Senju čtvrť

Po chvíli jsem běžela za ním a málem jsem se přizabila. Objevila jsem se před stolem a opřela se o něj dlaněmi, chvíli jsem ho propalovala pohledem a pak se usmála.Přešla jsem za něj a opřela se o něj rukama, nahnula se k němu zezadu a zašeptala mu do ucha.
"Tak si to někdy zopakujeme"
Můj dech mohl cítit na jeho krk,otřela jsem se jemně svou tváří o tu jeho a pak jsem se narovnala,praštila ho lehce do hlavy a pousmála se.
"Baka! nelži mi!"

Prvně jsem se jen pousmál, ale pak mi praštila. ,,Au." Zvedl jsem talíř a dal ho směrem k ní. ,,Dáš si?"

Přikývla jsem a sedla si.
"Děkuju...a ještě jednou mi to uděláš nepřežiješ to"
Výhružně jsem se na něj koukla a pak se s úsměvem pustila do jídla.

Jen jsem se pousmál, protože její výhružný pohled tak výhružně nepůsobí. ,,Co bych neměl dělat?"

"Lhal si mi"
Ušklíbla jsem se a dojedla, protáhla jsem se a až na to že mě bolela hlava jsem se cítila dobře.

Usmál jsem se a podíval se na ni. ,,Když si to myslíš." Měl jsem zrovna náladu někoho škádlit, tak jsem si vybral ji. Vstal jsem, vzal talíř a hned ho umyl.

Na chvíli jsem se znova zasekla a koukla se na něj.
"Lžeš..."
Vyčetla jsem mu to a zvedla se.
Chci trénovat..dělej jdeme
No jó...
"Odcházím"
Zdělila jsem mu naoko uraženě a odkráčela pryč z místnosti, pak jsem nakoukla do místnosti se širokým úsměvem a zvedla palec nahoru.
"Pa"
Otočila jsem se a odešla.
(Přesun)

,,Měj se." Ještě jsem se pořád usmíval a nalil si vodu do sklenky, kterou jsou pomalu vypil.
Po chvíli jsem sám vyšel pryč.(přesun)

Po pár dňoch ktoré som robil doma som úplne stratil pojem o čase a ani som nevedel aký dlhý čas zatiaľ ubehol čo som bol doma... Ale bolo to treba upratovať, oddychovať a niečo pokresliť... zistil som že mi to aj chýbalo takto dlho sa dištancovať od okolia. No ale už som sa začínal aj trocha nudiť a tak bolo načase vyraziť zase do ulíc...

Přišel jsem k domu a otevřel dveře. ,,Jestli se ti už nechce domů, můžeš spát tady." Otočil jsem se na Koroki a čekal na její názor.

Ohlídla jsem se a celkem dlouho chvíli jsem zírala do tmy a přemýšlela jestli se mi chce trmácet až domů, pak jsem se otočila zpět na něj.
"Pokud to nevadí zůstala bych tady, přece jen šířím dobrou náladu ne?"
Vyplázla jsem jazyk a zasmála se. Počkala jsem až vejde a šla za ním.

,,Počítal jsem s tím." Usmál jsem se a vešel dovnitř. Šel jsem až nahoru a vešel do pokoje. ,,Víš kde máš pokoj, že?" Počítal jsem s tím, že to tu zná z minula, takže jsem si sedl hned za stůl a začal něco číst.

Přikývla jsem a chystala se zamířit do pokoje, pak jsem se zasekla a přimhouřila oči. Chvíli jsem pozorovala jak si čte a za chvíli mu kolem ucha prosvištěl kunai následně se zabodl bůh ví kde.
"A koukej si jít lehnout"
Výhrůžně jsem zamumlala a odkráčela pryč do pokoje. Byla pravda že jsem taky celkem dlouho nespala ale rozhodně jsem na tom byla líp než ona, lehla jsem si oblečená do postele na záda a koukala se do zdi. Na tváři se mi znova objevil pobavený úsměv když jsem si vzpomněla na toho chudáka s kafem a o chvíli později jsem usnula.
(Dobrou )

,,No, vždyť jo." Řekl jsem spíš jen do prázdného pokoje a ještě rychle přelouskal pár stránek. Nakonec jsem ze sebe sundal oblečení a lehl si. Chvíli jsem se díval z okna a pak usnul. (Měj se )

Přetočila jsem se na bok a slítla z postele na zem, šokovaně jsem otevřela oči a dala ruce na horu v obraném gestu. "Vzdávám se!" Pak mi došlo že jsem v pokoji a dala jsem ruce pomalu dolů, trochu vyjukaně jsem se rozhlídla a sama sobě se zasmála. Rozespale jsem si stoupla a se zívnutím jsem se protáhla.

Probudila mě nějaká rána z vedlejšího pokoje. Co tam vyvádí? Otočil jsem se na bok a pozoroval dveře. Ještě chvíli si poležím.

Nechtělo se mi nic dělat tak jsem si znova lehla na záda a líně zívla. Koukala jsem se do stropu kde se začala shromažďovat černá mlha za které se utvořil panáček a vedle něho druhý.
Ušklíbla jsem se a jeden panáček začal ve vzduchu utíkat.

To moje ležení se trochu protáhlo, ale nakonec jsem se donutil a pomalu vstal z postele. V koupelně jsem se umyl a vzal na sebe čisté oblečení. Hned na to jsem zamířil do pokoje, kde byla Koroki. Zaklepal jsem na dveře a hned vstoupil dovnitř. ,,Chceš něco na jídlo?"

Když zaklepal a vešel panáčci z mlhy se hned rozplynuli. Sedla jsem si a koukla se na něj. "Ne díky, budu si muset pro něco zajít" Usmála jsem se a protáhla se.

,,V pohodě. Já musím taky jít. Zatím se měj." Kývl jsem jí na pozdrav a zmizel z domu pryč.(přesun)