Kancelář Mizukage

First topic message reminder :

Shichidaime Mizukage - Hitomi Yamada

NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!

• Při mém odchodu z kanceláře je místnost pohlcená mlhou, prosycenou z chladným vzduchem, ve kterém je má čakra, která mě upozorní, že do kanceláře někdo vstoupil.

• V každém rohu a po místnosti jsou rozmístěny otrávené ty nejslabší, tudíž špatně viditelné jehlice, které jsou propojené slabounkým drátem, který není skoro vidět. Když nepovolaný vstoupí, drát se napne a jehlice se na nepovolaného vymrští, přičemž ho zraní nejen jehlice, ale i drát.

• Okno je zajištěné stejným způsobem.

• Zásuvky a poličky též, navíc jsou zapečetěné mou čakrou, kterou dokáži odblokovat pouze já, tudíž se dovnitř nikdo nedostane.

Pasti jsou deaktivovány pouze mým příchodem, který zaregistruje mlha a po mém příchodu se rozplyne!

"eh, Mami si to ty ? "

Když procházel kolem mě, chytila jsem ho za zápěstí.
,,Nikam, Toshihiro. Dneska budeš odpočívat." promnula jsem si unaveně kořen nosu a podívala se na DarkStena.
,,Hai, jsem to já, broučku." přikývla jsem unaveně. Už jsem skoro nevěděla, co říkám. Postavila jsem se, aniž bych pustila Toshihirovo zápěstí a druhou ruku jsem chytila Haruku za ruku. Znovu jsem přišla k němu blíž a starostlivě se pousmála.
,,Cos vyváděl?....Pojďme domů.." zaprosila jsem div ne plačtivě a podívala se na Daisukeho. ,,Mohl bys prosím vzít klíčky ze stolu zavřít okno?"

Daisuke

''H-hai'',řekl jsem trochu udiveně a udělal to co řekla.'Äsi máš hodně práce...Přijdu jindy'',řekl jsem a pomalu směřoval ke dveřím.

Zaligotali sa mi oci , zivol som , zkrikol " jeee mamiii " objal som su a hned nato som sa pital "a kde je tatko ? "

Zamrkala jsem, když mě DarkSten objal a Toshihirovi jsem více stiskla ruku.
,,Je ti 6, Toshihiro. Do války ještě nepůjdeš." zamračila jsem se.
,,Ne, počkej, Daisuke!" zastavila jsem ho. Držela jsem zaruku Toshihira a Haruku a od DarkStena se nechala objímat. Zaleskly se mi oči.
,,Potřebuji pomoc.." šeptla jsem a oči jsem přivřela.

'ano už jdu mizukage-sama' a čekám co se bude dít

Neměl jsem na výběr šel jsem s mizukage.

Daisuke

Zastavil jsem se těsně u dveří a usmál jsem se.Možná jsem si přál aby řekla abych zůstal,sám nevím.''Rád ti pomohu Hitomi'',řekl jsem a vracel se zpět k nim.

Pousmála jsem se. ,,Arigatou." pustila jsem kluky, abych si střela slzy, které se draly na povrch.
,,Tak fajn, vy tři. Jdeme.." Toshihira jsem pustila. Dokáže jít sám a nechtěla jsem ho držet za bolavé ruce. Haruku jsem za ruku ještě držela.N ahla jsem se k němu a setřela mu slzy. ,,Neboj se, nic ti nehrozí." pousmála jsem se. DarkStena jsem pohladila po vlasech. ,,Jdeme domů." usmála jsem se.
,,Toshihiro, pojď." pobídla jsem ho a konečně jsme zamřili ke dveřím. Od Daisukeho jsem si převzala klíčky, abych mohla zamknout.
,,Děkuji, Daisuke..Jsem klidnější, když tu nejsem sama." usmála jsem se a sledovala Toshihira, jak cupitá vedle mě. Z druhé strany Haruka a vedle Toshihira DarkSten. Konečně jsme mohli domů.

Po chvíli bloudění jsem našel budovu Kage. Heh, tady to je. Přistoupil jsem ke dveřím a zaklepal na ně..

Do kanceláře jsem to vzala klusem. Měla jsem divný pocit. Schody jsem vyběhla po dvou a zastavila se až přede dveřmi, u kterých někdo stál. Zamrkala jsem, abych si rovzpomněla, poté jsem se usmála.
,,Zdravím, Seito." pozdravila jsem, odemkla jsem dveře, pokynula Seitovi, aby vešel. Otevřela jsem okno, abych dovnitř pustila čerstvý vzduch a aniž bych si svlékla plášť, zasedla jsem ke stolu a upřela na Seita pohled.
,,Tak..Copak potřebuješ?" optala jsem se mile na důvod jeho návštěvy Kirigakure.

