Ulice Kirigakure

First topic message reminder :

Sem pište veškeré ostatní dění.

Zasmála jsem se a objetí opětovala. ,,Mě taky." usmála jsem se na ni. ,,A copak vděčím za tvou návštěvu?" optala jsem se.

"Ummm byla u mě Yoko a já... prostě jsem dostala strach a možná... já nevím, měla jsem nutkání jít zkontrolovat, že jsi v pořádku!" usmála jsem se. "Emmm nestalo se tu něco?"

Pousmála jsem se. ,,Od války se toho strašně moc." vzdychla jsem si. ,,Pojďme ke mě, tam to bude příjemnější, než..tady.." rozhodila jsem rukama. Pohlédla jsem na chlapce vedle PiliKKy a zapřemýšlela jsem. Pak mi svitlo a usmála jsem se.
,,Ty pojď s námi také, Kisuke." pobídla jsem i jeho a vydala jsem se s nimi ke mě.

"Ummm... promiň... teprve teď mě napadlo, jestli tě neotravujeme...?! Jesli ano, řekni a mi půjdeme...?" podívala jsem se na ni a s Kisukem ji následovala.

Ja som nasledoval Hitomi.
"Prepáč, chcel som si vyčistiť Nuibari. Kto že je táto šarmantná dáma ?"

"Etto... jsem PiliKka... těší mě..." natáhla jsem k němu s úsměvem ruku.

Zastavila jsem se a zavrtěla jsem hlavou. ,,Neotravujete..Jsem ráda, že jste tu, že vás zase vidím." usmála jsem se a otočila se na Kaita. ,,Umm promiň Kaito...Tohle je Shichidaime Kazekage, Akasuna no PiliKKa..a její kamarád a hlídka Kisuke Uchiha.." ukázala jsem na ně a poté na Kaita. ,,A tohle je Kaito..Šermíř z Kiri, má tělesná stráž a dávný přítel z dětství, se kterým jsem se opět setkala." představila jsem je navzájem.

Ruku som jej pobozkal iba "akože", keďže som mal na sebe masku.
"Takže kazekage-dono, Pillika z rudej púšte."
Pod maskou som sa usmial a nasledoval ich.

Pousmála jsem se. "Jsem ráda, že vás poznávám." uculila jsem se. "Říkala jsem si, že se tě musím zeptat na vesnici a tak... od toho co se vrátil Neuro mám pořád nějakou... dojemnou náladu..." pousmála jsem se.

Usmála jsem se. ,,Ano..od té doby se toho hodně změnilo." rozešla jsem se s těmi třemi do sídla Yamada.

Pomalu jsem se probouzela. Vše mě bolelo a čím víc jsem se hýbala, tím víc se rány otvíraly. Rozkašlala jsem se a vyplivla krev. Bolela mě hlava a opět jsem měla vysokou horečku. Rohlížela jsem se kolem. Jsem v Kiri? Kde jsou ostatní?!

Objavil som sa s popálenou ľavou rukou a nohou. Nšťastie, k tvári sa to až vďaka mojej maske nedostalo. Položil som Pilliku vedľa Hitomi na zem.
"Hitomi, ty si naozaj strašne veľké trdlo."

"Hito-" nedořekla jsem protože se mi zamotala hlava, zatmělo před očima a já upadla do bezvědomí.

,,Pili-KKo!.." vykřikla jsem. Otočila jsem se k ní a pohladila ji po tváři. ,,Kai-to, já...gome...ne..." sklopila jsem oči k zemi, poté si na něco vzpomněla. ,,Kde je..Sasu-ke?" optala jsem se namáhavě a s obavami.

Prezrel som najprv Pilliku (samozrejme z lekárskeho hľadiska xD).
Síce nie som medik, ale základy anatómie ako šermiar ovládať musím. Nevyzerá to na vážne zranenia, pravdepodobne iba stratila všetku chakru. Naopak Hitomi, tá je na tom horšie.
"To teraz nerieš, staraj sa o Pilliku. Možno kvôli tvojmu Sasukemu príde o život, tak sa na svoju chvíľkovú lásku už s*kra vykašli a staraj sa o tých, ktorých ešte zachrániť môžeš !" zakričal som na Hitomi z plných pľúc.
Trochu jej zaklamať musím.
Chcel som dojsť k Hitomi, ale nemohol som šľapnúť na ľavú nohu, tak som spadol.
"Sakra. Hej ! Mohol by nám niekto prísť pomôcť ?!"

Shinobi naokolo sa konečne spamätali zo šoku. Medici okamžite nabehli na scénu a naložili na lôžko aj Pilliku, aj Hitomi.
"Vyzerá to iba na vyčerpanie. Ale čo sa vás týka, mizukage-sama, ste vo veľmi zlom stave. Pripravte operačnú sál a ponáhľajte sa do nemocnice!"
Dvaja ďalší medici, ktorí už nemali tretie lôžko, podopreli Kaita.

Do očí mi vyhrkly slzy. ,,Nenutila jsem ji, aby šla se mnou! Šla dobrovolně, aby se mě něco nestalo. Sasuke za to nemohl!..A nezapomeň, že jsem působila v Anbu, znám anatomii těla, i když nejsem medic. Necítím žádnou čakru, proto omdlela! Má popáleniny, ale ty se vyléčí a bude to v pořádku!..A Sasuke není chvilková láska! Ani žádná láska! Je to přítel, kterému jsem chtěla pomoci! O mém osobním životě nevíš nic, tak mi tohle už neříkej!" zaječela jsem na něj. Plakala jsem a hroutila jsem se v křečích. Znovu jsem PiliKKu pohladila po tváři. ,,Gomene.." šeptla jsem k ní a Kaitovi.

Shinobi vzali všetkých troch do nemocnice. (Presun pre všetkých naraz.)

Cestou preč som sa ešte pozeral na nemocnicu a vzhľadom na dieru som počul jej nárek.
Nech plače, nech ju to bolí. Musí si jasne zapamätať, že ak nabudúce bude riskovať život pre iného, zabijem ho skôr, než k nemu dojde. Aspoň dúfam, že to tak pochopila.
(Presun.)

Procházel jsem se ulicí. Sedl jsem si na nejbližší lavičku a pozoroval jsem ulici. Hm celkem mrtvo. Po chvíli jsem se zvedl a odešel to zkoumat jinam.(přesun)

Procházela jsem se vesnicí a někoho hledala.

Vyběhla jsem na ulici. Snažila jsem se kontrolovat čakru a zamaskovat ji tak, aby mě nenašli. Zhluboka jsem nadechla čerstvého vzduchu, kde nebyl cítit nemocniční zápach. Pouze v košilce, naboso jsem se vydala vrávoravou chůzí na své oblíbené místo.

Šel jsem kus za ní.