Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Raději ano." ušklíbla jsem se.
"Nerada bych, aby tě teď Hokage-sama viděl se mnou tréno... Ehmmm... Pobíhat po ulicích." Nervózně jsem si prohrábla vlasy a vydechla.
Opravdu se to nějak komplikuje... Koneckonců vyrůstala jsem v Kiri, beru věci trochu jinak...
Nevědomky jsem z kapsy vytáhla čelenku Kiri, kterou jsem nosila pořád s sebou a jen ji obracela v ruce. Posadila jsem se na lavičku a nechala Yuniiku, aby si položila hlavu na můj klín.

Sadol som si k nej
"Vy ste z Kiri ze ? kedy ste odtial odisla ?"

"Ne, já jsem z Listové." ohradila jsem se.
"V Kiri jsem pouze vyrůstala..."
Chvíli jsem ho zpytovala pohledem, ale nakonec jen pokrčila rameny.

"Je to dlouhý a nezajímavý příběh."

"No ja by som to aj tak rad pocul ale ked sa vam nechce nevadi ale mozno by to rychlejsie ubehlo "
poskrabal som sa po hlave a rozhliadol som sa okolo seba

Zaváhala jsem.
"Žák by měl o svém učiteli něco vědět..."

"Tak tedy dobrá. " Pohodlně jsem se opřela a můj pohled pořád směřoval na čelenku v mých rukou. Je to ironie...
"Mí rodiče byli jako celý můj klan z Listové. Byli skvělí. ANBU." ušklíbla jsem se.
"A pak jsem se narodila já a oni vypadli z formy, protože malé dítě jim bránilo chodit na příliš náročné mise."

"A toho využil někdo, kdo se jim chtěl pomstít za jejich předešlou práci. Unesli mě a rodiče se mě vydali hledat bez svolení Hokageho."
Čelenku jsem v ruce pevně stiskla a na chvíli zavřela oči.

"Byli mi tenkrát tři." pokračovala jsem a raději se kousek otočila, aby v té chvíli neviděl můj výraz.
" Únosci zřejmě byli právě z Kiri, protože před ní nás rodiče dostihli. Bohužel."
Prudce jsem trhla hlavou a v očích mi bleskla nenávist. "Zabili je a mě tam nechali."

"Jeden ninja z Kiri, který objevil těla mých rodičů, nahlásil, že jsem také mrtvá a mě i s Yuniiku si nechal. Aby toho nebylo málo zemřel dřív než jsem dokončila Akdemii. To mi bylo osm. Ve čtrnácti jsem pak složila chuuninské zkoušky a minulý rok jsem se stala Jouninem a jen co jsem vše vyřídila, vydala jsem se do Listové." pokusila jsem se o úsměv.

"Myslím, že bysme měli vyrazit ke kanceláři." dodala jsem jemně a vstala jsem, čelenku zastrčila do tašky a s Yuniiku se vydala napřed aniž bych čekala, zda mě následuje nebo ne.

(Přesouvá se)

(PRESUN)

Procházel jsem se Noční Konohou. Nová Konoha byla krásná, stejně jako ta stará. Vešel jsem do Ichiraku Rámen, naštěstí mají nonstop a posadil jsem se na stoličku.
"Teuchi-san, dobrý večer." pousmál jsem se zpod klobouku na staříka.
...
"Hokage-sama, Dobrý večer, dobrý večer. Co vás sem přimělo přijít, v tak pozdní hodinu?"
...
"Kupodivu jsem se nudil, už mě nebaví sedět v kanceláři a koukat na bílé zdi. Akorát mě to ponořuje do chmurné nálady. Teuchi-san, mohl byste mi prosím dát jednu misku rámenu? Už dlouho jsem ji neměl a doma taky už nic nemám." sundal jsem si klobouk a položil ho na stoličku vedle sebe.
...
"Hai, Hokage-sama s radostí." otočil se a začal připravovat rámen.
"Máte chmurnou náladu? Díky vám ještě tady můžu prodávat rámen, vše je opravené a ještě krásnější, než kdysi. Všichni vám děkujeme." otočil se a rámen mi dal na stůl.
...
"Arigatou Teuchi-san, Ittadakimasu!" pustil jsem se šťastně do jídla.
"no, ano, občas mě takové nálady napadají, ale to bude dobré." rychle jsem spolkl horké soustu a v krku mi naskákalo spousta pupínků. Se slzami v očích jsem se radši pustil do dalšího sousta. Ramen byl opravdu vynikající, zahřál mě dokonale.

Vycítil jsem Assasinovu čakru a šel k němu.
"Dobrý večer, pane." mile jsem se usmál na staříka a pak se otočil na Assasina a dal mu ruku na rameno. Jemně jsem rameno stiskl.
"Tady jsi. Pane, jednou to, co má Hokage." zvolal jsem na pána. Sedl jsem si vedle Assasina a jeho klobouk jsem mu položil do klína, rukou jsem zavadil o jeho poklopec.
Pan mi dal předemě misku a já začal jíst. "Ittadakimasu!"

