First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

Pomalu jsme se blížili k jezeru. Čím jsme byli blíže, tím nervoznější jsem byla. Už je to zřejmě dlouho, co jsem se vydávala na podobnou misi. Naposledy v Anbu...
,,Shijin, snaž se nelézt moc na oči, ty, jakožto medik, jsi v týmu velmi důležitá. Ale nebudu ti zakazovat bojovat. Ale opatrně." pousmála jsem se. ,,Tsuchikage-sama, vy jste tedy v obraně a....no to snad ne, jsou tam i Anbu." zamračila jsem se. ,,Tak to bude těžší, než jsem myslela." povzdychla jsem si. Něco chystá. Normálně u sebe nemá obranu...

Povzdechla jsem.
A přesně kvůli tomuhle jsem se o tom nechtěla zmiňovat. Nuže budu se držet dál... Přikývla jsem.
"Budu dávat pozor a útočit jen v krajním případě nebo pokud někdo zaútočí na mne."
ANBU... Museli dorazit nedávno, neviděli jsme je.

Takže Mizukage půjde asi do čelního útoku, já ji budu jistit a Tsuchikage naši obranu ještě posilní. A Shijin, hlavně se nesmí nechat zasáhnout...
Přeměřila jsem si skupinku u jezera pohledem. Ano. Něco se chystá. A hezké to asi nebude.

Zastavili sme na druhej strane jazera.
"Ehm, ako sa to vlastne volá? Mali by sme mu dať šancu vzdať sa."
Chvíľu potrvá než ten dedo prebehne celé jazero.

Mračila jsem se stále víc. ,,Myslím, že stejně budeme bojovat všichni..." zaťala jsem ruku v pěst a zastavila se na břehu jezera. Přesně na druhé straně se nacházel Manzou a jeho skupinka.
,,Vzdát? On a vzdát?" povzdychla jsem si. ,,To nehrozí..Teď nás nenechá jen tak odejít.."

Znovu jsem kývla.
Nebylo třeba nic říkat.
Hlavně se nenechat zasáhnout... A přitom sledovat, jestli někdo nepotřebuje pomoc medičky.

"Mizukage-sama? Co vás sem přivádí?" zeptal jsem se na oko uctivě.
Přelétl jsem očima přes její doprovod. Ten skrček je Tsuchikage, pak ty dvě. Ta s Divným účesem, ty oči. Určitě Hyuuga.
"Kiri, Same." zašeptal jsem.

Ušklíbla jsem se. ,,Nevím, možná místo, kde jsem se narodila a celý život vyrůstala." pokrčila jsem rameny. ,,Ale teď vážně. Řekněte mi, o co vám jde a kde se nachází Kyuubi. Třeba pak zbyde čas na čaj a sušenky a přátelský pokec." pousmála jsem se a postavila se do pozice, ze které jsem měla možnost okamžitě zaútočit. Nepočítala jsem s tím, že by mi to řekl po dobrém.

Byla jsem ve střehu a koncentrovala čakru do svých dlaní. Od Hyuugy určitě čeká útok zblízka. Hm, to mu dříve nebo později dopřeju.

ANBU ROOT
"Hai" Přikývli znovu a rozestoupili se vedle Manzoua. Přesně věděli, co dělat. Pokud se to strhne v boj, což se určitě stane, oni dva půjdou po těch s Byakuganem a Kage nechají na Manzouovi.

Mohlo by to jít i lehce... Ale já si raději vyzkouším své nové Jutsu.
Schovala jsem dlaně za zády a téměř podvědomě tvarovala chakru.
Uvidíme, jak se mu budou líbit moje chakrové vrány...

,,Shijin, Mikomi, dejte si pozor..Nevím proč, ale měl u sebe kdysi Byakugan. Tak aby po něm nešel znovu.." šeptla jsem. ,,A Mikomi? Až tohle skončí, něco pro tebe mám." pousmála jsem se.