,,Já nesu jen vzkaz od Hokageho." Podal jsem jí vzkaz.
Vzkaz

Spoiler:

Zvedla jsem pravé obočí.
,,Vzkaz?" papírek jsem si od Seita vzala a rovnou peřečetla. Takže Yo už vzkaz dostala, proto psala o mobilizaci..
,,Dobře, děkuji. Seznam bude co nejdříve.." zapsala jsem si tuto informaci, protože jsem schopná ji zapomenout.
,,Seito, jak je na tom Assasin?" zvedla jsem k němu pohled.

,,Assasin? Ten už je dávno vzhůru." Usmál jsem se na ni. ,,Ale hokage bude dále Danzou, z Assasina se stal teďkom řadový ninja."

Takže už nebude Hokage? No...
,,..To nevadí..Jsem ráda, že je v pořádku." oddychla jsem si upřímně. ,,Assasin si teď možná odpočine. Potřebuje to." usmála jsem se. ,,Vyřiď mu ode mě pozdrav, prosím." poprosila jsem ho s úsměvem.

,,Jasňačka." Usmál jsem se. ,,No, už budu asi muset jít. Tak jestli nemáte ještě něco na srdci, tak bych se šel připravovat na boje domů." Podíval jsem se na ní.

Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. ,,Jdi a dej na sebe pozor. Měj se hezky." usmála jsem se znovu a mírně naklonila hlavu na stranu.

Spoiler:

Velký pták přiletěl do místnosti a přeměnil se ve svitek.

,,Dobrá." Otevřel jsem dveře a vyšel pryč.(přesun)

Po nejakej chvíľke som otvorila dvere do pracovne Hitomi, na sebe som stále mala obväzy, lemovali mi hlavne hlavu, tenký obväz mi išiel z pravej do ľavej strany tváre a v podstate mi zakríval časť nosu a aj lízne kosti.. ťahal sa mi tiež po čele, po brade, po bokoch oboch tvári, cez celú pravú ruku a ľavé rameno, keďže som na sebe mala svoje zvyčajné oblečko tak viac už ani nebolo vidieť.. žiarivo som sa na Hitomi usmiala pri čom som pomaly zamierila priamo k nej.

Mávla jsem Seitovi a přečetla si svitek, který mi přistál na stole. Několikrát za sebou jsem zamrkala. To snad nemyslí vážně. Jak mám přesunout během dne celou vesnici?! Rozčileně jsem odtrhla oči od svitku a rty se mi samovolně zvlnily v úsměv, když jsem viděla Lizzy. Chodila, už mohla chodit.
,,Lizzy..." vstala jsem, abych jí pomohla se posadit. Usadila jsem ji do křesla a opět si sedla za stůl. ,,Jsem ráda, že tě vidím. Omlouvám se, že jsem za tebou nepřišla, je tu plno práce a já přestávám stíhat." povzdychla jsem si a znovu se usmála. ,,Jak se cítíš?"

Keď ma posadila do kresla tak som sa na ňu tak milo usmiala až som sa musela zachechtať.. Taky tě ráda vidím Hitomi.. joosh už mi je super.. konečne sa môžem slobodne hýbať bez toho aby som bola obskakovaná aspoň dvoma doktormi. Zaškerila som sa na ňu a po tom som len s pochopením pokývala hlavou. To je v poriadku, viem že toho máš veľa.. etoo čo sa tu vlastne deje? spýtala som sa trocha zaujato.. bolo vidieť že neviem nič o vojne a ani o stretnutiu kage.

Pousmála jsem se. ,,JSem ráda, že se už cítíš dobře. Budeš dobrou kondici potřebovat.." odmlčela jsem se. ,,Jsme ve válce. Vyhlásili jsme válku Akatsuki a Kumogakure, která uzavřela spojenectví s Akatsuki...Právě mi přišlo oznámení, že se vesnice má přesunout do Konohy, která se stane Velitelstvím. Jsme ve spojenectví čtyř národů, o které se stará Danzou. Zatím si vede opravdu skvěle, to musím uznat.." přikývla jsem a pousmála. ,,Ještě dnes se musíme přesunout." povzdychla jsem si a na moment se podívala z okna.