"Sasuke..."podíval jsem se na příchozího a dál jedl. Když jsem ucítil jeho dotek na ehm místě, začal jsem se dusit. Bušil jsem do hrudi a rychle jsem se napil vody, kterou mi podal Teuchi.
"Dí...Díky.." zrudl jsem a začal jíst. Na Sasukeho jsem se ani nepodíval.

"Copak?" s úšklebkem jsem se podíval na Hokageho. Pak jsem se k němu naklonil a pošeptal mu tak, aby to slyšel jenom on.
"Bylo to omylem, ale ještě řekni, že se ti to nelíbilo." narovnal jsem se a zase jedl. Měl jsem už polovinu misky.

" O čem to mluvíš!?" sykl jsem na něj. Pak jsem se mírně, ale opravdu fakt hodně hodně hodně malinko pousmál xD.
Vypil jsem zbytek ramenu a misku položil na stůl.
"Výborné Teuchi-san, tady máte pět ryo." položil jsem na stůl peníze.
"Zbytek si nechte. Sasu-chan, chtěl jsi něco?" vstal jsem a ze země zvedl Hokageho klobouk, nasadil jsem si ho na hlavu.

Rychle jsem dochlamtal polévku, a položil na stůl 5 ryo.
"Děkuji, jo Assasí-chan. Pojď něco ti ukážu." chytl jsem ho za ruku a táhnu, objevili jsme se v prázdné a docela zatemněné uličce.
Ruku jsem nepustil a přitiskl jsem se k němu.
"Tebe chci." letmo jsem ho políbil na rty a odstoupil od něj. Na tváři se mi objevil opět povrchní úšklebek.

Nechal jsem se táhnout a překvapeně jsem jedním okem pohlédl do zelených očích Sasukeho. Vypadá docela dobře. Jak by řekli Evropané..Zabiják xD
"M..Mě chceš!?" zrudl jsem až na zadku. XDD(TO je ostuda....Odstoupím ze svého postu! XD) Přitáhl jsem si ho k sobě a chytl ho za zadek.xD
Pak jsem se naklonil a polibek opětoval. Je to jako když jsme se učili líbat. xD

"Ano tebe." zašeptal jsem a ruku jsem ponořil do jeho vlasů. Přitiskl jsem si ho k sobě a začal ho líbat. (Neodstoupíš, tě svážu a nikam nepůjdeš )
Pak jsem přestal, ale stále ho pevně k sobě držel.

"Saru..." rozcuchal jsem mu jeho milované vlasy a odstoupil od něj.
"Jsme přece kamarádi, už od dětství. Vždycky jsi byl jako můj brácha." usmál jsem se na něj.
"Já jsem Hokage, zapomněls?" ušklíbl jsem se.

Saru? Odkdy mi tak říká? Copak jsem nějaká chlupatá opice? Opice klidně, ale chlupatá!?
"Jasně, kamarád taky rád, ne? A neříká se, že si kamarádi pomáhají?" ušklíbl jsem se.
"Jasně, že jsi Hokage, to vím, a jako Hokageho tě beru, ale jenom protože já budu další Hokage."

"Jasně, někdy by se výpomoc hodila, jako dnes." Mám chuť se na něj vrhnout.
Upravil jsem si plášť a zvlášť jednu velkou bouli jsem se snažil zakrýt. xD
"Další Hokage? Neodepisuj mě tak rychle!" zašklebil jsem se.

"Výpomoc?" vyprskl jsem smíchy.
"Už jsem ti někdy řekl, jak miluju dvojsmysly?" neunikl mi Assasinův pohyb, protože sledovat to místo, bylo mou oblíbenou činností, kdykoliv jsem ho viděl.
"Neodepisuju tě, ještě jsem, nepocítil tvou plnou sílu."

Nepocítil mou plnou sílu? To je úchyl. Kam se to furt kouká. Přistoupil jsem k němu, chytl ho za bradu a ještě jednou políbil.
"Эта все." řekl jsem mu a zmizel.

Ruština? neumím rusky, on to ví, kdo ví, co mi to řekl. Idiot.
Olízl jsem si rty, cítil jsem Assasinovu vůni a chuť. Chutná stejně jako vypadá, sladce. I když, jsem víc sexy, a určitě mám větší..svaly. S úsměvem jsem odešel spát do svého bytu, který je někde.

Rozhodla jsem se zmizet.
Začínala jsem mít pocit, že už jsem dnes lenošila dost.
Třeba mi už i kaiten půjde lépe. Utřídila jsem si to v hlavě a možná už vím, kde dělám zásadní chybu. Pousmála jsem se a se zasněným výrazem mířila pryč z ulic.

(Přesouvá se)