl o něco vyšší, než já a tak jsem se na něj díval trochu ze spodu."Opravdu?" Myslel jsem to na všechno. Jak na tu útěchu, tak i práci a bydlení. Bylo toho zase trochu moc.

Nebudem tu stat na ulici. Pujdem ke me domu... (Presun)

Jen jsem se pomalu vydal za ním...
(přesun)

Celý den jsem strávila trajdáním v ulicích Suny, bezcílně, prostě jen tak s rukama v kapsách. Rozhlížela jsem se kolem sebe, pozorovala vesničany i vše ostatní. Konečně jsem zaznamenala ten malý známý obchůdek. Prostě mi musel vykouzlit na tváři úsměv. "Yatta! Rámen, rámen!" Prozpěvovala jsem si, ta maličkost mi zvedla náladu. Zamířila jsem k obchůdku, sedla si za malý půltík a už si objednávala extra porci.

S plným žaludkem a smíšenými pocity, jsem vstala a zaplatila. Pozdravila jsem staříka a zmizela ve víru Suny.. Nechala jsem nohy, ať mě vedou, kam chtějí..
(Přesun)

Sedla jsem si na lavičku a vybalila lízátko z obalu. Strčila jsem si červenou kuličku do pusy a začala ji nadšeně cucat. Kývala jsem nohami, dívala se na nebe a přemýšlela. Co, bych mohla dělat sama se sebou...?

Kráčela jsem ulicí. Útočící ninji jsem jednoduše zpacifikovala. Konečně jsem ji viděla. Usmála jsem se a došla až k ní. "Amayo, že? Jsi mamince podobná drahoušku!" pousmála jsem se.

Zvedla jsem k červenovlasé oči. "Umm..?" zamrkala jsem. Neměla jsem tušení, kdo to je, ani co chce. Naklonila jsem hlavu na stranu a vyndala si lízátko. "Dobrý den,... potřebujete něco?!" zamumlala jsem.

Znovu jsem se usmála. "Nesmíš mi to mít za zlé beruško,...dělám to pro svět!" zamrkala jsem a složila pečetě. Než stačila cokoliv udělat, naklonila jsem se k ní a kousla jí do krku, kde se hned vytvořili tři černé tečky. Dívala jsem se, jak vykřikla a svezla se z lavičky mě rovnou do náruče. "Tak Kazekage... brzy nashle!" usmála jsem se a rozešla se i s holčičkou zpět do své vesnice. (Přesun)

Procházel jsem se ulicemi, s mikinou dopnutou až ke kkru, opravdu se novým tetováním pyšnit nemusím. Kysele jsem se ušklíbl, otřásl se při poymšlení na několik mdlob, horeček a bolestí. No, naštěstí to přešlo, doufám! I ty bleskový rány nebyli zrovna kafíčko a pohoda.
Potřeboval jsem si teď promluvit s někým rozumným a znal jsem jen dvě osoby, které mi mohou pomoct. Tak jsme si to zase hojdal k onomu domku. No spíš domu.
(Přesun)

Zoramu

Procházel jsem se ulicemi jakožto nově zvolený rada jsem se chtěl přesvědčit o pořádném chodu vesnice.Pokud todle krásné místo bude Kazekage ničit tak mu to dám slíznout.Honilo se mi v hlavě přičemž jsem se mile usmíval na procházející lidi kolem sebe a porozhlížel se.

Pochodil som skoro celu sunu a tu osobu som nejak nemohol nájsť ako keby si ju samotná zem zobrala alebo by neexistovala.
Niekde v Sune som pritrafil na nejakych ludí ktorý mi povedali kde by mohla byť ako ináč neý v uliciach povedali mi jej posis a ja som sa vidal do ulic.
Bolo tu pomerne dosť ludí no hladal som pocpou chakry a takých tu vela nebolo po dlhšom hladaní som niekoho zbadal kdo by mohol byť na jej popis.
Dobehol som k nej jemne sa jej dotkol ramena aby sa moc nezlakla a zároven hned prehovoril aby si nemyslela že nejaký bandita.
"Prepáčte vy ste Zoramu?"

Prechádzal som sa po uliciach a hľadal som nejakého človeka v Sune ktorý by mi povedal že kde všetci sú .

Zoramu


Jo.Potřebuješ mi něco?Odpověděl jsem mu s velmi přívětivím tónem hlasu a milým úsměvem ve tváři.

Pozrel som sa na nu"bolo mi oznámené ževraj teraz máte Sunu na starosť vy alebo lepšie povedané že ste zástupkinou Kazekage ak ste to vy potreboval by som sa s vami o niečom porozprávať a ak nie tak mi odporučte kdo by to mohol byť".

Zoramu

Ano.Jsem radní vesnice.Co by jsi odemě potřeboval.

Ofukol som si kedže som vedel že toto bude dlhý preslov"určite máte toho vela na práci takže to skrátim a budem sturčný".
"Pred pár dnami bola naša zem Kumokagure napadnutá členom akatsuki a Reinou bola zabytá Raikage a zničené skoro celé Kumo,na to o pár dní prišla pohroma Mizukage-sama a Kazekage-sama so silnými nukeinmi napadli konohu ktoru takmer celu zničili".

Zoramu


Aha.Takže ty chceš abych s tim něco udělal.Zamyslím se a odmlčím.Tak já se osobně vydám někam na pomoc s týmem nějakých ninjů.Pokud tedy tak budu nápomocen.Zbytek je věc Kazekage.

"Vlastne ani nevime čo mám od vás požadovať mojou ulohou bolo od Raikage oboznámiť niekoho o tom čo sa stalo"

Podišiel som k dvom ľudom čo tu stály .
"Dobrýý chcel by som sa spýtať že čo sa stalo akosi som trávil čas niekde ako mimo ľudí a vidím že tu skoro nikoho nieje ."

Zoramu


Dobře.Půjdem to spolu řít kazekagemu.Určitě by nadával za to že se mu pletu do věcích do kterých mám co mluvit.Řekl jsem trochu ironicky a opět se mile zasmál.

Pozeral som na neho trocha udivene že to stihly tak rýchlo"takže vy už máte nového Kazekageho?"dosť ma táto odpoved zaujmala.

Zoramu

Musíš ho najít.Oznámil jsem mu a otočil se na nově příchozího.Ahoj.Co by jsi rád?