Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Eistee

Dál jsem pokračoval po vesnici když jsem zahlédl kluka na lavičce.Ahoj.Řeknu mu mile a zamávám na něj.

Podivám se na ní.

Ahoj.

Eistee

Já jsem Eistee.Řeknu a podávám mu ruku. (Kluk sem Kluk!)

Podám mu ruku.

Jsem Uzuki Ichi.Nešel by sis dát cvičnej souboj? zeptám se.


(jo promin)

Eistee


Jo klidně.A kam?Řeknu s milým úsměvem na tváři.

Na cvičišti. řeknu a jdu tam.(přesun)

Eistee

Následuju ho.(Přesun)

Příjdu a tajně si vemu nějaký pití pak si toho vemu odost víc a jsem jaksi ožralej a jdu po ulici ožralej.

Ráno se vzbudim chvíli mě bolela hlava pak to přestalo a běžel jsem k bráně jestli se už nevrátili./přesun/

Etoo.. a vieš kde sa niečo také nachádza? spýtala som sa Shijin pri čom som hlavu vykrúcala na všetky strany a hľadala som nejaký "obchod".. síce som moc peňazí nemala ale aj tak mi stačili len dva druhy oblečenia.. takže by mi to malo vystačiť..

"Támhle." pousmála jsem se a ukázala jedním směrem.
Pro jistotu jsem vybrala obchod, kde mne trochu znali.
Zamířila jsem k němu a před vstupem zaváhala.
"Těším se na výraz toho, kdo nás bude obsluhovat." na mé tváři se objevil zářivý úsměv.

Následovala som Shijin pri čom sme sa zastavili pri vstupe a ja som len prikývla.. haii.. určite bude plný nadšenia a tak.. zasmiala som sa pri čom som si pohľadom prešla po svojom mokrom, krvavom a mierne dotrhanom oblečení.. ah .. vlastne budem rada ak na nás nezavolajú nejakých strážnikov alebo tak.. aj keď to sa snáď nestane.. dodala som ešte pri čom som sa na Shijin pozrela pohľadom "ty prvá"..

S šibalským úsměvem a hlubokým nádechem jsem vzala za kliku a...
Tohle je zajímavé!
...Jen tak tak zkrotila záchvat smíchu, když jsem viděla prodavače. Bradu měl dávno na zemi a oči mu div nevypadly.
"Uhmm... " raději jsem jen kývla hlavou na pozdrav a hbitě se skryla mezi regály.

heh.. s trocha šibnutým výrazom na tvári som sledovala predavača.. ani som si nevšimla že sa Shijin stratila medzi regálmi.. sate.. pozdravila som ho pri čom som ešte aj zakývala rukou... po tom ma jeho pohľad začal mierne desiť a tak som rýchlo vbehla dovnútra a začala som medzi regálmi hľadať Shijin, keď som ju našla tak som sa len pousmiala a schmatla som prvé oblečenie ktoré bolo mojej veľkosti.. bolo vidieť že moc vyberavá nie som..

Proběhla jsem kolem tolika lidí, propletla se mezi nimi, abych se konečně zastavila, když se mi zvednul žaludek. Slzy se mi samovolně valily po tváři. Nepřítomně jsem došla k jedné z mnoha laviček a posadila se. S prázdným výrazem jsem hleděla před sebe, v myšlenkách pusto, pouze mi tam blikalo znamení-Bylo to dítě! A co to tvé?!..Ruku jsem zakotvila na svém bířšku a jemně ho hladila, abych dítěti dala najevo, že jsem tu s ním, ale..Co když matkou být nemohu? Co když to nezvládnu?..Tyhle myšlenky zapříčinily nový vodopád slzy. Nohy jsem si skrčila a položila na lavičku. Přitáhla jsem si je k sobě a hlavu schovala mezi kolena.

Zírala jsem na tu rychlost.
"He? " dostala jsem ze sebe a ušklíbla se. Sama jsem si našla mezi oblečením černý plášť (ale bez červených mráčků XD ) a hned jak jsem zaplatila, přehodila jsem ho přes sebe.
No... Sláva, vypadám zase jako člověk!
Počkala jsem, až zaplatí i Lizzy a pak vyšla před obchod.
Pohledem jsem bloudila po okolí a to, na co jsem narazila, mě překvapilo.
"Mizukage-sama?" zavrněla jsem tiše.

