First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

Dívala jsem se do země. ,,Nechci..Nechci ho ztratit..Miluji ho.." kousla jsem se do rtu a podívala se mu do očí. ,,Mám tě ráda, Daisuke, miluji tě jako staršího brášku..Jeho miluji jako svého přítele, snoubence, budoucího manžela. Jako otce našeho dítěte.." mluvila jsem polohlasně. ,,Gome.." znovu jsem uhla pohledem.

"tohle všechno se může obrátit .. kromě jedné věci .. otcem už být já nemůžu .. ale stále je tu to všechno ostatní .. já tě miluju z celého srdce a ty to víš .. i tvoje pocity se můžou změnit .. možná nejsem dobrej jako bratr, ale rozhodně vím, že bych se kvůli tobě vzdal i cigarety kdybych byl kuřák.."

,,Nejde o to, který z vás je lepší!..Prostě..Tohle neovládám já, přece..Pochop, miluji Daie.." řekla jsem pevně. ,,Kdybych to věděla dříve, třeba by to teď bylo jinak. Ale teď už to vrátit nejde. Jsem s ním šťastná a chci, abys byl taky a věřím, že se určitě najde někdo, kdo mě nahradí. Časem.." pousmála jsem se. Plácala jsem kraviny, ale já nevěděla, co říct. Silou vůle jsem zaháněla slzy, mrzelo mě to. Opravdu mám Daisukeho ráda, ale..Povzdychla jsem si.

Vstal jsem a hrdě prohlásil "když ne ty, musím získat Yoko !"

Postavila jsem se i já. Zvedla jsem katanu a chtěla si ji dát na záda. Zarazila jsem se.
,,Na..Stejnou dostal můj strýc i Dai. Mám jednu i pro tebe." vrazila jsem mu ji do rukou. ,,Hodně štěstí, Daisuke." otočila jsem se k odchodu.

Podíval jsem se na katanu.
hmm.. ?
"to mě tu jako chceš nechat ?! jako, že mam bojovat sám za sebe ?! neutikej mi ! potřebuju abys mi pomohla získat Yo !"

Otočila jsem se s tikem v oku.
,,Co po mně chceš?" zamrkala jsem.

"etto... chci abys mě naučila jak na vás holky .. jak na vás zapůsobit, jak vás svést .. prostě všechny potřebné informace, které musím znát abych si získal její srdce.. navíc .. nejspíš chodí s tím Alliim, takže mám co dělat !"
proboha co já to jen dělám .. další zadaná dívka ..
když ona je tak milá ... hodná .. kawaii !! povzdechl jsem si

Mírně jsem se pousmála. ,,Na to ale musíš přijít sám..Každý kluk, muž zapůsobí jinak. A na každou dívku platí něco jiného. Zpočátku jí naslouchej a pak třeba nějaké informace využij. Nesmíš být hr hr..Na to všechno ale přijdeš, když se budeš snažit." pokývala jsem hlavou.

"zajímavé, tebe se stačilo párkrát dotknout a stáhnout z tebe věci a ono to nejde hr .. hr .. ?" zasmál jsem se

Rozšířila jsem úsměv. ,,Jak u které dívky, Daisuke..Já k tomu svolila, protože se známe už dlouho. Yo znáš chvíli, tak přece ji nebudeš hned osahávat. To samé u jiných dívek. Nejdřív ji musíš znát, ne?" naklonila jsem hlavu na stranu.

"já vím, já vím, dělám si srandu" usmál jsem se
"ale i tak .. ikdyž jí budu znát déle, nějak na ní zapůsobit musím aby si mě všimla, a netuším vůbec jak .. a musím to udělat hodně rychle .. jinak dopadne jako ty !" ušklíbl jsem se s prstem přiloženým na jejím bříšku.

Prstu jsem si záměrně nevšímala, místo toho jsem se zazubila. ,,Na to už, hochu, budeš muset přijít sám během tvého zjišťování."

"tak ty mi nepomůžeš ? tak to zůstanu tedy nejspíš u tebe" otočil jsem si jí zády k sobě a rukou jí okamžitě zajel pod kimono na bříško, kde jsem jí jemně šimral, druhou rukou jsem jí na jedné straně odhrnul vlasy z krku a lehce jí krk pomalu olízl zdola nahoruů

,,C-co to..." musela jsem se kousnout do rtu, abych nezasténala. Automaticky jsem naklonila hlavu na stranu a zavřela oči. Přejel mi mráz po zádech.
,,Daisuke...to nem...nemůžeme.." polkla jsem.

"pravidla jsou od toho aby se porušovala ne ?" pousmál jsem se a políbil jí na krk, načež jsem jí mírně hryzl do ouška

,,Iie..to nejde.." snažila jsem se, když mě ale kousl do ucha, zasténala jsem.
,,Daisuke, ne..." snažila jsem se mu ruce z pod kimona dostat.

"promiň, že to dělám, ale já si nemůžu pomoct .. prostě nemůžu .." otočil jsem jí čelem k sobě a políbil jí na rty, přičemž jsem rukama přešel po jejích zádech
"miluju tě Himi-chan .." zašeptal jsem

,,Já vím, ale přesto nemůžu.." zavrtěla jsem hlavou a dívala se mu do očí. Dost mě to zaskočilo, nikdy jsem ho tak neviděla. Takhle dravého.

opřel jsem se mím čelem o to její "už dvakrát jsem si nechal tuhle situaci ujít, dvakrát jsem toho litoval .. už nechci znovu .. prosím Himi" díval jsem se jí do očí, ruce jí dal na bok a jemně jí šimral "prosím" zašeptal jsem a opět jí začal líbat na krku

Zrychleně jsem dýchala, tváře mi hořely a znovu se mi z úst vydral sten.
,,Iie..Nejde to." znovu jsem zakroutila hlavu a znovu se pokusila vymanit z jeho sevření.

"tvoje slova mi připadají jako lež, když slyším jak za tebe mluví pocity .. jaký je to pocit .. vzrušení ?" zašeptal jsem poslední slovo do jejího ouška které jsem opět jemně zkousl

Kousla jsem se do rtu a snažila ho od sebe odtlačit.
,,Daisuke, prosím..Miluji ho, nechci ho ztratit." zaprosila jsem. Už mi to jako legrace nepřišlo, začínala jsem mít obavy.

"miluj ho, neztrať ho, ale miluj i mě, prosím .. nemusí se o tom nikdy v životě dozvědět, bude šťastný stejně jako dřív .. tady nás hledat v noci nebude .. u jezera je největší tma"

,,Přestaň..Víš, že to nejde! Víš to!" škubala jsem sebou. Chtěla jsem, aby mě pustil. Nechtěla jsem mu ublížit, ale celkem jsem se bála.