First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

Sedeli sme na orlovi. Shoshen no jutsu ... Prešla som rukou po zraneniach Hitomi. Prepáč že som neútočila ... nemohla som ... Dodám a liečim ju.

Otočila jsem se k ostatním.
Vypadá to, že léčení opravdu bude potřeba...
"Mikomi, v pořádku?" zeptala jsem se nejdřív jí už proto, že momentálně bych asi nikoho, kdo neletěl s námi, léčit nemohla.

,,Jsem v pořádku, Yuuki. Ta pečeť..zřejmě léčí." usmála jsem se a znovu si otřela krev, která mi stékala ze rtu. Stejně tak jsem si otřela Manzouovu krev z obličeje.
,,Yuuki, ukaž nám prosím sídlo ROOT. Vím, že víš, kde je." podívala jsem se jí do očí.

Otočila jsem se na Shijin.
"Neboj, jen lehká zranění. To že jsem Hyuuga mi už několikrát zachránilo život. Dneska to nebylo asi jinak... Ale zdá se, že léčení není třeba." pousmála jsem se, když jsem viděla, že ho ovládá i Yuuki. Kdysi jsem ji potkala... ale je to už dávno.

Hai ... ale ... potrebujem za to niečo Hitomi, chcem byť veliteľkou ANBU ROOT. Poviem a prestanem ju liečiť. Potrebujem byť veliteľkou, splniť mu sen, splniť Kaiovi sen. Dodám.

Jen jsem přikývla.
"Alespoň je uzdraví dřív a má víc chakry než já." pousmála jsem se.
Ulevilo se mi, nevím, jestli bych to zvládla se vším všudy. Použít 128 úderů hned po nové technice bylo bláznovství. Uklidňující bláznovství...

,,Mikomi, Shijin, zapněte Byakugan. Kyuubi někde je!" zavolala jsem na holky z Hyuuga klanu a opět jsem se zaměřila na Yuuki.
,,Nebudou tě poslouchat. Po smrti Manzoua jejih závazky vůči ROOTu zmizely." zavrtěla jsem hlavou.

Vyletěli jsme ještě o něco výše. Pousmála jsem se, když jsem slyšela co po nás Mizukage chce. Maličkost...

Měla jsem skvělý výhled. Pod námi se rozprostírala celá vesnice, takže pokud hledat nějaký úkryt, nebo tajnou chodbu, pak právě tam.
"Mizukage-sama. Asi se tedy přemístíme do ulic Kirigakure. Čím budeme blíž, tím lépe se nám budou hledat detaily." zvolala jsem a rozletěla se pryč.
Přesun.

Root, a čo ak by som ti sľúbila ... nie čo ak by som sa zaprisahala že ho zmením? Spýtam sa jej ešte raz. (Presun)

Šel jsem a dorazil jsem k jezeru.

Nikde nic

Kam všichni jdou? (přesun)

Ruky som mala položené na kryštálovej vrstve ktorá pokrívala jazero.. vyzeralo to tak že si niečo mrmlem popod nos.. nevedela som aké silné frekvencie mám použiť aby som zničila kryštál no zároveň aby som nevytvorila nejakú minitsunami alebo podobne a tak som si to v hlave snažila prepočítať..

O niečo neskôr sa kryštáľ pod mojou rukou doslova rozsipal na nanoprášok a tak odkryl celú plochu jazera.. uhm.. hotovo.. povedala som si potichu a len som si to namierila späť na veliteľstvo..

Pomalším krokom som išla cez celú Kiri ktorá sa práve Renovovala až na toto jedno miesto.. nebolo až také zasiahnuté.. niektoré stromy dokonca prežili a iné sa sem presadili z nedalekého lesa, voda pokojne obmívala breh jazera a ja som sa zastavila iba kúsok pri nej.. uhm.. ako to povedať.. aspoň podľa mňa je toto najkrajšia časť Kirigakure.. usmiala som sa na Akihira ktorý ma aspoň dúfam následoval..

Došli jsem k nádhernému velkém jezeru a já byl z toho fascinován."Je to tu úžasné!" Řekl jsem a došel až ke kraji jezera. Tam jsem si čupnul a ponořil ruku do vody. Byla příjemná a teplá. Strašně mě přitahovala. Pamatoval jsem si hodně věcí. Ninje, výbavu, že se učí v akademii, ale nic ze své minulosti. Byl jsem asi taky ninja a podle oblečení to vypadalo na Jounina. Začal jsem zvedat ruku a voda se zvedala se mnou. Ve vzduchu pak vytvořila malou vodní kopii Lizzy. Usmál jsem se na ni."Nejspíš mám asi suiton..."

Pozerala som sa na Akihira.. čo robí a tak, vyzeralo to že si stále nevie spomenúť a ja som aj začínala byť vďačná že to tak je.. kto vie čo by robil keby že sa dozvie že je nunkenin z Yukigakure.. ešte šťastie že tá Yukigakure bola tak ďalko.. po tom som sa tak očarene pozerala na jeho výtvor.. vytvoril moju menšiu kópiu z vody a ja som sa celkom začervenala.. Hai.. uhm.. odpovedala som.. chcela som povedať niečo v štýle pekný výtvor ale prišlo mi to celkom blbé spojenie páč som ten výtvor bola v podstate ja..

