First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

(Pardon... ale jeden den byl Mikuláš a druhý jsem měl nějaký problémy a neměl jsem moc náladu na psaní, však víte... teď už zase vám napíšu a měl bych psát, takže znovu se omlouvám...)

"Já ti dám domácí násilí, až ti bude špatně Lilynette Lizzy Kazukiová... Měl by si se trochu klidnit nebo brzo budeš mít velké problémy..." Zamračil jsem se a výhružně ji sjel pohledem. Potom jsem se teprve otočil na Matira."Oba... oba zaráz a hned vám vysvětlím jak..." Došel jsem k nim o něco blíž a sundal si ze zad své dva meče a i ostatní vybavení. Hned potom jsem udělal jednoduchou pečeť a vedle mě se s formoval můj vodní klon.

"Jelikož svou hlavní pozornost musím převést na jednoho z vás a to jsi ty Matiro, není zapotřebí, abych vás nějak dělil. Ty Lily..." Ukázal jsem na ni a klon vstoupil dovnitř kruhu a posadil se před ni."Ty se teď budeš snažit úplně uvolnit. Budeš muset vypustit mě, své okolí, své myšlenky, musíš se úplně odprostit od okolního světa a soustředit se jen na ten hřejivý a příjemný pocit, co ti způsobuje má čakra. Potom, až si bdueš myslet, že si uvolněná, pokusíš se pomalinku vypouštět svou čakru a mísit ji s tou mou, až do té doby, než dosáhneš plynulého a stálého vypouštění, bez nebezpečí zásahu tvého mozku a těla tím, že tě to ovládne. Kdyby se něco stalo, je tu můj klon a ten zvýší sílu čakry kruhu a zase tu tvou potlačí, takže nemusíš mít strach ano?" Usmál se na ni a teď se zaměřil na Matira."Ty budeš dělat to stejný... také se budeš muset takle odprostit a uvolnit, ale bude v tom měnší rozdíl. Narozdíl od Lily, ty se budeš snažit mou čakru nasávat jakoby do sebe a využívat toho pocitu a síly k tomu, aby ti udělal cestu k tvému nitru a k jejímu obyvateli. Bude tě doprovázet a ty se budeš muset soustředit jen na ten jediný bod v sobě, aby ses mohl k němu dostat a trochu si s ním pokecat o tom, jestli ti pomůže dobrovolně a nebo ne... Navíc... já tě budu celou dobu doprovázet, až k němu a tam ti zajsitím ochranu, aby ti nemohl nic způsobit nebo tě náhodou začít ovládat... ano? Takže.... teď si prosím sundej vrchní část oblečení a můžeme začít... ty už na to může jít Lily..." Znovu jsem se podíval na ni a pak také zpátky na Matira. Jako předtím můj klon, tak i já vstoupil dovnitř kruhu a posadil se naproti němu do tureckého sedu. Čekal jsem, až budeme moct začít...

(Omlouvám se za chyby, ale psal jsem ve škole a neměl jsem moc času si to pročíst...)

Dobre ideme na to . Povedal som a sadol si do tureckeho sedu v kruhu . Potom som sa pomaly uvolnoval myslel som na jediny bod v mojom tele a ako keby som vdychoval akiho chakru . Zrazu som sa ocitol v temnych chodbach s akihirom.

Naaah.. uvoľniť sa?.. v..veď znova zaspím !! zamumlala som viac menej nešťastne no napokon som si len povzdychla.. posadila som sa do takého tureckého sedu ktorý ma naučila moja vychovávateľka v pandej dedine. Ruky som si položila na kolená a začala som zhlboka dýchať.. po tom som svoj dych ustálila a .. no.. snažila som sa vyčistiť hlavu.. dlho som to však nerobila takže to trvalo podstatne dlhšie než pred tým !! a ani som nevedela či to robím dobre.

Klon
Seděl před ní v tureckém sedu a sledoval ji. Po chvíli ji chytil za ruku a usmál se."Jen klid Lily... soustřeď se na můj hlas, na mou čakru. Vše ostatní vypusť a nech se tím proudem unášet... klid... až se budeš cítit úplně klidná, začni vypouštět svou čakru... jestli se budeš snažit a půjde ti to dobře, naučím tě nějakou techniku..." Stále na ni mluvil a nakonec ji dal důvod, aby se, co nejvíc snažila. Snad jí to pomůže...

