Nemocnice v Kirigakure

First topic message reminder :

Nemocnice

To neznělo moc přátelsky. Vešel jsem dovnitř. A rozhlídl jsem se kolem. ,,Dobrý." Pozdravím všechny přítomné. Nikdy jsem neměl rád nemocnice.

Pouze jsem na pozdrav přikývla a pokusila se o úsměv. Senju?..Tak on je Assasinův bratr?

"Tak, zajímalo by mě, co tu děláš, ale to je mi teď jedno. Půjdeš do nemocnice v Konoze, odneseš tam tyhle vzorky, pak se stavíš za tvým bratrem, a řekneš mu, že bych chtěla, aby oživil Sakuru, protože ji potřebujeme. Tohle vypadá obtížněji, než jsem si myslela. A pak se Sakurou příjdeš sem." přešla jsem k Shizune, vzala si od ní vzorky krve a slin a dala jsem mu je do rukou.
"Hlavně je nikde neupusť. Mizukage, kde se můžeme ubytovat?"

,,Ja-a." Než jsem stačil něco říct měl jsem v rukou vzorky. Chjo to mám nejraději, tolik informací najednou. Člověk si pak nic nepamatuje.

Při vyslovení svého jména jsem sebou trhla. ,,Etto...Kousek, skoro vedle, nemocnice je ubytovna. Minout se opravdu nedá." zazubila jsem se a snažila jsem nenápadně dostat k oknu na chladivý vzduch. Bylo mi zas teplo. Už tu déle nemůžu zůstat. Musím z tohohle místa!

"Dobře, měla by sis lehnout! Nesmíš se vyčerpávat, teď bys měla všeho nechat, Kazekage, tě bude zastupovat, když už je tady." usmála jsem se na černovlásku.
"nějaké otázky?" přísně se podívám na Senju.

,,Já, ehm no radši nic." Usměju se pro sebe. Hm tak snad abych vyšel. Ještě jednou jsem se podíval na všechny co tu stáli. ,,Tak zatím." Dal jsem si vzorky do kapsy a vyšel ven.(přesun)

"Super." sladce jsem se usmála. "Tak, jdu si odpočinout, Shizune, zatím." otočíla jsem se na podpatku a odešla.

,,Oyasumi, Tsunade-sama..Omlouvám se za problémy.." trochu jsem se pousmála. V hlavě jsem měla obrovský zmatek a všechna únava byla pryč.

Sedela som na streche a všetko som si vypočula, bola som zmätená.
Chcem zradiť Hitomi-chii?
Yuuki uvedom si čo urobili oni...
Ona za to nemôže..
Mala urobiť viac...
ALE ONA NEMOHLA!? NECHÁPEŠ ŽE JE CHORÁ!?
Zrazu som pocítila akoby ma niekto zvnútra prebodol, zvalila som sa nabok a za zubami som držala bolesť, nesmela som sa prezradiť.
Nekrič po mne...ešte stále mám moc zabiť ťa...ako som sľúbil...
Zavrela som oči a pootvorila som ústa, po streche stekala moja krv no nevadilo to, pršalo takže sa schovala medzi kvapky dažďa.

Odišiel som z nemocnice po vlastných.
Ešte stále je tu niečo, čo som nedokončil. Dovtedy si nemôžem dovoliť padnúť v boji, gomen.
(Presun.)

"Počkám tu s tebou na výsledky a se vším ti pomůžu, neměj strach, zvládneme to!" pokývala jsem hlavou k Himi. "Vážně by sis měla lehnout, myslím, že máš zase horečku, úplně hoříš!" sáhla jsem jí rukou na čelo. "Odborník nejsem, ale vypadáš jako stěna... to by poznal i chlap!" usmála jsem se a nahnala ji do postele. "Snaž se spát, spánek všechno odnáší a otevírá nové možnosti!" přikryla jsem ji a sedla si vedle, kde jsem začala z papíru skládat různá zvířátka xDD.

Zaspala som na mokrej streche, divila som sa že som sa nezošmykla dolu. Pršať neprestávalo a mne sa nechcelo postaviť, rozoznala som hlas Kazekage a počula som ako niekoho ukladá do postele, asi Hitomi.
Musíme nájsť Manzoua a povedať mu všetko čo sa deje...
Povedz mu to sám....už mi to je všetko jedno...
Žiadnemu ninjovi sa nesplnil sen ktorý si prial, bola si hlúpa ak si verila že ťa majú radi...jedine Manzou nás má rád pretože sme potrebný...
Oni ma majú radi...
Si si až príliš istá...

Šla jsem kolem nemocnice. Ruce jsem měla v kapsách.

Zacítila som známu chakru, zdvihla som sa a skočila som pred osobu. "Shizuka...chan?" spýtala som sa keďže osoba bola zahalená. Bola som krvavá, tak som si utrela ústa a pokúsila som sa o úsmev.

"Yuuki..." Podívala jsem se na ni. "Jsi v pohodě?" zeptala jsem se ji.

"Stalo sa toho veľa...všetko ti poviem...ale nie tu...môžeme ísť k Hore?" spýtala som sa jej a usmiala som sa. "Len ak chceš..." dodala som.

"Jo, stejně nemám nic na práci." Vyrazily jsme.

Pozrela som sa na ňu a kráčala som s ňou. (Presun)

,,Pili..." vzdychla jsem a posadila se. ,,Nemůžu tu jen tak ležet. Už brzy se tu znovu objeví Akatsuki. Únos Sasukeho nenechají jen tak. I když tu už Sasuke není, půjdou po mě, i po Kiri.." sklonila jsem hlavu. ,,Nechci, abyste si se mnou dělali takové starosti. Zvládnu to. Dokud můžu chodit a dýchat, tak to zvládnu. Nevím, kdy se dostaví všechny přiznaky, proto musím začít něco dělat.." šeptla jsem, aniž bych se na ni podívala.

"Před několik lety se Suna, Kiri a Konoha stali aliancí, aby dali lidem práci, zajistili dobré vztahy a pomohli si při případných nebezpečích! Stojím tu jako zástupce Suny, abych ti pomohla a stojím tu jako kamarádka, abych tě podržela!" pousmála jsem se. "Někdy mám vážně slabé chvilky a říkám divné věci, ale toho si nevšímej!" zazubila jsem se hned na to.

Oči se mi zaleskly a já jí stiskla ruku. Nic jsem však neřekla. Stočila jsem pohled k oknu a hlavou se mi honily nejrůznější myšlenky.

Přišel jsem rovnou ke dveřím pokoje. Otočil jsem se na Sakuru. ,,Tak tady to je. Snad tam budou všichni."

Doběhla jsem Seita a přikývla.

Zaklepal jsem a vešel dovnitř. ,,Zdravíčko tak tady ji vedu." Podívám se po všech.