Postupně jsem to měnil na různá zvířata. Hady, opice, koně, kočky, psi, prostě vše, co mě zrovna napadlo. Až nakonec jsem chtěl vyzkoušet něco většího a lepšího. Natáhl jsem ruku a začalo se zvedat mnohem více vody. Po asi půl minutě před námi na jezeře stál zářivě modrý jednorožec, který měl velikost asi dospělého hřebce. Jak na něj svítilo sluníčko celý se leskl a blýskal. Otočil jsem se na Lizz a usmál se."Líbí?...To je pro tebe, i když to tady bude jen dokud to budu udržovat..." Zatvářil se trochu zklamaně.

Fascinovane som sa pozerala na to čo z vody vyrábal.. ten jednorožec ma však dostal.. dalo sa povedať že aj mierne nahneval.. preboha.. vyzerám ako päť ročné dieťa? prebehlo mi hlavou pri čom som sa však len tak neisto usmiala.. z úst mi však nevychádzali žiadne slová..

Viděl jsem, že si ji to líbí, ale že ten jednorožec ji spíše nahněval. Taky je pravda, že není malá... Potom mě něco napadlo. Místo jednorožce se po chvíli z vody s formoval drak velikosti toho jednorožce. Měl všechno, co by drak měl mít. Otočil se na ni ještě jednou."Lepší?"...

Len som sa pousmiala keď toho jednorožca pretvoril na draka.. do ruky som však chytila Kibu (sword).. namierila som s ním k oblohe na ktorej sa zrazu zatiahlo.. v čiernych oblakoch sa začalo hmrieť a objavili sa na nich blesky ktoré poletovali oblohou.. v zlomku sekundy jeden blesk vyrazil priamo oproti mne a trafil Kibu v mojej ruke.. ja som s ňou len namierila na toho vodného draka na ktorého v zápetí vyletel z Kiby blesk.. nezničil ho, ale dalo sa povedať že ho nabil Raitonom, okolo vodného tela draka poletovali bleskové výboje a on sám dostal taký tajomný nádych.. uhm.. lepšie.. povedala som fascinovane pri čom som sledovala kvázi "búrkového" draka.. páč to vnikne keď sa spojí suiton s raitonom.. búrka..

Fascinovaně jsem ji pozoroval. Pak jsem jen sledoval, co to udělalo z mým drakem."To je famózní! Jsi dobrá!" Zvolal jsem a usmál se na ni. Byla to nádhera a zároveň to bylo i tak tajemné. Na tomto příkladě šlo jasně vidět, že raiton spolu se suitonem je dobrá kombinace a dobré bojové kombo.[i] Nad čím to přemýšlím?...ani nevím, proč mě to napadlo...

Okolo mňa stále poletovala viditeľná statická energia a ja som sa len pousmiala na Akihira.. ..nie je to nič zvláštne.. túto techniku som nevytvorila ja, som iba ďalším nositeľom Kiba swordov.. sú to tesáky jedného z legendárnych šermiarov.. chcem sa stať ďalším pousmiala som sa po čom som Kibu zabodla do zeme.. v momente sa v zemi spravil menší kráter.. ale iba menší.. spravila som to pre to aby som ju doslova "vybila" od bleskovej energie, odložila som si ju späť na púzdro a zrazu ustúpila aj búrka.. páč to ja som ju privolala .. uhm.. tiež je úžasné.. čo s tou vodou dokážeš vytvoriť.. povedala som ešte potichu a len som sa zapozerala na náš výtvor z ktorého tiež začali do vody pod ním smerovať blesková energia a pomaly ale isto ho opúšťala..

Jen jsem kýval hlavou."Díky..." Přestal jsem se soustředit a vodní drak se rozpadl."Něco mi to připomnělo...ale teď nevím co." Po chvíli jsem nad tím mávl rukou a podíval se na Lizz."Tak co budeme dělat teď?" Usmál jsem se.

Teraz? uhm.. neviem, toto je asi jediná časť Kirigakure ktorá je takmer úplne zachovaná.. všetko ostatné bolo zničené.. povedala som mierne smutným tónom po čom som si len sadla na zem.. do ruky som zobrala nejaký plochý šuter a začala som robiť na jazierku žabky.. všetko je zničené.. keď sme sem prišli tak tu nebolo absolútne nič.. zamumlala som po čom som iba hodila jeden veľký kameň čo najsilnejšie do vody.. chcela som si tým vybiť chvíľkovu zlosť ktorá ma pri tej spomienke prepadla..

Soucítil jsem s ní."Aha..." Posadil jsem se a shodil ze sebe kabát a pak i výbavu. Bylo docela dobře a já se chtěl podívat na rány. Pomalu jsem si obmotal obvaz na noze. Vypadala dobře. Rány byli zacelené a pomalu se hojili a zdálo se, že díky medikům nebudu mít ani jizvy. Pokračoval jsem dál. Z jedné ruky jsem si sundal sádru a zahýbal s ní. Trochu ještě bolela, ale to než zase ji rozhýbu. Musel jsem být v bezvědomí dlouho. Hned na to jsem si obmotal obvazy z hlavy, druhé ruky a hrudníku z břichem. Všude jsem měl plno ran a i některé vypadli, že mě něco probodlo skrz. Měl jsem oděrky a modřiny, ale všechno bylo docela zaceleno a taky to nevypadalo na jizvy. Byl jsem rád. Na obočím jsem měl nějaký šrám, ale to už bylo vedlejší. Protáhl jsem se a lehli si na trávu. Bylo teplo a já se tak chvíli opaloval. Potom jsem se podíval na Lizz."No a nešla by si se vykoupat a trochu si zaplavat?" Zeptal jsem se a pěkně se usmál.