"Kyuubi? Tak obávám se, že vám nemůžu pomoci." má ústa se zkřivila v úšklebek.
"Tak asi nemáme na výběr. Zabiju tě a stanu se Mizukagem, protože jedině já vím, co je pro tuhle vesnici dobré." Udělal jsem pečeť.
"Kiri, Same do toho. Yunibasaru no fuuin...Kai!!"
Začala se ze mě uvolňovat čakra, jako kdybych byl jinchuuriki.

To není dobré...
Přikrčila jsem se a kolem hlavy se mi třepotalo šest vran z chakry.
Sledovala jsem ANBU.
Vypadá to, že my budeme bojovat s nimi...

"Snáď z nich nikto neovláda Suiton. Mohli by sme ich pri behu po vode utopiť."
Aká je pravdepodobnosť, že ANBU porazíme jednou technikou?

"On a byakugan? Cože..." víc jsem neřekla. Nesmím se nechat rozhodit. Ta čakra je opravdu... hnusná. Ještě že díky byakuganu nemusím pohledem těkat z Anbu na něj... I tak to bude blázinec.

,,Všichni na své pozice!" křikla jsem. Poskládala jsem pečetě.
,,Hyouton: Kouri deisuku no jutsu!" kolem mě i jezera se objevilo přibližně deset ledových disků. Výhoda byla v tom, že byly neviditelné. Bez shainganu je vidět nemohl. Rozletěly se na něj a pokoušely se zasáhnout jeho i Anbu. Mezitím jsem si připravovala další pečetě.

Začneme zlehka. Vytáhla jsem pět kunaiů a hodila je směrem na Anbu. Vypadá to, že soupeře jsme si rozdělili.

Postavila jsem se nalevo od Mizukage, kousek dál.
Už jsem si byla téměř jistá, že ANBU půjdou po mě a po Mikomi.
Teď už mi nad hlavou kroužilo deset chakrových vran a pět z nich v té chvíli vyrazilo směrem k jednomu z ANBU.
Vyhýbaly se protiútokům a letěly v dostatečném rozestupu. Všechny nezneškodní...
Bude to, jako kdyby ho zasáhl Juuken.

Uskočil som za Mizukage a priložil ruky k zemi.
Zemné techniky sa budú ovládať ťažko. Nemôžem použiť svoju najsilnejšiu techniku a ak sa zbavím vody Mizukage stratí výhodu.

"Kiri, Same, pryč!" rychle jsem udělal pečetě a našpulil rty.
"Futton: Komu no jutsu!" Mlha se šířila okolo mě a přes jezero. Rozpustila kunaie a chystala se rozpustit všechno, co bylo v mé blízkosti.

ANBU ROOT
Uskočili jsme od Manzoua dál.
Same Hozuki
"Konečně.." Dodal jsem pod maskou a ušklíbl se. Kývl jsem na svého společníka a začal stvářet pečetě, ale těsně předtím jsem si všiml disků. Proletěli mnou a poraněná část se rozpadla na vodu, stejěn tak mě zranili i kunaie a shurikeny. "Nemilé.." Ušklíbl jsem se nad chakrovými vránami. Tímhle mě chtějí zastavit?! Zřejmě neví, s kým mají tu čest.
Okamžitě jsem se rozpadl na vodu a zhmotnil se o kus vedle. Znovu jsem poskládal pečetě.
"Suiton: Bakusui Shōha!"

Na Mikomi s Shijin se valila obrovská vodní vlna.
Kiri
Také jsem skládal pečetě. Musím je zaměstnat a být Manzouvi-sama, co nejdříve po ruce!
"Yōton: Yokai no Jutsu"

Nechal jsem lávu spadnout na zem a ztvrdnout, čímž se do ní disky zabořili a láva mě chránila před chakrovými vránami.

Voda...?
Poskládala jsem pečetě.
"Fuuton: Atsugai!" vykřikla jsem a vítr vyrazil proti vlně vody a pokusil se ji smést s sebou pryč.

Postupně jsem snižoval PH, aby nezranila mé spolubojovníky, za to jsem si připravil další pečetě a vyčkával na protiútok.