Hned jak Matiro splnil to, co jsem mu zadal, položil jsem mu obě ruky na jeho břicho, které se následně modře rozzářili. Teď do něj proudila čakra i z nich. Čekal jsem, až se zklidní, až se sám přenese do svého nitra, což to se také po chvíli stalo.
Objevili jsme se v dlouhé chladné chodbě. Pomalu jsme vyrazili kupředu a čas tu jakoby neexistoval. Celé místo bylo děsivé a běhala z něj husí kůže.
Netrvalo dlouho a dorazili jsme na konec chodby. Ocitli jsme se ve velké místnosti, ve které uprostřed byl jakýsi obrovský bazén a v něm řetězy spoutaný on... démon. Ta část místnosti byla oddělena ještě železnou bránou, která zabraňovala ještě dalšímu případnému úniku bijuu. Hned jak nás ucítil, otevřel oči a silně zavrčel.
Já se jen podíval na Matira a pousmál se."Teď už je to jen na tobě... Musíš si s ním promluvit a postavit se mu. Buď bude souhlasit s tím, že ti při tréninku nebude dělat problémy a nebo se rozhodne naopak a my ho budeme muset obejít. Tvůj démon je spoutaný, ale tato brána ho také chrání. Ty ji však teď musíš otevřít a vejít za ním. Já se postarám o to, aby se neuvolnil ze svého podvodního vězení, ale nemůžu to držet dlouho, takže si musíš pohnout... jdi na to..." Posadil jsem se na zem do tureckého sedu a natáhl ruky k démonovy. Moje tělo se celé modře rozzářilo a pečeť draka se o něco víc rozšířila.

Řetězy kolem Rokubiho také začali zářit a šlo vidět, že jemu se to nelíbí."Můžeš..." Řekl jsem se zavřeným očima a už se soustředil jen na něj.

Hai.Povedal som a podisiel ku rokubimu a povedal som : Ahoj , pozri mozeme to spravit takto bud mi pomozes s treningom a budeme spolu vychadzat po dobrom a bude to dobre pre oboch alebo to pojde po zlom bude to zle pre oboch . Tak co hovoris na to ? Spital som sa ho.

Rokubi jen znovu zavrčel a řetězy se roztřepali, ale stále drželi."Proč mě rušíš?!! Co by mě mohlo takové škvrně jako ty nabídnout nebo něčím přinutit ke spolupráci?!!" Očividně se s ním asi nechtěl moc bavit...

Urcite ti niekto spravil nieco co sa ti nepacilo a chces mu to vratit mozeme to spravit spolu podla toho co to je . Povedal som

Teď už Rokubi hlasitě zařval."Co mi kdo udělal?!! Jsem zavřený v takovým nanicovatým červu jako ty a jsem odsouzený k věčnému životu v zajetí!! A ty se mě ptáš, kdo ti co udělal?!!! Zabiju tě!!" V tom však jeho řetězy ještě víc rozzářili a on ucítil silnou bolest. Zařval na celou místnost, až se vše otřáslo. Najednou uslyšel můj hlas."To ti nedovolím, pokud se o něco pokusíš, stane se ti to znovu, rozumíš?" Zase zařval, protože se zkusil vzpírat a znovu pocítil tu bolest."Kdo jsi ty?!!" Zeptal se a na chvíli se trochu uklidnil."Já jsem Akihiro Kazuki, bývalý nukenin. dračí očistec a teď momentálně jounin z Kirigakure no Sato a sensei Matira Akasakyho, tvého jinchuurikiho... O nic se nepokoušej... Tady mám větší moc, než ty..." Rokubi zavrčel a v očích mu jakoby rudě problesklo."Zabiji tě... až se jednou dostanu ven, ty budeš první, koho si najdu a zabiju..." Potom se však zase trochu uklidnil a zahleděl se na Matira."Co by si ode mě chtěl?!"

Chcel by som aby sme spolu vychadzali a vzajomne si pomahali. Povedal som

Znovu jen zavrčel a pořádně si ho prohlédl."Uvidíme... vyzkoušíme si, co dokážeš a já se do té doby rozhodnu... a teď vypadni!! Chci mít klid!! Uvědom si, ale jedno, tvůj sensei tě nebude moct věčně chránit...." Zašklebil se a jeho oči se zavřeli. V tu ránu jsme byli zpátky. Já jsem sundal ruce z jeho břicha a trochu se oddychl. Nebylo to totiž zrovna lehké..."Pfuuu... takže částečně vyřešeno... snad bude s tebou spokojený...." A usmál jsem se na něj.

