Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

,,Dobře, takže počkám na Alianci, ale přednesu jí svůj návrh. A tati nekoupil bys mi něco k jídlu a pití? Docela mi kručí v břiše." ukážu na své břicho

"Ano, jsem zvědav jak to bude..Tady máš pade..Promiňte." (musím jít, jdu do Kina xD Mějte se tu." vyskočil jsem na Budovu.
"Mějte se." a skákal pryč.

"Uvidíme." povzdechla jsem.
Pak jsem si všimla, že se chystá odejít a také jsem vstala.
"Také půjdu. A děkuji za to, co jste mi řekl. Moc."
Ještě před chvíli jsem byla málem v depresích...
"Prozatím sayounara."
(Já jdu pro změnu vyvenčit psa - a mámu XD )
Vytratila jsem se jen chvíli po něm.

(Přesun)

,,Shijin? Naučil jsem se nové techniky na hoře Moyboku. Můj sensei, mě naučil to co jsem vůbec nečekal. Samozřejmě nemám a nikdy nebudu mít na Jiraiyu-sama, ale myslím, že malý pokrok jsem udělal. No já si zajdu pro Rámen a hned přijdu." odběhnu pryč.

Otevřel jsem oči a probudil jsem se z myšlenek. He? Oni už všichni odešli? No, musím do kanceláře. Vstal jsem a odkráčel pryč.(přesun)

Kráčim si po ulici.

Kagura shingan!
Kontroloval jsem čakru každého jedince v Listové. Neseděli mi tři.
Lítal jsem okolo Dango krámku a hodil na podezřelou shurikeny, doufajíc, že ji odhalí.

Procházel jsem se ulicí s rukama v kapsách. Díval jsem se po všech lidech a pak jsem vyskočil na jednu z budov. Rozhlédl jsem se kolem a pozoroval úžasný západ slunce. Nikdy jsem to tak nesledoval. Časy se mění. Zamyslel jsem se a stále se díval na západ.

Objevil jsem se vedle Seita.
"Ahoj, máš čas?" unaveně jsem se pousmál.

Díval jsem se pořád na slunce, které už tam pomalu ani nebylo. Cítil jsem se, že se objevil vedle mě, jen jsem se pousmál. ,,A jo, teď mám času ještě dost."

"Nezašel bys se mnou na jídlo?"
Chytl jsem se za kručící žaludek.

Když jsem se procházel omylem jsem do někoho narazil (Assasin).

Omlouvám se mistře já nechtěl.

,,No můžem." Seskočil jsem z budovy a čekal na Assasina do jaké obchodu zaparkuje.

(Já jsem na střeše, Toshihiro xD)
Seskočil jsem k Seitovi.
"Tak..můžeme si dovolit něco dražšího než Ichiraku. Dneska vyjimečně Shushuya - Saké bar." usmál jsem se azmířil k němu.
"Oblíbený bar Tsunade-sama."

Šel jsem dál a pak si sedl na lavičku kde jsem usnul.





(aha sry)

,,Dobrá, máš můj souhlas." Usmál jsem se. Hmm, to bude. Pár saké před válkou snad neuškodí. V duchu jsem se usmál ještě víc. Následoval jsem ho do baru.

Vstoupil jsem do baru a všechny se zářivým úsměvem pozdravil.
"Půjdem sem." našel jsem si místo a posadil se.

Přistoupil k nám číšník.
"Co si dáte?"
"Umm, Dvakrát saké a taky, rozmražte tu Slivovici z Moravy, co mám u vás v mrazáku. A k jídlu, si dám, Tonkatsu - smažené vepřové řízky. A co ty, Seito?"

,,Já si dám, no, přineste rovnou celou sklenici saké, ať si můžem nalívat." Usmál jsem se. ,,A k jídlo. To si zatím nedám nic." Dieta je špatná věc, ale takhle na večer už nemůžu.

"Přineste mu pravé Konoha Dango." kývl jsem na číšníka a odešel.
"Musíš jíst, ještě se to opiješ s Hokagem, ještě ti není jedna dvacet. Doufám, že to nebude Dango, jako bylo to nemocniční. Pamatuješ?" ušklíbl jsem se a nalil mu slivovici kterou stihl číšnik přinést.

,,No, to bylo." Nemocniční Dango fuj. Chytl jsem slivovici a dal ji do vzduchu. ,,Na vítězství." Hodil jsem jí do sebe a v břiše se mi okamžitě rozlehlo teplo. ,,Ty blaho. To je jinčí kvalita."

"Ano, na Ohnivou vůli!" zasmál jsem se a taky zvedl panáka. Celýho jsem ho do sebe kopl.
"Sakra, ta píše. No jo, dovezli ji obchodníci, prý je ze západu z Evropy."

,,No jo západ. Tam se vyrábí samá kvalita." Ušklíbl jsem se a nalil do druhé nohy. ,,Myslíš, že to společně s aliancí zvládneme? Přece jen, jedná se o Akatsuki, od nich nikdy nemůžeš čekat nic dobrého." Trochu mi zvážněl tón.

Nalil jsem taky a poděkoval číšníkovi, kterž přinesl zbytek. Tonketsu a Seitovi Dango.
"Hmm..Akatsuki jsou hrozba společně s Kumo veliká, ale nebojím se. Reina tuhle válku vyprovokovala sama. Je načase splatit dluhy. Síla Aliance je nevídaná." pousmál jsem se a naznačil přiťuknutí.

Zvedl jsem panáka a přiťukl. Dál jsem si panáka blíže ke rtům. ,,Ano to je. Myslím, že to nakonec dopadne dobře. Ale moc se mi bojovat nechce." Kopl jsem to do sebe. Ta je!

"Mě taky ne, já bych chtěl spíše bojovat proti jedné osobě. Pamatuješ na Tsukiko?" přimhouřil jsem trochu oči a oběma nám zase nalil. Ukrojil jsem kus masa, namočil do omáčky a hůlkama vložil do úst.