Senju čtvrť

,,Jak chceš." Dal jsem se pomalu do kroku. ,,Tedy, můžeme jít." Potřebuji si už zatrénovat, klidně i sám. S úsměvem jsem pokračoval k jezeru.(přesun)

Šla jsem vedle něj a snažila jsem se přemluvit sama sebe k tréninku.
(Přesun)

Prišiel som domov kde som sa poriadne najedol a chcel som si odpočinúť.. Ľahol som si na posteľ a zaspal som na niekoľko dní....... xD
(Takže najbližších 5-7 dňoch tu nebudem )

Dorazil jsem do čtvrti a otevřel dveře u jednoho domu. Nechal jsem prvně vejít Koroki a já šel hned za ní.
Vystoupal jsem až nahoru do kuchyně, kde jsem jí pokynul, aby si sedla. Vzal jsem lékárničku a začal jí ošetřovat rány. ,,Možná to sem tam štípne."

Sedla jsem si a sledovala jak ke mě nese lékárničku.
Povzdechla jsem si a koukala se do země.
Měl pravdu štípalo to ale nebylo to hrozné.
"Děkuju..."
Zašeptala jsem a cítila se pod psa.

Už jsem byl hotov, ještě jsem ji tvář umyl od krve a bylo hotovo. ,,Není zač." Usmál jsem se a podíval se na ni. Chytl jsem ji za bradu a hlavu ji trochu pozvedl, ať se dívá na mě. ,,Trochu úsměvu do života. Přeci jen, život je krásný a proto nač se mračit a cítit se špatně?"

Koukala jsem se mu utrápeně do očí.
"Způsobuji ti jenom potíže...promiň"
To ti to došlo brzo...

Plácl jsem se do čela a začal se smát. ,,Jak je možné, že lidi tak pozdě večer opouští dobrá nálada?" Trochu jsem si poklekl, ať se ji dívám přímo do očí. ,,Nic mi nezpůsobuješ." Povzbudivě jsem se usmál.

"Au.."
Zakňourala jsem a trochu se usmála.
"Vážně?"

,,Uhm, promiň." Usmál jsem se. ,,Jo, vážně." Pomalu jsem se postavil. ,,Dáš si ještě něco, třeba vodu, nebo něco?"

Nejistě jsem se usmála a pozorovala ho.
"Ne děkuju, radši půjdu abych ještě něco nevyvedla..."
Zvedla jsem se a přišla blíž k němu.
"Jsem ráda že tě znám"
Drcla jsem do něj ramenem a usmála se.
"Dobrou"
Odšourala jsem se pomalu do pokoje.

,,Já jsem taky rád." Usmál jsem se a pozoroval ji, jak odchází do pokoje. Přešel jsem ke dřezu a ještě si nalil vodu do sklenky, hned na to jsem vodu vypil.
Potom jsem došel do svého pokoje, umyl se a lehl do postele, kde jsem hned usnul.

Když jsem došla do pokoje umyla jsem se a lehla si do postele. Chvíli jsem se koukala do stropu a srovnávala si to co se dnes vše stalo.
Po chvíli jsem usnula.

Vstal jsem opět pozdě odpoledne, oblékl se a šel do kuchyně. Tam jsem si připravil něco k jídlu a pustil se hned do toho. Čekal jsem jestli se Koroki probudí a bude chtít taky, nebo ne.
Po chvíli jsem dojedl, uklidil nádobí a vyrazil pryč.(přesun)

Probudila jsem se a převalila jsem se na bok, jenže mi nedošlo že jsem na kraji postele a třískla jsem sebou na zem.
Ježiš...jak může být někdo tak nemotornej...?
Dej pokoj...remcáš hned po ránu
Zvedla jsem se a neochotně jsem se převlíkla. Ještě tak trochu rozespalá jsem se vypotácela ven.
(přesun)

Dorazil jsem před dveře a otevřel je. Vyšel jsem s Koroki až navrch a následně ji zavedl do jejího pokoje. Došel jsem až k posteli a pomohl Koroki do sedu. Pohled mi spadl na polštář a peřinu a chtělo se mi hned více spát, ale k sobě do pokoje už se mi nechtělo. Přešel jsem na druhou stranu postele a lehl si normálně do ní. Působilo to tak, jako bych si myslel, že jsem ve vlastním pokoji. Pomalu jsem začal usínat.

Chvíli jsem v sedu koukala do zdi a nějak jsem nezaregistrovala že Seito zůstal. Ještě chvíli jsem se koukala mimo a pak jsem sebou sekla do postele. Hned jak jsem si lehla jsem usnula.

Pootevřela jsem oči a uviděla Seita vedle mě. Málem jsem dostala infarkt a zamrzla.
C-co se stalo?!
Neřeknu...mysli si co chceš
Mrcho!
Jediné co jsem si pamatovala by to jak mě vedl domů.
Momentálně jsem byla v šoku a bolela mě hlava.

Probudil jsem se a hned poznal, že nejsem ve svoji posteli. Co, kde to sakra jsem? Otočil jsem se na bok a uviděl Koroki. ,,Co?!" Vyskočil jsem z postele a skoro přistál na zdi.

Nějak se mi podařilo se sednout a pořád v šoku jsem na něj koukala.
"P-pamatuješ si něco...?"
Vysoukala jsem ze sebe a doufala že ano.

Promnul jsem si oko a podíval se na ni. ,,Ne, jen cestu sem." Usmál jsem se a zamířil do koupelny. ,,Musím si dát sprchu." Zmizel jsem v koupelně a začal se sprchovat.

"Hééé?! jak se můžeš usmívat?"
Začalo mi cukat v oku a zhluboka jsem se nadechla.
Ok...tak oblečená jsem, on taky takže se nemohlo nic stát
Vááážně?
Vážně!!

Zrovna jsem se utíral do ručníku a něco mě napadlo. Na tváři se mi objevil velký úsměv a vyšel jsem před Koroki, ale oblečený. ,,Byla jsi fakt skvělá v noci." Usmál jsem se a radši zmizel ve dveřích, abych to neschytal a zamířil do kuchyně.

Čekala jsem na něj abych se ho ještě na něco zeptala, když otevřel dveře nadechovala jsem se a pak mi brada spadla málem až na zem.
"C-c-c-c-c-co?!"
Moje druhé já se smálo jak blbý , takže se mi v hlavě ozýval záchvat smíchu.
Řekni...j-je to pravda?
Neřeknu...

V kuchyni jsem si zatím přichystal oběd a pustil se do něho. Čekal jsem, jestli se Koroki objeví, nebo ne.