Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :

Kolem celé vesnice je slabá mlžná bariéra, která jen tak postřehnout nejde. Jde vidět pouze mlha, která mým odchodem z vesnice sílí a houstne. Je to prosycené mou čakrou, takže mám přehled jestli někdo vstoupil či opustil vesnici.
U brány jsou dva ANBU, Jounin a Chuunin, který je skrytý a který má za úkol mi dát okamžitě vědět, když se bude něco dít^^

Čakal som pred bránou an Kushinu.

Prišla som pred bránu.Tak čo ako to dopadlo?

"Moc dobre nie ale ludia v Kiri su ostražitý a niečo cítia že je zle k Mizukage som sa nedstal ale višiel niekto kto bol u nej doma a bol strašne mrzutý"
Objal som ju pobozkal na líčko.
"Prajem ti dobre ránko"

Usmiala som sa.Aj tebe tak ideme na druhú časť misie... usmiala som sa.Chytila som ho za ruku a tiahla preč(presun aj z Nawakim)

U brány jsem kývla na stráže. Poklonili se mi a já prošla kolem nich. Jakmile jsem opustila vesnici, mlžná bariéra zhoustla. Vesnice skoro nebyla vidět a v ten, kdo není z Kiri, tomu se v ní špatně dýchalo. Zamířila jsem do Sunagakure. (Přesun)

Prešvihla som sa pomedzi stráže veľkou rýchlosťou von z dediny pri čom som sledovala stopy po Mizukage.. neodišla zas tak neskoro a podla jej krokov som typovala že nešla ani moc rýchlo.. keďže som to chcela mať čo najrýchlejšie zasebou tak som nezastavovala a trielila som smer Suna.

Doběhla jsem k bráně a ušklíbla se.
Spolu s Yuniiku jsme sice rychlejší, ale tak daleko za sebou jsem ho nechat nechtěla... Provinile jsem si prohrábla světlé vlasy a věnovala úsměv strážným.
Sdělila jsem jim důvod své návštěvy a odevzdala zbraně.
Nepotřebuji je... Koneckonců přeměněné stejně s Yuniiku nemůžeme použít žádnou zbraň.

Posadila jsem se na zem k bráně a má psí společnice si lehla vedle mě.
Chvíli jsem se bavila s hlídkou a pak jen znuděně vyhlížela, kdy už dorazí náš kolega.

Já jsem už dávno přestal běžet, a šel jsem normálním krokem... loudal jsem se a pozoroval krajinu... a teprve teď docházím... k bráně...
mávnul jsem na Inuzuku ... prohodil jsem pár slov se strážema a jde se dovnitř... -> kancelář

Nahlas jsem zaklela a vydala se za ním.
Začínám ho nesnášet... Počkat... Teprve začínám?

(Přesun)

Dorazili jsme k bráně. Byla jsem dost vyčerpaná a modlila se, ať ještě se chvíli vydržím. Celou cestu jsem pozorovala Lizzy, jestli je v pořádku.
,,Zamížíme hned do nemocnice." houkla jsem na Anbu. Prošla jsem branou a kus mlhy se rozplynul. Vesnice už nebyla tak zahalená a ti, co z Kiri nebyli, mohli volněji dýchat. Sladký domov. Zima, chlad, déšť, mlha..Tady je mi dobře.. Dala jsem se na cestu k nemocnici.

Brrr tady je zima řekl jsem.

ANBU

šli jsme za mizukage
Medik
Mizukage sama je vám dobře?

Kývla jsem na stráže, kteří se mi poklonili.
,,Vítejte, Lady Mizukage." přivítal mě jeden z nich.
,,Arigatou." pousmála jsem se a pootočila se na Anbu ze Suny. ,,Jsem v pořádku." ujišťovala jsem ho.

ANBU

Dobře.Kam máme dát tuhle shinobi?

,,Do nemocnice." zavelela jsem a rovnou se tam i vydala.

došel jsem do Kiri a ihned spěchal do nemocnice, jelikož jsem cítil Himiinu chakru odtamtud

Na chrbte psa ktory ma sem doniesol som sa dalej viezol do miesta kam mal
(presun)

I se Smortnem na hřbetě černého psa jsem zastavila v bráně a čekala na Ryuujiho.
No, to jsme si pomohli...
Ironicky jsem se ušklíbla a sledovala jeho spící tvář.
Vypadá celkem neškodně. Škoda, že to tak asi nebude.

Zvedl jsem hlavu a kouknul jsem se okolo sebe... poté jsem z toho psa vyskočil... A vrhl jsem na něj zlý pohled,poté jsem vrhl zlý pohled na Inuzuku a odfrknul jsem si... "Vůbec se mi nelíbí představa,co jsi se mnou dělala... ale budu se asi muset smířit jen s tím,že mám bujnou fantazii a neobviňovat... ale příště,až to uděláš... " odmlčel jsem se,usmál jsem se a řekl: "Vlastně ono žádné příště nebude... aspoň v to doufej...jinak to špatně dopadne... "

"Jen klid mladej..." zavrčel černý pes a potom, co jsem na něj kývla se rozplynul v bílém dýmu. Obrátila jsem se na Smortna se sladkým úsměvem.
"Dělala jsem hodně věcí zatímco jsi spal." pokrčila jsem rameny a ušklíbla se.

"Kdyby byla jiná situace,tak už bych tady s tebou vedl soboj... nemyslím si, že jsi špatná,tak by jsi mi mohla pár minut zabrat... " Poté jsem kouknul na zapadající slunce a řekl jsem... "Začíná noc..." A bylo to snad poprvé co jsem se upřímě usmál od té doby co jsme se potkali...

Kývla jsem.
"Ráda sleduji měsíc. Fascinuje mě snad pro mé spojení s Yuniiku." pokrčila jsem rameny a byla ráda za jeho úsměv. Uvolnil atmosféru.
"Jen nevím, jestli si můžeme dovolit usnout před bránou Kiri." tiše jsem se rozesmála.

Dorazil som aj z Ronguom k nim

"Takže můžeme jít... a usnout jinde..."řekl jsem když dorazil Akatsuchi...
"Spát s nima ... tomu se budu vyhejbat... radši někam zalezu..." řekl jsem si v duchu

"Jaké místo navrhuješ?" zeptala jsem se a ušklíbla.