Zaplatila som za svoje oblečenie ku ktorému som si ešte kúpila miniruksak do ktorého som si to nahádzala a ten som si prevesila cez chrbát.. vyšla som za Shijin von pri čom mi pohľad hneď zablúdil k Hitomi.. nič som nepovedala ani tak ale len som sa rozbehla za ňou pri čom som si kúsok pred ňou klakla na kolená a rukami som ju chytila za tvár.. čo sa stalo ? spýtala som sa pri čom som sa jej pozerala do očí.

S uplakaným a napůl nepřítomným pohledem jsem se jí podívala do očí a hned za ní jsem si všimla Shijin. Sklopila jsem oči.
,,Nezasloužím si být matkou.." zašeptala jsem.

procházela jsem obchody s lízou která vypadala jak zloděj v tom jejím plášti co na ní dal Assasin

Zarazila jsem se a začala si připadat nepatřičně.
"Mizukage-sama... Ale to vůbec není pravda. Každá kunoichi to má jako matka těžké, ale vy to určitě zvládnete. A vaše dítě na vás bude určitě pyšné, jen si teď musíte trochu odpočinout a nechat se od ostatních obskakovat. Ať je válka nebo ne, tohle je přednější než zabíjení." pokusila jsem se o úsměv.
Mám vůbec právo teď něco říkat? Viděla jsem ji jen párkrát...

Jej slová ma trocha zarazili no nedala som to na sebe poznať.. to nehovor Hitomi.. budeš skvelou matkou. povedala som pri čom som ju pohladila po tvári a jemne som ju objala.. si skvelou matkou.. pre mňa.. dodala som ešte a neprestávala som ju objímať..

Tohle mě od obou rozlítostnilo, znovu jsem se rozvzlykala. ,,Toshihiro..Umřel..On..Já..byla jsem na něj hnusná..A teď..." nebyla jsem schopna pořádně mluvit. Spolykala jsem další slzy a nadechla se.
,,Co když neochráním vlastní dítě? Co když to maličké ztratím? Co když neochráním tebe, Lizzy? Nebo...Celá vesnice..Jsou mi všichni jako děti, mé malé děti. Teď jsem v Konoze, ve které jsou další skvělí lidé." ukázala jsem na Shijin. Nebyla to jen ona. Kdybych na Toshihira předtím nebyla zlá, třeba..třeba by to tak nebolelo..Ne! Blbost! Bolelo by to stejně, ale takhle mám výčitky svědomí. Vrávoravě jsem se postavila.
,,Musím ho vodět..Alespoň naposledy.."

Postavila som sa spolu s Hitomino stále som ju objímala.. Nebola to tvoja vina, chcela si ho len ochrániť.. šepla som pri čom mi po tvári tiež stieklo niekoľko sĺz.. nehovor také veci! určite svoje malinké ochrániš.. ja ti s tým pomôžem.. pomôžem ti s tým tak .. sa prosím toľko netráp.. naozaj za to nemôžeš.. povedala som znova pri čom som na ňu hodila taký uslzený pohľad..

Smutnýma očima jsem ji sledovala.
"Jste Mizukage, silná kunoichi a budete i skvělá matka. Všichni vám věří a vy byste měla také. Stejně tak to malé... " sevřela jsem pěsti.
"Nebyla to vaše vina, že zemřel. Ninjův život závisí na tom, jak sám bojuje. Sám musí zvládnout většinu života, to, co ho odlišuje od ostatních. Je to jen jeho boj a Kage ho přitom drží nad vodou. Jenže občas... Nebojuje shinobi dost silně nebo mu příliš záleží na síle. I kdyby ho každý v jeho okolí miloval, stejně nakonec bude sám. Vy jste ho chránila jako každého ze své vesnice, ale prohrál svůj boj. Jen on, v tom mu nikdo nemohl pomoci."

Do očí se mi opět vracela tvrdost, jako v Anbu. Teď se to nehodilo, ale..Už jsem toho měla dost. Pohladila jsem Lizzy po vlasech a setřela jí slzy. Jemně jsem ji od sebe odtáhla. Na Shijin jsem hodila vřelý úsměv.
,,Děkuji...Budu...Budu v pořádku." setřela jsem si i já slzy a doufala, že nemám oči zarudlé až moc. ,,Měla bych jít na Velitelství..Vy si jděte odpočinout, potřebujete to." snažžila jsem se mluvit mile, ale cosi se ve mně bloklo. Vyznělo to chladně, ale nechala jsem to tak. Bojovnost ze mě zase brzy odpadne. Vydala jsem se směr velitelství.