Kancelář Kazekage

First topic message reminder :

Kancelář:
Pokud je kancelář prázdná, respektive pokud je Kazekage mimo ni, je tato místnost přísně střežena a zabezpečena. Bez doprovodu Kazekage je zakázáno vstupovat do kanceláře!!
Vstup na vlastní nebezpečí!!
Zbraně:
-Chakrová vlákna natažena přes místnost (Včetně oken, dveří a stolu s dokumenty) – slouží ke spuštění skrytých zbraní, ale také k informování Kazekage o přítomnosti nezvaného hosta.
-Schované zbraně
1. U okna a dveří plynové trubice s jedovatou substancí
2. Ve všech rozích místnosti jedovaté jehlice (25 ks v každém rohu, pouští
se všechny čtyři najednou)
3. Výbušné bomby ve stole – nemají nijak velký rozsah, slouží jen
k drobnému poranění nepřítele, ale především ke zničení dokumentů
uložených ve stole. K jejich aktivaci dojde při násilném vstupu do
šuplíku, který je jinak na klíč.

S trhnutím jsem se probudila, jenže jak jsem byla opřená o stůl, zahučela jsem pod něj. Na hlavu se mi snesla kupa nevyřízených papírů, zatím co já šokovaně seděla pod stolem."Sakra!" ulevila jsem si a vyhrabala se na nohy. Posbírala jsem papíry a nastrkala je na desku.
Protáhla jsem se. Vzala jsem konvičku a začala zalévat všechny květináčky v pokoji. Bylo jich hafo, zabralo mi to docela dost času. Když jsem konečně své rostlinky opečovala, znovu jsem se posadila ke stolu a začala podepisovat jednu stížnost za druhou. Vážně zábava v pátek večer..!

Vystoupala jsem po schodech nahoru, až jsem se dostala před kancelář. Ohlédla jsem se za sebe, jestli už došli i ostatní a pak už jen lehce zaťukala na dveře od kanceláře. Snad jí nebudu rušit. Volnou rukou jsem automaticky šáhla do brašničky, vytáhla svitek s onou smlouvou o míru, s Tsuchikagem a stiskla jí v ruce s menším úsměvem na rtech.

Dorazil jsem spolu s Hitomim a čekali jsme na svolení Kazekage vstoupit. Jak jsem tak stál za Yoko a zahleděl jsem se jí zase na ono místo pomyslel jsem si.. ,,Poslední dobu jsem se tam koukal málo, musím si to vynahradit" a škodolibě jsem se usmál. Hitomi jen nevinně koukal po chodbě a snažil se chytit jednu mouchu. Doufal jsem, že Kazekage nás přijme rychle, abych nešel do Iwy moc pozdě.

"Dále!" houkla jsem od stohu papírů, který se spíš zvětšoval, než opačně! Odložila jsem tužku a vstala, očekávaje hosty.

Zaslechla jsem vyzvání, vzala za kliku a vešla dovnitř. Na tváři mi zase pohrával úsměv, když jsem si všimla, že ta modrooká černovláska je v těch papírech doslova až po uši zahrabaná. "Pili, ty jsi nepoučitelná!" Zasmála jsem se místo pozdravu, ale pak se mírně uklonila, přeci jen, i když to byla příbuzná a znala jsem ji od plenek, jistá úcta být musela, i když PiliKka si na ní zrovna dvakrát nepotrpí. "Hlásím úspěšnou misi!" Zakřenila jsem se a podala jí smlouvu. "Umm, Tsuchikage tam udělal pár změn, takže stačí tvůj podpis a vytvoří se zřejmě kopie. Jednu z těch smluv se odnese zpátky do Iwy.." Odmlčela jsem se a podívala se na Carmarcka a Hitomiho. "A proto tu jsou, Shinobi z Iwy. Odnesou smlouvu Tsuchikagemu. Stačí tvůj podpis.." Podotkla jsem s úsměvem.