Dobre super . Povedal som a spital sa : Co teraz ?

Keď mi chytil ruku tak ma clekom.. vyrušil !!.. v momente som otvorila oči a celá koncentrácia bola fuč.. nakoniec som však len prikývla a znova som sa začala sústrediť.. tak ako pred tým, sústredila som sa na Akihira, na jeho chakru a všetko ostatné som vlastne vypustila von z hlavy.. o nejakú chvíľku, keď som si myslela, alebo som skôr dúfala že som v úplnom kľudne som iba vydýchla.. a s tým výdychom som začala vypúšťať moju vlastnú chakru, pochopiteľne nie vo veľkom množstve, aspoň som sa pokúsila to vypúšťanie mojej chakry dosť zraziť, nechcela som to tu znova odpáliť.

Vystoupil jsem z kruhu a odešel kousek dál i s Matirem."Takže... teď bych ti mohl zadat nějaké to jutsu. Sepsal jsem svitek pro 3 a ty ti teď ukážu a můžeš si vybrat ano?" Pousmál jsem se a odstoupil od něj.
Udělal jsem jednoduchou pečeť a vedle mě se s formoval další můj klon.

"Takže... první jeSuiton: Kokuu no jutsu!" Řekl jsem a udělal jednou rukou pečeť tygra.

Z nebe se spustil černý déšť a začal na vše dopadat. Byl však menší, aby zasáhl jen klona a určitou plochu."Velikost deště určuješ ty a pokud máš katon nebo aspoň něco na zapálení, třeba výbušní lístek, udělá to toto..." Klon vytáhl dva kunai a třískl o ně, až to udělalo jiskru. V tu chvíli celá plocha od černého oleje i sám on, vzplála a po chvíli plamen pohlcoval vše, kde se to nalézalo a bylo jasné, že jen tak sám nepřestane."Dokáže to hořet i na vodě, vlastně skoro na všem. Hodí se to spíš na zapálení okolí a nebo na odřiznutí cesty a tak třeba i úniku."
Potom jsem natáhl ruku a z ní vytryskl silný proud vody a začal hasit oheň kolem.
"Suiton: Suihachi!

Tato technika je vhodná na uhašení ohně, rozptýlení kouře nebo prachu, nutnost vody, rychlému odhození nepřítele, protože není nutná ani nějaká příprava, ale i na více věcí, co tě napadnou. Klidně i na odražení techniky. Vodu budeš vypouštět, dokud do technika budeš vkládat čakru..." Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem plamen uhasil a po klonu nebylo ani vidu, ani slechu.
Když byl oheň uhašený, na stejném místě se znovu vytvořil další klon.

V mžiku jsem se objevil u něj a udělal pár pečetí.
"Suirou no Jutsu!"

Řekl jsem a v mžiku byl klon uzavřený ve vodním vězení, vytvořeném do tvaru koule."Poslední je Suirou no Jutsu, kterým můžeš uzavřít nepřítele a pak už se nedostane bez další pomoci ven, pokud tě dřív nezastaví. K tomu je však ještě nutné umět Mizu Bunshin, jelikož se koule musí udržovat a kdyby si se od ní vzdálil, rozpadne se..." Jak jsem řekl slovo rozpadne, vytáhl jsem ruku a ta se orpavdu rozprskla i s klonem uvnitř."Tak co si vybereš, Matiro?" Zeptal jsem se a podíval se na něj.

Suiton:Kokuu no jutsu . Povedal som

Přikývl jsem a vytáhl svitek, který jsem mu následně hodil."Zde máš vše popsaný a můžeš se to ihned začít učit. Když budeš potřebovat radu nebo pomoct, stačí říct a pokud ti to nebude stačit, můžeš dojít a dám ti víc věcí na učení, ale nanejvýš jen 3. Teď má volno, ale je na tobě, jak ho využiješ a jak říkám, kdykoliv příjdi..." Usmál jsem se a zamířil si to zpátky k Lily.

(tady máš podrobnější popis - http://naruto.wikia.com/wiki/Kokuu_no_Jutsu - Je anglicky, ale stačí to hodit do translate google a taky tomu porozumíš )

Klon
Klon ji stále držel a nechával, ať pokračuje."Jen do toho Lily, děláš to velmi dobře... jen pokračuj..." Usmál se a dával pozor, kdyby se cokoliv začalo dít.

