Senju čtvrť

Odskočila jsem někam mimo, abych získala trochu času. Vytvořila jsem draka a ten odnesl pryč Tenshiho.
Vzhlédla jsem vzhůru na Yoko.

Vyčerpávalo mě to, i skrz povolenou pečeť, to nebudedlouho.. Nic už mě tady nedrželo.. Nic.. Máchla jsem rukama po Ayame a zasypávala pískem budovy, kterou jsem jednu po druhé i zašlapávala, ovšem stejně tam po výbuchu skoro nic než prach nezůstalo.

Když po mě máchla a mělo mě to odhodit, rozpadla jsem se na okvětní lístky. Objevila jsem se na opačné straně.
Ačkoliv jsem řekla, že zabiji každého, kdo se postaví proti, mám zabít i člověka, kterému je to evidentně jedno a chce umřít? Hlavou mi prolétla myšlenka...

(Fajn, asi každý pochopí, že se mi tady nechce čekat, takže...Ehm ano, jsem netrpělivý člověk xD)

Podívala jsem se na ní...Ne...Za chvíli ji to stejně zabije. Sklonila jsem hlavu a pak jsem se rozpadla na lístky irisu a zmizela. (přesun)

Když se rozpadla nevadilo mi to, zasypávala jsem jí pískem dál a dál, chakru jsem měla pozatím obrovskou, i když bych se jí nejradši zbavila.
"Fuuton: Renkuudan!" Vyletěla z mé formy Shukaka obrovská větrná koule, mířící na Ayame a domy za ní. Nakonec jsem zjisitla, že zmizela. Zničila jsem všechno ostatní kolem sebe a pak prostě nějak, chakra zmizela, mé tělo ten obrovský nával nevydrželo, a tak pláš´t zmizel. Neunesla jsem už ani zbývající chakru, na důsledek roztrrhání vnitřních orgánů jsem umřela..

(Když se rozpadne, splyne se vzduchem a už je prostě nekde...úplně jinde)

přelétala jsem s Dagem vysoko nad vesnicí a viděla tu spoušť přemýšlela jsem jeslti to náhodu nemám třeba dodělat. "UDělala to samé co jsem jí udělala já před dvěma lety." řekla jsem smutně a sletěla níže

"Přišla jsem o Boha, kteérmu jsem mohla věřit." šeptla jsem a v tu chvíli jsem se tak naštvala že jsem měla opravdu co dělat abych nezničila celou Konohu na jednu dobrou. Místoto toho mě Dag instinktivně odvedl pryč (přesun)

Přišel jsem do Senju čtvrti a byla skoro celá zdevastovaná.
"He? Co se stalo? A kde je Assasin? " Řekl jsem trochu nahlas a odešel jsem pryč.

(celá Konoha je zdevastovaná a momentálně se opravuje, ze Senju čtvrti zůstalo pravděpodobně velké kulové xD)

(Dobře, dík)

Přišel jsem už do spravené čtvrti a šel rovnou do bytu, kde bývala i kancelář. Vešel jsem dovnitř a sedl si za stůl na židli. Tak, podívám se, co mi zanechal. Dokud to budu umět, tak tu bude se mnou. Povzdechl jsem si a vytáhl svitek s mokutonem, který mi bratr zanechal. Pomalu jsem ho otevřel a schopnosti se do mě hned přenesly. Tak a teď se to zkusit naučit. Uvidíme. Přešel jsem ke skříni, kde byly svitky s mokutonem. Vytáhl jsem dva a schoval je do kapes. Poskládal jsem pár pečetí a zmizel na cvičiště.(přesun)

Objevil jsem se v koupelně, kde nechávám vodu ve vaně. Dobrý nápad, alespoň nemusím pořád chodit. Sešel jsem dolů do bývalé kanceláře a našel další dva svitky s mokutonem. Mokuton: Moku Shouheki no Jutsu a Mokuton: Daijurin no jutsu. Snad se budou hodit. Svitky co jsem měl u sebe jsem vrátil zpět do skříně a pořádně ji zamkl a schoval. Kdyby náhodou. Sedl jsem si do křesla a techniky si začal pročítat.