Vešel jsem do místnosti stejně jako tamty dva. Kouknul jsem se na Kazekage. Její oči zářily dost výrazně modře.. až mi z toho lezl mráz po zádech. Postavil jsem se vedle Yoko a řekl jsem: "Carmack Yami z klanu Shini" řekl jsem a mírně se uklonil. Ruku jsem se jí podat nesnažil, přece jen, když jsem naposled podával ruku Yogankagemu v Chigakure, tak mi na těle skončila pečeť.

"Těší mě!" usmála jsem se na Carmacka mile. "Jsem Akasuna no Pilikka, takže shinobi z Iwy..." kývla jsem a došla k Yo. "Jsem ráda, že ses vrátila v pořádku! Děkuju moc, ta smlouva pro naši vesnici moc zmanená, pro obě!" pokývala jsem hlavou a natáhla ruku. "Ukaž, podívám se na ni! Jaká byla cesta?" optala jsem se maličko formálně obou dlou, nespouštěje z nich pohled.

"Cesta byla dobrá" řekl jsem mile. "Jen už jsem se lekl, že tu nemáte špízy, ale nakonec jsme je našli." ,,Kdyby neměli špízy, tak si u mě pěkně zkazej reputaci" pomyslel jsem si a přitom se v duchu ďábelsky usmál. "Dokonce jsme měli tady s Yoko i cvičný boj" řekl jsem hrdě.

Ako som zaklopal predtým tak som musel v tedy niekam zmiznúť .
Preto som sa ale teraz vrátil no ale zaklopal som ešte raz .

Usmála jsem se a podala jí svitek. "Rádo se stalo, kdyby bylo cokoliv dalšího stačí říct. Ráda plním mise" Usmála jsem se. A jsem ráda, že jsem nezklamala tvou důvěru ve mě. "Umm, Pili jen chci, aby jsi o tom věděla. Rozhodla jsem se, že pravděpodobně budu jednou za čas, až Tsuchikage pustí Carmarcka na chvilku do Suny ho trénovat." Pousmála jsem se.

Zasmála jsem se. "To jsem ráda, byla bych zklamaná, kdybychom neměli špízy a vy by jste byl zklamaný!" zakřenila jsem se. Pak jsem se významně podívala na Yoko. "Ahaaa.... mno promluvíme si o tom doma!" pozvedla jsem obočí, ale cukali mi koutky.
Pak jsme zaslechla zaklepání. "Ano? Dále!"

Dosť namrzeným krokom som sa dovalil až ku kancelárie Kazekageho.. teda.. PiliKKy a tomu škvrňaťu kvôli ktorému som minule takmer dostal infarkt.. z vlasov mi stále opadával piesok.. bol som mierne .. vlastne celkom dosť dehydrovaný, hladný.. zaprášený od piesku.. Kin a Rin na tom boli podobne.. zastavil som sa však pred dvermi.. z očí som si sfúkol pramienok vlasov čím mi do nich zase napadalo niekoľko zrniečok piesku .. aj tak som ich mal viac menej podliate krvou takže som si ich moc nevšímal.. dokonca mi ani neslzili kvôli dehydratácii..

Vstúpil som dnu .
"Umm dobrý večer ...
Máte náhodou čas ?"
Opýtal som sa z miernym úsmevom pri vstupe .

Otočil jsem se na toho chlápka co přišel.. ,,Hmm to je ten z Konohy, co jsem ho tu potkal minule" pomyslel jsem si.. ,,Narvuto, nebo tak nějak se jmenoval".. každopádně jsem slyšel jak někdo další klepe. Doufal jsem, že brzo dostanu kus toho papíru a abych mohl odejít. Chtěl bych se dneska vyspat v Iwě.

"Ummmm hned Naruto-sama!" kývla jsem hlavou a křikla ke dveřím, že jen minutku. Vzala jsem smlouvu ke stolu a přejela ji očima. "Hmmm hmmm..." broukala jsem u toho nahlas a mnula si bradu. "Hai! Souhlasím!" přikývla jsem a podepsala ji. Potom jsem vytvořila kopii a podala ji Carmackovi. "Děkuji, že jste se obtěžovali do Suny... pozdravujte Tsuchikageho!" usmála jsem se a otočila se na Naruta. "Hai... Naruto-sama já, chtěla jsem vám velice poděkovat za tu knihovku, hrozně mi to pomohlo!" usmála jsem se upřímně.

