Kancelář Mizukage

First topic message reminder :

Shichidaime Mizukage - Hitomi Yamada

NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!

• Při mém odchodu z kanceláře je místnost pohlcená mlhou, prosycenou z chladným vzduchem, ve kterém je má čakra, která mě upozorní, že do kanceláře někdo vstoupil.

• V každém rohu a po místnosti jsou rozmístěny otrávené ty nejslabší, tudíž špatně viditelné jehlice, které jsou propojené slabounkým drátem, který není skoro vidět. Když nepovolaný vstoupí, drát se napne a jehlice se na nepovolaného vymrští, přičemž ho zraní nejen jehlice, ale i drát.

• Okno je zajištěné stejným způsobem.

• Zásuvky a poličky též, navíc jsou zapečetěné mou čakrou, kterou dokáži odblokovat pouze já, tudíž se dovnitř nikdo nedostane.

Pasti jsou deaktivovány pouze mým příchodem, který zaregistruje mlha a po mém příchodu se rozplyne!

,,Určitě je v pořádku. Je s ní ten medic, Uchiha." pousmál jsem se. ,,Tak pojďme." otočil jsem se a vydal se na cestu, odkud jsem cítil Hitominu čakru.

Znovu jsem ho podepřel a jak nejrychleji o naše stavy dovolovali jsme se vydali pryč.

Prišla som do kancelárie a zaklopala som na dvere.Mizukage-sama ste tu?

Zaklopal som na dvere.

asi tu neni prídem neskôr
(presun cesta)

Jedna z lištiček doběhla k budově Mizukage. Ladnými krůčky došla ke dveřím kanceláře. Zastavila se a snakloněnou hlavičkou a vzkazem s pusince se dívala na dveře. Vrtěla ocáskem a vyskočila dvakrát na kliku, kam se jí podařilo umístit vzkaz.
Mizukage nyní není přítomna ze zdravotních důvodů. Shinobi jsou prozatím zproštěni misí. Děkuji za pochopení.
Naposledy zavrtěla ohonem a zmizela.

U budovy kde má kancelář Mizukage..jsme zjistili,že tam není..."Hmmm...kde je...! svraštím čelo a přemýšlím.
"Dovolenou si brát asi nebude...tak jedině zranění...nemoc.." přemýšlím nahlas,ale ne zas tak,aby mě slyšel každý trotl co jde kolem.
"Zkusíme nemocnici" usměji se nepřesvědčivě a zase klušu.

(přesun)

Vojdem do budovy a pri kancel mizukage a vojdem dnu (ked je zamknute vykopnem dvere xD) a prilepim na steny vybuse listky a zezim naspet za Shoom

(presun XDD)

Zaklepal jsem na dveře a čekal.

Prišiel som pred dvere a zbadal NEura
"Aspon nemusím klopať."

(Jelikož tu nejsi zástupce Himi,tak tu nechám klona aspoň)
Udělal jsem klon s 20% mé chakry a odešel.

Klon se rozpustil a já čekal na Mizukage.

Kráčala som smerom ku kancelárii. Všimla som si ninju ktorý stál pred ňou, znak Suny. "Môžem Vám pomôcť?" spýtala som sa ho a pousmiala som sa. Bol mi povedomý lenže som svoje spomienky dostala len nedávno tak som ho nevedela k nikomu zaradiť. Ohnivá a vodná podstata...taktiež Genjutsu...bude to rank S, pomyslím si keď vdýchnem do pľúc vzduch okolo nás. Vďaka Haji
Máš začo...
Aj ja ťa mám rada
Baka

Nechala som klona nech si z tým podivínom pokecá a sama som šla preč. (Presun)

Prišiel som pred dvere Mizukage a zaklopal som.
"Hádam si ma ešte pametá"

Obešla jsem si celou budovu a vešla zadním vchodem. Vyhledala jsem poklop, který na zemi nebyl poznat. Otevřela jsem ho a vstoupila na schodiště. Hned u prvního schodu byl svícen se svíčkou a zápalkami. Vždy to tam nechávám pro případ, že je nebudu mít při ruce, jako třeba teď. Škrtla jsem sirkou o zeď a rozhořel se plamínek, kterým jsem připílila knot svíčky. Sestoupila jsem dalších pár schodů a zavřela za sebou poklop. Sešla jsem dolů a zatočila do leva. Došla jsem ke starým dveřím. Soustředila jsem čakru do rukou a sáhla na kliku. Dveře se otevřely a já vešla donitř. Uvnitř místnosti byly regály a v nich různé svitky. Začala jsem se jimi prohrabávat. Něco tu být prostě musí.. I přes bolest v ruce jsem stále hledala. Rána nejspíš začala hnisat. Nemohla jsem o ni přijít, to nejde! Přešla jsem na druhou stranu místnosti a hledala i tam...Po hodině a půl hledání jsem se mohla zaradovat. Stará legenda o síle kamenů. Sedla jsem si na zem a postavila k sobě svíci a svitek si přečetla. Bez úsměvu jsem se zvedla, svitek uklidila a vydala se zpátky. Dveře jsem znovu zapečetila svou čakrou, vyšla nahoru, zavřela za sebou poklop a vydala se do práce.

Každým krokem jsem cítila jak mi těžknou nohy. Povzdechla jsem si. Nic jiného mi nezbývalo. Buď mě mizukage nechá zavřít a nebo jako předtím mě nechá ve vesnici.
Hlavně ji neříkat o svých úmyslech!
Stanula jsem před kanceláří. Zvedla jsem ruku a sevřela jsem ji v pěst. Klouby jsem zaklepala na dveře. Čekala jsem...

Nikdo neotevíral ani neodpovídal. Otočila jsem se na podpatku a odešla jsem. Možná je to dobře... Prstem jsem si spravila brýle na nose.

KLopal som na dvere.

Vešla jsem do budovy Mizukage a mířila do kanceláře. Přede dveřmi však někdo stál. Zadívala jsem se na něj a přemýšlela odkud ho znám. Byl mi celkem povědomý, ale vážně jsem si nemohla vzpomenout, kdo to je. Došla jsem k němu, založila ruce na prsou a naklonila hlavu na stranu.
,,Ahoj, co potřebuješ?" optala jsem se.

"Ahoj...nepametáš si na mna?"

,,Chmmm.." přiložila jsem si palec ke rtu a přemýšlela. Pak mi svitlo.
,,Nawaki...?" zkusila jsem opatrně.

"Noooo aspon že si meno pametáš..."
usmial som sa