Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :

Kolem celé vesnice je slabá mlžná bariéra, která jen tak postřehnout nejde. Jde vidět pouze mlha, která mým odchodem z vesnice sílí a houstne. Je to prosycené mou čakrou, takže mám přehled jestli někdo vstoupil či opustil vesnici.
U brány jsou dva ANBU, Jounin a Chuunin, který je skrytý a který má za úkol mi dát okamžitě vědět, když se bude něco dít^^

Poodejdu dost daleko,ale stále na dohled Zvědavost...prokletí rodiny? přemýšlím si.
Kecnu si na zadek z batohu vyndám suchary a začnu je chroupat přitom pozoruji ten zajímavý výjev před bránou.

Stáhla jsem rty do šíleného úsměvu. "Jestli ho máte, pak mi jej dáte, protože to já jsem sjednotitel kamenů, nový nositel síly, nový sennin! Nový Bůh!" slezla jsem z kamene. "Ten kámen byl na svém místě, schovaný v jezeře u Kiri! Ale vy jste ho našla, že Mizukage-sama?!" pousmála jsem se. "Kde je?"

,,Ano, našla jsem ho...Ale proč myslíte, že bych vám ho měla nebo chtěla dát?" ušklíbla jsem se. ,,Žádný Bůh nejste, jste jen obyčejné zlo, nic víc. S takovými lidmi nespolupracuji." usmála jsem se mile.

"Zlo, dobro... vy pro samou dobrotu vidíte jen to zlo zla, ale i dobro má své zlo! Stejně tak i zlo své dobro! Dokud existují dvě strany mince, nikdy nemůže být rovnováha, nikdy nemůže být klid! Já chci zničit tuhle nadřazenost, nenávist lidí, jejich vzájemné pohrdání... udělám ze všech lidí neutrální bytosti bez důvodu nenávidět, či jinými opovrhovat... kameny mi budou sloužit jako boží ruka pomáhající udržovat pořádek... nechci zabíjet, chci chránit svět, očistit jej od zkaženosti a prohnilosti... kameny budou moje ať chcete nebo ne... otázkou je, zda budu muset použít násilí, nebo bude postačit vaše inteligence... nechci zabít vás, ani nikoho z vaší vesnice, alespoň ne prozatím, ale vy mi nedáváte jinou možnost... takže znovu, kde je elementární kámen vody?!" udělala jsem krok k ní.

Nehnula jsem se, stála jsem stále na svém místě.
,,Stejná jako Kabuto...Myslíte si, že je to dobrý účel, ale...Lidé se nepodříděj, tudíž použijete násilí. Když to takto bude dál, potom to bude jen zlo, s bláhovým úmyslem!..Když malé dítě sebere lízátko svému příteli, dostane vynadáno, protože udělá špatnou věc. Jenže, nač ho trestat, když mělo dobré úmysly? Ne, pouze své uspokojení. Svět je takový, jaký je. Ani špatný, ale ani dobrý. Vždy byl takový, neměňte ho..Vy ho chcete vidět z vašeho úhlu pohledu a myslíte si, že je to správné, ale je to jen vaše uspokojení. Sobeckost vůči všem. Takto nikoho neochráníte.." zavrtěla jsem hlavou.
,,Co se týče kamene..Nevím, kde je." pokrčila jsem rameny.

Přimhouřila jsem oči. "Máte moc ostrý jazyk... mohla by jste o něj přijít! Myslela jsem, že jste inteligentní, že vám vadí útoky Akatsuki na vaši vesnici, trpění lidu ve válkách a bojích... ale vy jste jen malá naivní holčička, co nosí hlavu vzhůru, protože ji ještě nikdo nepokořil! Zatím co vy chráníte Kiri a namlouváte si, že zachrańujete svět, já klidně zabiji pár lidí, protože to bude odstranění překážek. Dokud bude dobro a zlo, bude taky rozepře mezi nimi, takže boje. Až to zničím, přestane na zemi vládnout chaos! Jestli mi neřeknete, kde je ten kámen, pak mi nezbude, než odstranit další překážku..Kiri!" pohlédla jsem na ni znovu klidným pohledem. "Možná pro vás vlastní obětování nic neznamená, ale smrt nevinných lidí kvůli vaší tvrdohlavosti... uvažujte, co je pro vás výhodnější. Jste ještě skoro dítě a o světě nevíte zhola nic!" zvedla jsem se. "Pokud mi nechcete odpovědět hned, nevadí... večer mám schůzi a na vaši vesnici te´d momentálně nemám čas... rozmyslete si to, přijdu si pro odpověď."

,,Nezmínila jsem se o útocích...Chtěla jsem tím říct, že se vám to všechno, co jste vypověděla, odstranit nepodaří..Na to je tenhle svět až moc zažitý..." přivřela jsem oči. ,,Pro odpověď si přijďte. Nezbyde mic nic jiného než vám čelit, protože vážně nevím, kde ten kámen je. Získala jsem ho pro jiné účely a pro někoho jiného. Neprahnu po takové moci. Uživatel kamene zmizel i s ním. Kde se nachází, je mi velká neznámá." zaťala jsem jemně ruku v pěst.