Vzal jsem si svitek s kopíí smlouvy a otočil se na Yoko: "Tak se měj, určitě se někde ještě uvidíme".."Děkujeme PiliKKa-sama, ještě se uvidíme" a smutně jsem opustil spolu s Hitomim kancelář Kazekage. Cestou po chodbě jsem na ní musel myslet.. ,,Nejsem s ní minutu a už na ní musim myslet,.. následujících pár dní budou hodně emocionální" pomyslel jsem si posmutněle a odešel z budovy kageho.

Žiarivo som sa usmial a hneď nato som povedal .
"No to nestojí za reč .
Ale som rád že som aspoň nejako mohol pomôcť .
Takže ale došiel som sa ešte opýtať že či by sa tu náhodou ešte niečo nenašlo ."

"Měj se a po cestě na sebe dávejp pozor.." Usmála jsem se na Carmarcka, ale ten mě už zřejmě neslyšel. "Umm, já už půjdu také. Nebudu vás tady rušit. Máš jistě hodně práce.." Pousmála jsem se, pak jen kývnutím pozdravila Naruta a odešla z kanceláře, abych uvolnila místo dalším "zájemcům".
(Přesun)

"Hai měj se hezky zlato, uvidíme se doma!" zamávala jsem jí a pak se otočila na Naruta. "No já... víte, něco by tu bylo, ale já nechci vás obtěžovat a zdržovat od vašeho poslání... Suně už jste velmi prospěl, bylo by obtížné ty svitky zachrańovat, musím vaší studentce poděkovat osobně!" pousmála jsem se.

Doletěl jsem konečně do suny..Vedro jako vždy i když se už schylovalo k večeru.Držel jsem se ve vzduchu spolu s mým jestřábem u okna a sledoval ty lidi..Jen jsem si oddychl a sletěl dolů ke dveřím.Zase takových lidí..Tady to je plnější než v konoze..Odvolal jsem jestřába a pomalu kráčel po shodech nahoru,než jsem došel ke dveřím.Zhluboka jsem se nadechl než jsem zaklepal na dveře..

"Říkala jsem minutku!" křikla jsem ke dveřím a přešla ke skříňce, na které byli květníky, abych jednu květinu hezky ošklubala^^.

"No dobre určite sa teda ešte stavíme pozrieť sa ako sa vám tu darí .
Ja teda teraz sa presuniem do inej dediny .
No a časom keby sa vrátim možno si tu od vás požičiam nejakého genina na tréning .
Tak ale to len s tým žeby ste to vy sama povolila ."
Poškrabal som sa po hlave a nechal som si ruku za hlavou .

"To bych si pokládala za čest!" usmála jsem se nadšeně. "Budu moc ráda, když zase přijdete, jste tu vítaný, stejně jako vaše studentka a přítelkyně, velmi jste nám pomohli, nevím, jak vám poděkovat!"

Stále som bol vysmiaty .
"No tak zasa som toho tak veľa nespravil ale som rád že som tu teda mohol byť .
A ešte aj ja chcem poďakovať za to že ste nás u seba nechali prespať .
Tak ale ja už vážne pôjdem takže niekedy ... umm teda keď sa poštastí tak sa teda stavím .
Umm dovi "
Poviem a po chvíli sa otočím no ešte predtým niečo akokeby zasalutujem a nakoniec odýdem .

''jasně,jasně minutku'',vytvořil jsem pečetě a v ruce se mi objevilo nedokonalé chidori...Znovu mě popálilo,a najednou zmizlo..Sykl jsem bolestí a opřel jsem se o dveře,při čemž jsemse sesunul k zemi do sedu..Podepřel jsem si krvácející ruku a obmotal obvazem..