Kancelář Mizukage

First topic message reminder :

Shichidaime Mizukage - Hitomi Yamada

NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!

• Při mém odchodu z kanceláře je místnost pohlcená mlhou, prosycenou z chladným vzduchem, ve kterém je má čakra, která mě upozorní, že do kanceláře někdo vstoupil.

• V každém rohu a po místnosti jsou rozmístěny otrávené ty nejslabší, tudíž špatně viditelné jehlice, které jsou propojené slabounkým drátem, který není skoro vidět. Když nepovolaný vstoupí, drát se napne a jehlice se na nepovolaného vymrští, přičemž ho zraní nejen jehlice, ale i drát.

• Okno je zajištěné stejným způsobem.

• Zásuvky a poličky též, navíc jsou zapečetěné mou čakrou, kterou dokáži odblokovat pouze já, tudíž se dovnitř nikdo nedostane.

Pasti jsou deaktivovány pouze mým příchodem, který zaregistruje mlha a po mém příchodu se rozplyne!

"Já vím, jenže... Nic nedám za to abych to zkusila." pokrčila jsem rameny. "Nebývala taková..." zašeptala jsem. Stoupla jsem si a chystala se odejít. "Člověk nikdy neví, jak to dopadne..." sáhla jsem na kliku.

,,Počkej, Shiz, dnes už také končím." zavolala jsem na ni. Zkontrolovala vše, zavřela okno, zamkla kancelář a vydala se se Shiz domů. ,,To ano..Ale v tomhle případě se to trochu očekávat dá..Uvidíme, jak to tedy bude...Na všech v Kiri mi záleží a ráda pomohu..Ale nechci tě najivně udržovat na tom oblíčku, že to vše bude dobré..Jak jsi sama řekla: Nikdo neví, jak to dopadne." namítla jsem a pousmála se.

Počkala jsem na Mizukage. "Neříkám, že to bude dobré, jen..." nedořekla jsem myšlenku. Rychle jsem to pak zamluvila, aby se nevyptávala. "Pokud říká, že je zlá, tak mě příště zabije." sklonila jsem hlavu. Když to neudělala tehdy, tak to neudělá. pousmála jsem se pro sebe.

,,Víš, Shiz..Přede mnou se nepokoušejte lhát, protže vám nejde to nikomu nejde." upozornila jsem ji. ,,Vím, co to lhaní je a rozeznám gesta očí...Zřejmě je ti to nepříjemné, nechám toho tedy. Neříkám, že nevěřím, že se vrátí, ale na druhou stanu tomu nedávám tak velkou šanci." pousmála jsem se a pak už jsme šly mlčky až do sídla.

Usmála jsem se. Byla jsem ji vděčná, že se nebude vyptávat. Nechtěla jsem o tom mluvit.

Postavil som sa a tiez som odisiel niekde na ramen

Šel sem do domu klanu yamada(přesun)

přišel sem mněl jsem kamený obličej a byl jsem celý od krve "co jste potřebovala mizukage-sama"pousmal jsem se

,,Idate." usmála jsem se na něj. ,,Ráda tě vidím." pokynula jsem mu, aby se posadil. Já se usadila za svůj NOVÝ xD stůl. ,,Tak..Jak jsi chtěl, začneš trénovat." oznámila jsem mu a čekala na jeho reakci.

"Mizukage-sama vy mně zabijete!!ale to přežiju.Jdem?"pousmal jsem se

Zasmála jsem se. ,,No víš..Se mnou trénovat nebudeš.."zatvářila jsem se tajuplně.

"jo.. aha"ušklibl jsem se "a s kym tedy??"

,,Přidělila jsem ti senseie a tým...Jsi v týmu se Shizukou Yoru a DarkStenem a tvým senseiem se stal Tasu Yamada, můj bratr." usmála jsem se.

"ok"zasmal jsem se na mizukage-sama "a nevíte kde jsou zrovna ted?"

Pousmála jsem se. ,,V tuhle dobu? Všichni už asi doma. Dnes měli první trénink, ty začně zítra..A protože Shiz i Tasu bydlí s námi, bude jednodušší domluva. Dohodneš se s nimi doma sám." uculila jsem se.

"ok" odešel jsem

,,Ksoo!" mračila jsem se jak tisíc čertů u kříže. Vzala jsem kousek papíru a naškrábala na něj žádst o pomoc.

Spoiler:

..Pečetěmi jsem přivolala sněžnou sovu, připevnila lísteček a poslala do Konohy.

Hned na to jsem jsem vyběhla z kanceláře rovnou domů

Keďže sme s kiri v spojenectve, nebol problém dostať sa cez bránu až sem. Dorazil som pred dvere kancelárie a zaklopal som, aj keď som nemal ešte ani páru, čo poviem.

Z prohrabování se svitkama mě vyrušilo zaklepání. Skříňku jsem opět zavřela a usadila se z stůl.
,,Dózó!" křikla jsem a čeklala, kdo vstoupí.

Vošiel som aj s vykĺbeným ramenom dovnútra a keďže ma nenapádali slová, prvé, čo zo mňa vyliezlo, bolo:
"Prekvapenie."

,,Hééé, ty?!" vykulila jsem oči. Tak to opravdu překvapení je.
,,Co tu děláš? A co máš s ramenem?" ukázala jsem na pohmožděné rameno.

Nikdy som nebol na strane žalobáb, vždy mi to prišlo trápne, ale v tomto prípade pravdepodobne aj tak nebudem mať na výber, teda aspoň ak sa chcem dožiť ešte aspoň najbližších pár dní.
Vzdychol som si.
"Doriadil ma tvoj brat."

,,COŽE?!" postavila jsem se a opřela se o stůl.
,,Proboha, proč?!" nechápala jsem, proč by Tasu na něj zaútočil. Je výbušnej, takže pokud ho vytočil sarkasmem, tak se nedivím. Ale i tak. Tasu, ach jo.