Pootočila jsem se. "Je jasné, že vy ten kámen nemáte... jinak by jste už bojovala... kdo je ten kdo jej má?! Nemám čas na hry typu - myslím si! Řekněte, chcete se dívat, jak umírají vaši blízcí..? A pokud jde o ten svět..." šíleně jsem se usmála. "Ovládáním pěti živlů získáte moc nad každým! Jen takovou vodu potřebuje k životu každý!" pousmála jsem se klidně.

Uvidel som Tsukiko s Kaguyom a Mizukage pri bráne. Orol nad nimi krúžil. Lahol som si a pohodlne som ich pozoroval. Zrazu sa mi urobilo zle a vyvracal som sa. Letelo to priamo na Kaguyu.

Polkla jsem a sklonila hlavu. Přece ji nemůžu zradit! Ale..Ona z Kiri odešla, nic o ní nevím..
,,Uživatel kamene byl měl být v Akatsuki...Přesnější informace vám nepovím.." věděla jsem, co jsem odpověděla. Zradila jsem ji, ale pokud ji Reina chtěla, nenechá ji umřít. Také jsem věděla, že jí stejně budu muset čelit.

Pousmála jsem se. "Vidíte, Mizukage-sama, že to jde!" kývla jsem hlavou. Všimla jsem si Kenjiho i jeho... výstupu a pozvedla obočí. "Kdyby jste si přeci jen na něco vzpomněla, ráda bych slyšela vaše odpovědi! Někdo k vám zítra přijde, kdyby náhodou!" pousmála jsem se. "Nyní už musím jít! Dejte na sebe pozor Mizukage-sama, ráda jsem vás viděla! Kaguyo, Kenji odcházíme!" otočila jsem se, plášť elegantně zavířil a já se rozešla pryč.

Orol zletel dole a pousmial som sa. Nasadnite.

Jsi obyčejná zrádkyně, Hitomi! křičelo mé svědomí a srdce též. Sledovala jsem jejich odchod. Pokynula jsem Anbu, aby zesílili mlžnou bariéru.. Vesnice se v ní pomalu začala ztrácet.
,,Zvyšte hlídku u brány a od každého žádejte důkaz, že nejsou nepřátelé!" přikázala jsem všem u brány.
,,Hai, Mizukage-sama!" poklonili se mi a já pomalu odcházela od brány pryč.

S úsměvem jsem došla ke Kenjimu. "Efektivní odchod!" poznamenala jsem s úsměvem.

Ešte som sa otočil a videl som ako Kiri mizne v hmle. Musel som sa pousmiať. Kaguya nasadol tiež a orol pomaly vzlietol k slnku. K Hitomi zletelo orlie poerko a pristálo jej na ruke. Orol silno zaškriekal a my sme sa strácali z dohľadu.
(presun)

Zbudil jsem se "Zas jsem usnul..nu což..zpět na cesty" promnu si oči,zívnu a vyrazím vstříc dálavám.

(Přesun Suna)

doběhl jsem do Kiri na bráně jsem poslušně odevzdal zbraně krom katany kterou mi kdysi dala PiliKKa tu jsem měl pečlivě schovanou tak aby jí nenašly po odevzdání zbraní jsem se rozeběhl k domu klanu Yamada

Beze zbraní, bez věcí jsem se vydal pryč. Bylo mi na nic, potřeboval jsem chvíli čas, abych se dokázal vzpamatovat. V puse jsem měl zase cigaretu, dneska, za tuhle půlhodinku, co jsem se sem loudal už nejmíň pátou. Mávl jsem rukou na strážce a vyšel ven. Šel jsem pomalu, přemýšlel a užíral se svýma vlastníma problémama.

Sadla som si ku strážcom brány a dala som sa s nimi do reči, do dediny ma to neťahalo.

Přišel jsem k bráně a pomalu jsem měl nakročeno do vesnice.

Pomalu jsem prošel branou, kývl na strážce a vešel do vesnice. Dost jsem se táhnul, nevěděl jsem, jestli to co chi udělat je správné, jestli to vůbec chci, takže moje kroky byly těžké a loudavé. V puse jsem měl cigaretu, jako obvykle a vehementně se snažil ji o nejrychleji vykouřit...

Přišel jsem k hlavní bráně a směřoval do Suny. (přesun)

dostavil jsem do vesnice a pobral na sebe henge a hledal tu dívku (přesun)

zrušil jsem henge už nebylo potřeba
"Doufám, že za tuhle špinavou práci mi dá REina volno." řeknu naštvaně kámen strčím do kapsy a vyběhnu za ní (přesun)

Prešli sme s Kushinou cez bránu a smeroval sme do dediny.
-presun