Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :

Kolem celé vesnice je slabá mlžná bariéra, která jen tak postřehnout nejde. Jde vidět pouze mlha, která mým odchodem z vesnice sílí a houstne. Je to prosycené mou čakrou, takže mám přehled jestli někdo vstoupil či opustil vesnici.
U brány jsou dva ANBU, Jounin a Chuunin, který je skrytý a který má za úkol mi dát okamžitě vědět, když se bude něco dít^^

Sadatake Arakida
Dorazili sme nedaľeko hlavnej brány Kirigakure no Sato a ja som zrušil techniku Tak tadiaľ je to k bráne čo . povedal som a vykročil.

Áno... Poďme. Urobil som henge aby som sa dostal v pohode cez bránu.

Sledovala jsem ty dva až ke Kiri. Draka jsem nechala zmizet a šla jsem za nimi.

Sadatake Arakida
Prišli sme až pred bránu pri bráne neboli nejake zvláštne problémy a tak sme vstúpili až do dediny .
(presun)

Šiel som nenápadne za Sadem.
(presun)

Vytvořila jsem květinového draka a nasedli jsme. Vraceli jsme se do sídla. (přesun)

Dorazili sme pred bránu kde som zrušil techniku a drak zmizol počkal som až dorazí Ayame a potom som povedal Hm mali by sme si najskôr omrknúť okolie čo ty na to ak by sme sa náhodov museli rýchle vzdialiť.

,,Jednoduché řešení.'' Kolem mě zakroužilo několik lístků a pak zmizeli do okolí. ,,Můžeme jít?''

Tak teda poďme povedal som a vykročil som.
(presun)

(přesun)

přišel jsem k bráně a sedl si před ní
tak jdem na to proč jsem tady koukal jsem před sebe a okolo sebe

hm .. mrtvo .. myslím, že daj chvíli pokoj
vstal jsem a namířil si to domu

Klusem jsem doběhla k bráně. Zastavila jsem se před jedním Anbu, který se mi mírně poklonil. Pozdravila jsem ho kývnutím a hned jsem spustila.
,,Neprošla tudy náhodou dívka s červenými vlasy? Teprve Genin a je z Kiri."
Anbu přikývl. ,,Před několika dny tudy projela na....Uhm, trochu větším pejskovi." potvrdil mi mou domněnku.
Yuuki..Bože! ,,Děkuji." usmála jsem se na Anbu.
,,Je nějaký problém, Lady Mizukage?" optal se mě ještě. Zavrtěla jsem hlavou.
,,Strážte vesnici, aby sem NIKDO nevkročil!" upozornila jsem je a vyskočila na strom, po větvích jsem skákala pryč. Nevěděla jsem kam, ale má intuiice mi cosi napovídala. (Přesun)

Stále ještě se značkami jsem došla před bránu. Anbu i hlídači se trochu lekli. Takhle mě neviděli. Pouze jsem kývla a pokračovala bez zastavení dál. V ruce jsem držela kuličku, která mi ukazovala, jestli je Yuuki stále na živu. Naštěstí ještě byla. Zamířila jsem domů.

Zastal som kúsok pred bránou a nasadil si čelenku Iwy. Pozdravil som stráže a odovzdal im svoje zbrane. Potom som prešiel dnu.
(Presun.)

Prešiel som cez bránu a zobral si svoje zbrane. Pozdravil som stráže a smeroval do Suny.
(Odchod.)

Po týdnech potulování se jsem dorazil ke Kiri...Stojím nedaleko brány a drbu se na hlavě.
Hmmm mohl bych nakoupit zásoby...aspoň něco teda přemítám v duchu a rukou sáhnu pod šaty vylovím pár bankovek a usměji se,bankovky opět schovám.
Pomalým krokem dojdu k bráně a odevzdám zbraně,což udělám s né příliš šťastným obličejem.
Po kontrole jsem byl vpuštěn a tak se vnořím do ulic.

Spolu s Kaguyou jsme se objevili u brány. Bylo mi jasné, že hladký vstup mi nebude připuštěn, neboť už mě od minulých dvou útoků jistě znají. Měla jsem pravdu. Stráže hned tasili zbraně, ale s tím jsem počítala a obalila je rudou tekutinou.
Tamhle! Další!
Pousmála jsem se.
Nechytíš je?
Ne! "Hej vy!" pohlédla jsem na "ukryté" ninji. "Běžte za Mizukage-sama, a´t sem přijde! Chci s ní mluvit, pokud nezaútočíte nic se jim nestane." promluvila jsem klidně a pohodlně se usadila na blízkém kameni. "Dala bych si čaj..." zamumlala jsem s povzdechem.

Doběhla jsem k bráně a na pět metrů před Tsukiko jsem se zastavila. Prohlížela jsem si ji zamračeně, stejně jako jejího společníka. Pohlédla jsem na vězení, skládající se z krve.
,,Co tu chcete?" optala jsem se zatím klidně.

Moje ruka klesla a vězení zmizelo. "Jsem ráda, že jste přišla, Mizukage-sama!" pousmála jsem se. "Dnes tu nejsem kvůli vám, i když mě moje pečeť velmi zajímá... jsem tu kvůli jiné věci." zvedla jsem před sebe papír s nákresem tyrkysově modrého kamene v malém kroužku. "Co víte o tomhle?"

Dojdu k bráně...vezmu si svoje zbraně.
Chvílí se koukám co se to děje Divné,ale co já s tím.. pousměji se a v pohodě projdu branou.
"Dobrý den" projdu kolem toho shluku pozdravím jakoby se nechumelilo a pomalu si to kráčím.

Rukou jsem naznačila, aby se ninjové zatím stáhli. Poslechli mě a zbraně uklidili, přesto byli připraveni zaútočit.
Poznámku o pečeti jsem přešla, zaměřila jsem se na, pro mě, známý kamínek.
,,Věci, které vy byste vědět neměla." pousmála jsem se. Přišla si pro vodní kámen?..To snad ne.. Po očku jsem sledovala ninju, který kolem nás přešel. Byl mi strašně povědomý, ale momentálně jsem si nemohla vzpomenout. Opět jsem se zadívala na kresbu kamene a očima těkala z kresvby na Tsukiko a opačně.

"Takže víte, kde ten kámen je.. že je to tak! Možná ho máte dokonce sama...?" přimhouřila jsem oči a protáhla se jako kočka.

,,Do toho vám opravdu nic není." pousmála jsem se znovu. Ta legenda říkala pravdu..Opravdu se strhne boj kvůli kamenům...Získání toho vodního bylo ale důležitý..