Přestal jsem s učením a trochu se protáhl. Potřebuji na vzduch. Vstal jsem ze židle a přešel ke dveřím, otevřel je a ocitl jsem se na ulici. Vyšel jsem a dveře za sebou zavřel, pak už jsem jen pozoroval prázdnou ulicí a čekal jestli někdo projde nebo ne.

Probudil jsem se a lehce se protáhl. Podíval jsem se kolem sebe a zjistil, že jsem usnul před domem. Trochu jsem se pousmál a šel pomalu na cvičiště. (přesun)

Celkem smutně jsem procházela čtvrtí Ah..Assasine....proč si nás musel opustit ?....proč tak brzo ? Po tvářích mi stékaly slzy,při pomyšlení na Assasina jsem si nemohla pomoci....cítila jsem se tak sama.Jako bych už neměla nikoho kdo by se mě zastal...kdo by mi pomohl v případě nouze,kdo by mi podal deštník v dešti.Prostě jsem měla pocit že jsem jediná na svetě Tak dlouho a stále se přez to nemůžu přenést...chtěla bych se tak moc pomstít...jenom že už není komu....jediné co mi zůstalo za poslání je abych se postarala o Tobira..neboj se.... Podívala jsem se do nebe ".....Postarám se o něj" řekla jsem už na hlas a sedla si na lavičku kousek ode mne

Když jsem se konečně uklidnila,vztala jsem "Tak co teď ?...měla bych se jít zeptat jestli mám tým"a pomalu jsem se rozešla do kanceláře hokageho.

Místo do kanceláře jsem přišel do čtvrti. Menší odbočka. Vběhl jsem dovnitř, odemkl skříňku s technikami a tři si vytáhl a začal se je učit.

Po chvíli učení jsem techniky sbalil a dal je zpátky do skříně, kterou jsem zamkl. Pak jsem vyrazil opět pryč.(přesun)

Přišel jsem do čtvrti a šel do domu. Přešel jsem ke svému pokoji a následně i k posteli, na kterou jsem hned padl. Ach jo. Pokud se rýsuje další válka...Chybíš nám tu. Při myšlenkách jsem zavřel oči a usnul.

Prišiel som do Senju štvrte a začal som hľadať svojho senseia Seita. Prechádzam po štvrti a hladám senseov dom.......

,,Ach,, povzdychol som si lebo mi začalo škvŕkať v bruchu lebo som bol strašne hladný, ,,no čo budem si musieť pomôcť, urobím to rýchlejšie,, vytiahol som zvitok a štetec a nakreslil som 15 malých myšiek ,,Ninpo: Choju Giga,, myšky sa rozbehli do všetkých strán a začali hľadať....."takto to bude rýchlejšie" povedal som si v mysli

Pomalu jsem vstal a pořádně se protáhl. Oblékl jsem se a vyrazil na ulici. Tam jsem se jen tak procházel.

"áno našiel som, konečne" a rozbehol som sa za senseiom.........
prišiel som k nemu poklonil sa a povedal som: ,,Zdravím sensei Seito, ja som Shimonu Senju začinajúci Genin a váš nový žiak,,

,,He?" Otočil jsem se za hlasem a poslouchal ho. Nový žák? Tak to mám asi po misi. ,,Senju? Tak, to si asi příbuzný." Usmál jsem se a podíval se pořádně na něho. ,,Já jsem Seito, ale to už víš."

,,Áno viem sensei Seito, tak kedy ma začnete učiť nove techniky?,, povedal som a nedočkavo som čakal odpoved

,,Nové techniky? Ty si na to nějak natěšený. Nejdřív musíš umět chodit po stromě a po vodě, abys si perfektně zvládal techniky a chakru." Podíval jsem se na nebe. ,,Sejdeme se večer na cvičišti. Zatím, jak tam budeš, můžeš to už zkoušet vylézt na strom, možná na to přijdeš."