First topic message reminder :

Hmm...Konec? To je podezřelé... Vystoupil jsem ze stínu a přišel k Yuuki. Náhle ke mě přistoupil ANBU a začil ji léčit.
"Zrušila pečeť.."

Jen jsem přokývl a ještě se trochu porozhlédl, než jsem se vydal přímým směrem na cvičiště za Tascherem...

Ulice byli temné a osvětlovalo je jen pár lamp. Bylo vážně ještě brzy, ale to mě vůbec nevadilo. Kousl jsem se do prstu a udělal pár pečetí.
Kuchiose no Jutsu...

Teitaki...
Byla to menší, zářivě modrá dračí samice, která byla dost velká, aby uvezla 3 až 4 osoby. Jen se na mě tak nevině podívala. Já na ni ihned naskočil a oba jsem vzlétli k obloze..
(přesun)

Doletěli jsme tam, odkud jsme vzlétly. Já pomalu slezl a pak se hned otočil na Teikoki."Co si to tam prováděla co?" A jen jsem si založil ruce na hrudi.
"Co jsem prováděla?" Jen se tak zeptala.
"No z Dagem...já vás viděl..."
"Nic...s kamarádili jsme se...je milý..."
"S kamarádili? To ti tak budu věřit ty kecalo..."
"Co je? Je to pravda...a stejně ti do toho nic není..." Odfrkla si a otočila uraženě hlavou.
"Aby se nám princeznička náhodou nenafoukla..." Rýpnul jsem si. Ta jen na mě vyplázla jazyk.
"Taky jsem se nevrtala do tebe a Lizz..." Dodala ještě...
"Ahááá...takže nejen kamarád co?" Teikoki se jen rychle začala bránit.
"Ne, ne...ty...ty...seš hrozněj víš to? A navíc...je to fešák..."
Jen jsem se ušklíbl a ona na mě znovu vyplázla jazyk."Tak upaluj...ty romantičko..." Jen si znovu odfrkla a zmizel ve velkém oblaku bílého dýmu. Já se vydal pomalu k domu Yamada.
(přesun)

Len tak som si pobehovala po dedine a ani som si neuvedomila že som Narutovi nevrátila jeho plášť a tak som pobehovala v ňom.

Dobehol som za Yuuki .
"Počkaj !
Nemôžeš tu len tak pobehovať čo ak sa ti Rokubi zasa vymkne kontrole ?"

Došla jsem za senseiem a postavila se kousek od nich. Zatím jsem se nehodlala vměšovat do rozhovoru.

"tralalá!tralalá" nepočúvala som ho a trocha blbým smiechom som skákala dopredu a tak som vyzerala ako naprostý debil xD

Chytil som ju za ramená aby nemohla skákať .
"Hej ... Yuuki počúvaj ,nemôžeš tu len tak pobehovať ."

"AAAAA úchyl!!!" kričala som a obyvatelia Kiri sa otáčali a začali si šepkať o Narutovi já som sa v duchu smiala.Potom som sa otočila a namierila prst na Naruta,sústredila som sa a Rokubiho chakra ho ako keby tresla do hlavy znova som sa začala smiať,vymanila som sa mu a znova som hopkala ako blázon

Vzdychol som si a potom som sa na ňu usmial
Aj keď som sa trochu cítil trápne keď sa tý obyvatelia otáčali ešte som sa nehneval
"Umm a nemohla by si aspoň na chvíľu počúvať ? V piatok súú chúúninskéé a ty sa už ako teda učiť nechceš ?"

To co udělala Narutovi se mi ani trochu nelíbilo. Doběhla jsem za ní a chytila jí za rameno.
Hej, nevím, jak se jmenuješ, ale to co si udělala není pěkné. Naruto-sensei má jen o tebe strach.

Pomalu jsem se procházela ulicemi vybírajíc nejvhodnější obchůdek. Uhmm, chtělo by to nějakou chuťovku! Promýšlela jsem a stála před cukrárnou. Nakonec jsem vešla dovnitř a objednala si Ichigo Daifuku. Za chvíli již bylo na stole, tak jsem se pustila do jídla. Itadakimasu!

Celá som sa roztrásla."Ne.....Nechytaj ma!" zakričím tak že môj Rokubi bude inpulzívne reagovať.Nastal dosť silný výbuch chakre,vyzeralo to ako pilier svetla a já som bola zdroj.Začala som plakať a volať jednu jedinú osobu."LIZZY!LIZZY!!!"

