First topic message reminder :

"Kterou možnost bys chtěla ty?!" potutelně jsem se usmíval.

Znovu jsme se zamračil. "Tak nic zajímavého...? Nii-chan jsi sketa!" sedl jsem si do křesla. "Myslel jsem, že v holkách máme jasno od mala!" odfrkl jsem si.

Hrklo ve mě.
,,Tos myslela jak?" šeptla jsem ta, aby to slyšela jen ona.

"ale,ale, ber to s klidem" otočil jsem se s křeslem opět k nim "neber má slova vážně .. víš, že to tak nemyslím, Hitomi bych přece nechtěl, vždyť to víš" mrkl jsem na něj

"Znáš to ne?" odložila jsem hrníček. "Na začátku jako děti se milujete, pak ve dvanácti nesnášíte a v dospělosti spolu spíte!" zazubila jsem se. "Typická láska co nerezavý! Hrozně se nesnášíte, ale něco vás k sobě táhne... nebo se snad mílím?" pomrkávala jsem.

"Právě, že si tím nejsem tak jistý!" povzdechl jsem si. Naklonil jsem se ke krabičce a... "Hej kde jsou všechny sušenky?"

"kdo dřív příde ten dřív žere !" vyplázl jsem na něj jazyk a poté se chutně olízl

,,Možná." opětovala jsem jí úsměv a hodila pohledem po Daiovi. Trochu mi zrůžověly tváře při vzpomínce na včerejší večer.
,,No, na chvíli vás opustím. Cítím se nesvá, když jsem špinavá od cizí krve. Pospíším si." usmála jsem se a odťapkala nahoru, kde jsem rovnou zamířila do sprchy.

"Zabiju tě!" zavrčel jsem temně a rudě žhnoucí oči upíral z krabičky mých oblíbených oplatek na mého bratra.

"ano ano, posluš si, alespoň zemřu plný těch chutných sušenek" usmál jsem se spokojeně

Vzal jsem první co mi přišlo pod ruku, květovaný polštářek a na**ně ho hodil na Daisukeho. "Baaaaka!!"

Svklékla jsem ze sebe oblečení, které jsem hned hodila do pračky a zapla ji.
,,Asi ze mě bude pradlena." ušklíbla jsem se, protože dneska jsem si to čisté oblečení brala. Vlezla jsem do sprchy a nechala na sebe volně pouštět vodu. Stékala ze mě červená barva a odtékala pryč. Zaklonila jsem hlavu a nechala si vodu padat do obličeje. Namydlila jsem si celé tělo a poté pěnu opláchla. Vylezla jsem ven a obmotala kolem těla ručník, abych mohla přeběhnout do pokoje se obléci. No jo, zapomněla jsem, že je podhlaha mokrá, tudíž kluzká. Podklouzla mi noha a s tupou ránou a vyjeknutím jsem sletěla na zem a dopadla na zadek. V tu chvíli jsem se nemohla dopočítat končetin a zřejmě jsem si vyrazila dech, protože jsem ho nemohla popadnout.

"jasně .. já jsem baka .. vím o tom, ale to nezměníš, jelikož jsi to samé" znuděne jsem se pohuboval na křesle

Slyšel jsme výkřik. Pečeť! Vystřelil jsem z křesla a rozeběhl se nahoru do koupelny. Schody jsem bral po dvou, vběhl do koupelny. "Hitomiiiii!" vykřikl jsem, protože mi na čemsi ujela noha a já se spadl na znak na tvrdou zem. No.. zas tak tvrdá nebyla... "Baaka..." třel jsem si bolavý loket a.. "Uiii Hitomi!" díval jsem se na dívku pod sebou. Aha tak proto byl ta podlaha tak měkká... zčervenali mi tváře.

Zasmála jsem se. Bylo komické je oba pozorovat. Zvedla jsem se a šla uklidit nádobí. Když jsem dávala hrnečky do dřezu, uslyšela jsem tlumený výkřik z horního patra. "Hitomi?" vykřikla jsem, ale když se nic neozvalo, rozbeběhla jsem se nahoru. Otevřela jsem dveře koupelny a nahlédla dovnitř. "Jsi v pořádku?" na zemi se válel Dai i Himi v kaluži vody. "Ehmmm asi ruším.."

Sice jsem měla vyražený dech a teď ještě víc, ale asi bych stejně zapomněla dýchat. Dívala jsem se překvapeně do modrých očí, neschopna slova. Navíc ručník povolil a díky Daiova pádu sklouzl jen k pasu. Zamrkala jsem a cítila, jak se do mi do obličeje valí krev. Srdce mi bilo o dost rychleji. Jakmile jsem zaslechla PiliKKy hlas, probrala jsem a Daie ze sebe shodila. Ručník jsem si vytáhla a držela, jako by mi ho chtěl něco vzít. Červená jsem byla snad všude.
,,Etto..já..my..." koktala jsem.

"Etto... chápu..." pokývala jsem hlavou a s šibalským úsměvem jsem zavřela dveře a odešla znovu do obýváku.

"to byl velmi rychlí návrat .. copak ti dva zase provádí ?" zvědavě jsem se podíval na PiliKKu

"Ummmm.... jak jen to říct... válejí se po sobě, touží po sobě, chtějí se...?" zazubila jsem se. "Netušila jsem, že Himi je tak... exhibicionistická! V koupelně... když tu jsou ostatní... zajimavé, musím to s ní pak probrat!" zamyšleně jsem naklonila hlavu na stranu.

"Ech echceeee..." zčervenal jsem jako ředkvička po sklizni. "Já... no... o-omlouvám se. Myslel jsem, že se ti něco stalo, třeba pečeť a pak ta voda, moje noha, tvoje popr-éé teda tvé tělo, rovnováha, a pak... prostě gomene!" blekotal jsem samé nesrozumitelné nesmysli.

"vždyť říkám.. naše ecchi kage .. nemá žádné zábrany, měla by jste jí vidět častěji, když je s bratrem sama .. to se pak dějou věci"zasmál jsem se

"Vážně?" vykulila jsem oči. "Měla jsem za to, že Hitomi je zdrželnivější... vzhled klame!" zazubila jsem se.

"ano vzhled opravdu klame, na první pohled bych jí na takové věci taky netipoval, ale léta pozorování mě hodně naučili"

,,Umm..já..to..měla..měla jsem být opatrnější.." červenější jsem už být nemohla. Opatrně jsem se postavila, přičemž jsem si u těla držela ručník, aby nespadl. Hrozně mě bolela pánev. Podívala jsem se na něj a kousla jsem se do rtu. Kapala ze mě voda, stejně tak z vlasů a tep se stále nechtěla uklidnit. Mírně jsem se pousmála.

Zasmála jsem se. "Máte pravdu, vidíte jí asi často... kdo by to do ní řekl!" pousmála jsem se.

"no a co vy ? taky máte takový ecchi život jako Hitomi mohu-li se optat ?" spozorněl jsem