First topic message reminder :

"Kterou možnost bys chtěla ty?!" potutelně jsem se usmíval.

Otočil jsem se zády a rukou, zaťatou v pěst udeřil do futra. Potom jsem si vzal celou krabičku a neslyšně jsem se vytratil v zahradě.

"Já... zrovna taková situace,ale... musím zpět do Suny... Neura jsem nenašla. Chtěla jsem se dohodnout s Hitomi, ale nechci ji rušit... prosím, vyřiďte jí, ať mi napíše dopis a omluvte mne, že jsem odešla. Musím se vrátit do své vesnice..." sebrala jsem své věci. "Prosím.. postarejte se o ni! Potřebuje péči a ochranu.. je jako květina, která kvete jen na Slunci!" pousmála jsem se. "Opatrujte se tu... mějte se!" mávla jsme prsty a vydala se z domu.

zamával jsem jí a pak šel dovnitř za Himi
jediné co umí, je odebrat se se svejma cigárama pryč, místo toho aby se o ní staral
vzdychl jsem si a sedl si na gauč a koukal na Himi

Pomalu jsem otevřela oči. Podivila jsem se, že jsem byla přikrytá dekou. Se zalepenýma očima jsem se rozhlédla. Všechno mě bolelo. Ještě jsem viděla rozmazaně, viděla jsem obrys postavy. Poznala jsem ho však.
,,Daisuke?" ozvala jsem se chraplavě a rozespale.

"ohayo Himi-chan, jak ses vyspala ?" pousmál jsem se "odpočala sis ?"

,,Ohayo.." protáhla jsem se a postavila se. Trochu jsem si košilku stáhla níž, aby nelezla tak nahoru. ,,Umm..Odpočinula, docela jo." pousmála jsem se.

"byla tu PiliKKa, Neura nenašla a vrátila se zpět do suny, a potkal jsem daie, naposled, když jsem ho viděl šel s krábičkou cigaret do zahrady"

,,PiliKKa se vrátila do Suny?..Umm.." sklonila jsem hlavu. Zase budu trnout strachy, ale..chápu ji..
,,Dai je v zahradě?" kousla jsem se do rtu. Povzdychla jsem si a poskládala deku. ,,Ty ses vyspal?"

"jistě, že ne, dával jsem na tebe pozor" usmál jsem se

,,Baka! Měl jsi spát!" dala jsem si ruce v bok. ,,Co by se mi mělo stát?!" nadzvedla jsem pravé obočí.

"kdo ví, nejsem doktor, ale starat se o tebe musím, nebo snad chceš abych tě vzal zpátky do nemocnice ?"

,,To bych ti nedovolila." vyplázla jsem na něj jazyk.

"tak vidíš, proto nevidím důvod proč spát, minule jsem si naspal přesčas" usmál jsem se "co hodláš dnes podniknout ?"

,,Navíc do nemonice nemusím. Nic moc by se mnou neudělali." pousmála jsem se.
,,A co dneska budu dělat?" přiložila jsem si palec ke rtu. ,,Ještě nevím.."

"no asi bys měla zajít za Daie .. nejspíš o tebe má strach .." vzal jsem misky ze včerejška a šel je do kuchyně umejt

,,Umm...Já vím.." pousmála jsem se. Od plánu, jít se převléknout, jsem upustila a šla do zahrady jen v košilce.
,,Daii?" zavolala jsem na něj a procházela se. Uviděla jsem ho pod rozkvetlou sakurou. Přišla jsem k němu a půl metru před ním jsem zastavila. ,,Daii." promluvila jsem na něj a čekala na jeho reakci.

Zvedl jsem k ní pohled. Díval jsem se na ní hodnou chvíli a jen mlčel, prohlížel si ji, zatím co jsem popotahoval již z desátého cigára a vyfukoval kouřk. "Probudila ses... vypadáš dobře..." konstatoval jsem tiše a znovu potáhl, opíraje se o kmen stromu.

Povzdychla jsem si. Přišla jsem k němu ještě blíž, přiklekla jsem si k němu a sebrala mu cigaretu. Nekompromisně jsem ji típla a než stačil zaprotestovat, políbila jsem ho. Na to, co mám na sobě jsem zapomněla a objala jsem ho.
,,Proč jsi se rozčílil?" otočila jsem se mu zády. Sedla jsem si mu mezi roztažené nohy a opřela jsem se o něj.

Paže jsem jí ovinul kolem bříška a hlavou se zabořil do jejích vlasů. "Nebyl jsem naštvaný... byl jsem zklamaný.. sám ze sebe.. Daisuke má pravdu, jsem k ničemu, když tě nedokážu ochránit... k čemu tu potom jsem?" mumla jsem, obličejem stále skryt v cloně jejích vlasů.

Ruce jsem si položila na ty jeho a hladila ho. ,,Baka! Vždyť se nic nestalo! Jsem v pořádku. Nemusíš si to vyčítat." usmála jsem se. ,,Stejně bys nemohl nic udělat. Nemohl ani Daisuke. Neměl bys proti ní šanci. Neporazila jsem ji ani já a použila jsem pečeť. Nevyčítej si to, hmm?" zaklonila jsem hlavu a kousla ho jemně do ouška.

vyšel jsem před dům a posadil se na lavičku
další všední den skoro za náma vzdychl jsem si
a opět jsem neudělal nic užitečného zavřel jsem oči a přemýšlel

,,Půjdu se převléknout, ať tu nesedím jen v košilce." otočila jsem se mu čelem a klekla si. ,,Kdyžtak si odpočiň, je na tobě vidět, že jsi nespal." pohladila jsem ho po tváři a pomalu odcházela. Venku jsem viděla i Daisukeho, jak ležel. Aspoň že odpočívá, pousmála jsem se a zašla dovnitř. Zamířila jsem nejdříve do sprchy a jen v ručníku přeběhla do pokoje. Vzala jsem si na sebe tričko s hlubším výstřihem a skoro nahými zády. Kraťounké černé legíny a stejně krátkou sukýnku. Na pravou nohu jsem připevnila brašničku se zbraněmi. Kousla jsem se do prstu a utvořila pečetě.
,,Kuchiyose no Jutsu!" na záda jsem si připevnila kosu, která se mi objevila v rukou. Obula jsem si své obvyklé kozačky. Pečeť jsem zakryla vlasy a vyšla zase ven.

,,Co?" zacítila jsem zvláštní a silnou čakru. Zamračila jsem se a vydala se po té čakře. Sice mě Dai s Daisukem uškrtí, ale já se musím jít ubezpečit..

Porozhlédl jsem se kolem. To jí to převlékání trvá tak dlouho?
Mezitím co jsem čekal, zapálil jsem si další cigaretu, ale po chvilce jsem jí hodil na zem a zašlápl. Ucítil jsem totiž, jak se čakra Hitomi vzdaluje pryč od domu. "Do hajzlu!" Zaklel jsem. Hitomi, kam to zase mizíš?
Rychlejším tempem jsem vyšel z domu a následoval její čakru. Nebyla ještě příliš daleko.
(Přesun)

vzbudil jsem ee a už při pohledo do dáli mě zarazil velký krystal
sakra něco se děje, a navíc tu neni Hitomi rozhlédl jsem se a běžel za krystalem