Ja som bol blízko zakže v tom som skočil pred Roku ja som už akosi vycítil že sa to stane .
Cezomňa k roke nič neprešlo .
Bol som rád že sa ma zastala ale vštvalo ma chovanie sa Yuuki bola zmätená mohol som to uznať no veľmi šalela .
Pristúúpil som k Yuuki a objal som ju chcel som ju ukľudniť , k tomu som chcel zabrániť ďalšiemu výbuchu ktorému by som tým zabránil .
Aj tak som si bol istý že Roke to nič ale nespravá predsa len samehada by to pohltila .
"Ukludni sa nikto ti nechce ublížiť chceme ti len pomôcť ."

Procházel jsem se po Kiri a hledal něco dobrého k jídlu... Narazil jsem na nějakou cukrárnu a dostal chuť na sladké dango knedlíčky, které měla tak ráda Yoko...
Vešel jsem dovnitř a objednal si to... Sedl jsem si a vedle mě seděla nějaká malá holka... Ahoj, prcku jak se jmenuješ??? řekl jsem mile a usmál se na ni...

Vytřeštila jsem oči. Samehada okamžitě začala nasávat všechnu čakru, která se ke mě dostala.
Hej, uklidni se! Nikdo ti nechce nic udělat! snažila jsem se jí nějak pomoct.

Nepočúvala som ho a začala som ešte viac plakať (https://www.youtube.com/watch?v=jsJTp3C1_q0&feature=related od jednej minúty) stále som ju volala"Lizzy!Lizzy!"Rokubi vo mne sa neupokojoval nával emócii boli naňho tak silné že ani on sa nemohol kontrólovať.

Nevědomky jsem dojedla poslední Jahodu v Anku. Objednala jsem si ještě čokoládový koktejl (Snad tu něco takového existuje =D), a uslyšela hlas. Koutkem oka jsem se na něho podívala. Prcku? Řekl jsi prcku?! Ty jeden nezdvořáku, co si to vůbec dovoluješ! Jsi tu na návštevě tak se chovej k dámě tak jak se má! Bylo to jako výbuch a po něm ticho. Znovu jsem se posadila a napila se koktejlu, který mi přinesli. Nahlas jsem srkala koktejl a jeho si už radši nevšímala.

Ako som ju objal priložil som jej tú pečať na chrbát bola to tá silná .
Teda ako som ju obýmal som to spravil .
"Neboj sa ... pomôžem ti ju nájsť nájdem ti ju len sa prosím upokoj ."

"Lizzy!Lizzy!Lizzy!!!"kričala som a pečať bola tak silná že som stratila vedomie

Dívala jsem se na ty dva a poslouchala co Naruto říká. Vybavil se mi ten okamžik u brány. Když se z Mizukage stal nukenin. Řítkal to samé.
A teď, teď je mrtvá.
Z očí mi začali téct slzy.

No no, snad jsem tak moc neřekl tak promiňte slečno... omluvně jsem se usmál... Na návštěvě??? No Kiri je pro mě domov skoro stejně jako Suna... Zazubil jsem se... Teď když jsme to jsem se omluvil, mi snad již řekneš své jistě krásné jméno. mile jsem se usmál a mrknul na ni...

Zistil som ako to začínam nezvládať .
Yuuki som položil na zem a pozrel som k Roke .
Došlo mi asi prečo kvôli čomu plače pozrel som potom k svojím rukám .
Tak ... takto to nechať nemôžem ... ,
Vždy som svoje slovo dodržal no čo sa deje teraz ?!
Prečo vždy to čo poviem sa stane opakom ?
Naozaj je to v niečom inéé ?
Stisol som ruky do pästi rozhodol som sa že pre Lizzy pôjdem .
A čím skôr tým lepšie .
Pozrel som potom uprene na Roku .
"Sľubujem Roka chan ... teraz nesklamem ... privediem sem Lizzy ... za každú cenu .
Nedovolím aby zomrel niekto ďalší ."
Vstal som .
Toto som povedal naozaj rozhodnuto .

Odsrkla jsem si koktailu a podívala se na něj. Jsem Sayuri. Řekla jsem s menším nezájmem a dosrkala koktail. Znovu jsem se na něj podívala a viděla, jak na mě mrkl. Trochu mi zčervenaly uši, které jsem rychle schovala pod prameny vlasů. Vytáhla jsem z pouzdra několik ryo a položila je na stůl. Tak, nyní mě omluv, musím se naučit Kuchiyose. Zasalutovala jsem a zmizela za cukrárnou. (Přesun =D Můžeš jít taky jestli chceš, stejně mě to samotnou nebaví =D ale ve 21:00 musím off)

Se slzami v očích jsem se na něj podívala.
Naruto-sensei ... víc jsem ze sebe nedostala. Byla jsem ráda, za to, co řekl, ale taky jsem se o něj bála.