Ruky som stále držala na kolenách a do okolia som vypúšťala moju chakru, od tej koncentrácie a sústredenia som sa až mračila.. chakra okolo mňa začala byť viditeľná voľným okom.. usúdila som že môžem troška "pridať" a tak som ju začala vypúšťať o niečo viac.. Najprv sa chakra začala len zhusťovať a pomalinky okolo mňa začala vytvárať takú menšiu kupolu.

Čakala som že to bude ťažšie, vlastne mi to dosť nahralo do takého toho.. sebavedomia.. Znova som začala pridávať chakru no teraz to už bolo nebezpečnejšie než pred tým, vlastne jej začalo byť viac než dosť ale .. stále som nepociťovala žiadnu bolesť či podobne.

V tom som však pocítila prudký "výpadok" ovládania a vypustila som jej o hodne viac než som mala v pláne.. naplašila som sa a keďže som nechcela nikomu ublížiť, ani sebe, tak som v momente celé vypúšťanie chakry "stopla".. ešte skôr než som úplne stratila kontrolu.. až teraz som si uvedomila že som trocha spotená a zadýchaná.. usmievala som sa však.

Dobre . Povedal som a zacal o 100 metrov dalej cvicit techniku Suiton: Kokuu no jutsu .

Já došel zpátky k Lily a mezitím, co se soustředila a měla zavřené oči jsem vystřídal klon. Celou dobu jsem se jen usmíval a byl rád, že takto postupuje.
Šla na to pomalu a její koncentrace se postupně zlepšovala, což byl právě ten fakt, na kterém asi nejvíc záleželo. Moje čakra ji stále, ale obklopovala, kdyby se cokoliv stalo.
Po chvíli začalo jít vidět její čakru pouhým okem. Pomalinku se shlukovala a tvořila jakousi kopuli, která se hned na to zdůraznila a vytvořila skoro kompletní. Odvažovala se využívat víc a víc čakry, což bylo velmi dobré, protože tohle bylo opravdu nutný základ, por ovládnutí schopnosti klanu Kazuki.
Ucítil jsem však, že toho vypustila najednou víc, než chtěl a už už jsem chtěl zasáhnout. Naštěstí to však ještě stačila sama stoupnout a tím svůj trénink završit.
Když otevřela oči a zářivě se usmála, taky jsem se celý rozzářil. Bylo vidět, že je unavená a zpocená, ale zvládla to! To bylo hlavní. Natáhl jsem ruku a pohladil ji po vlasech."Výborně Lily... byla si skvělá... si celá maminka..." Znova jsem se pousmál a šlo vidět, že to myslím upřímně."Tak můžeme přejít k tvé odměně, jestli se na to cítíš ne?" Zazubil jsem se na ni.

Videla som výraz v Akiho tvári, usmieval sa a vyzeralo to tak.. že je na mňa hrdý !! čo viac si priať? zubila som sa ako také slniečko ktoré práve dosiahlo svojej maximálnej žiarivosti. Sotva by ste teraz našli natešenejšie dieťa, akým som momentálne bola ja.. keď povedal zmienku o odmene tak som sa len zatvárila taak až prosebne a okolo mňa poletovali imaginárne hviezdičky ! Rozhodne to bol chtivý a lačný výraz.

Já jsem se postavil a pomohl se postavit i Lily."Takže... co by si chtěl nejprve? Buď ti ukážu nějakou tu techniku a ty si potom vybereš a nebo si zajdeme někam na zmrzlinu nebo nějakou jinou mňamku... Tak co říkáš? Můžeme spláchnout obě dvě věci, když by se ti chtělo..." Znova jsem se usmál a pohladil ji po vlasech. Ach... víš, jak jsou ti podobné Lizzy? Škoda, že je nemůžeš vidět, jak rostou před očima... Sám pro sebe jsem se usmál...

S jeho pomocou som sa postavila, jednou rukou som zašla k svojmu čelu a zotrela som si z neho malinké kvapôčky potu. Ruky som následne spojila za chrbát, postavila som sa na špičky a nahodila som taký výraz typu "rozmýšľam".. Uuuuhm.. zmákneme obe veci !! naraaaz !! zaškerila som sa pri čom som tak víťazoslávne zodvihla ruku do vzduchu.

( Lily niesi uz nahodov gennin ? )

Už mi to celkom ide . Pomyslel som si a povedal si pre seba : Budem este pokračovať v treningu.

Přiběhla jsem k jezeru.
"Matiro? Za pět minut ať jsi u brány. Půjdeš se mnou."

Hai . Povedal som a hned isiel k brane ( Presun )