Zetsuov úkryt

First topic message reminder :

...

"Jestli chceš můžeme si dát souboj, ale skončí to dřív než začne. Teď mám v ruce velký triumf, být tebou bych spolupracovala. Nebo snad chceš abych té tvé malé stejně tak hloupočké přítelkyni ublížila?" zastavila jsem se k u něj a podala mu jeho oblečení

Hrklo ve mě. Vyděšeně jsem se na ni podíval. Ona o ní ví?..."T-to by si ne-neudělala..." Všechny moje naděje rázem uhasli. To ne... "Jestli se jí jen dotkneš....!"

dorazil jsem do úkrytu a Atsuko jsem měl přehozenou přes rameno, měl jsem v úmyslu použít její tělo k laboratorním účelům a zjistit její slabiny, procházel jsem různými chodbičkami a při tom jsem si vesele pískal doufám že tu bude i ta blondýna

"Spolupracuj a můžeš se k ní zase vvrátit v hloubi duše víš že jsem toho schopná a jelikož nemám ráda konkurenci tak by nedopadla moc dobře." jemně jsem ho uchopila za bradu, aby se mi podíval do očí

Díval jsem se jí do očí a viděl, že to myslí vážně. Jen jsem se jí vyškubl a pomalu se začal oblékat. Šlo to těžko, ale snažil jsem se nedávat nic najevo. Když jsem skončil jen jsem se tak poraženě postavil před ni se skloněnou hlavou. Omlouvám se...zklamal jsem vás...ale nemůžu dopustit, aby se jí něco stalo...

"Promysli si to a nechtěj abych si opravdu pro ní došla." řekla jsem a odešla z místnosti a opět za ním zamkla a šla jsem chodbou do svého pokoje

''Rééiiinóó'' zvolal jsem nahlas a můj hlas se začal odrážet po chodbách

Jen jsem tam zůstal stát. Byl jsem nad ně. Nevěděl jsem, co mám dělat. Stiskl jsem ruky v pěst. Otočil jsem se a silně jednou uhodil do zeď, kde zůstala menší díra. Vytáhl jsem rozedranou ruku a podíval se na ni. To není pravda...to se mi jen zdá... Svezl jsem se na kolena a jen se tak tupě díval do zdi.

odnesl jsem si Atsuko do mé místnosti, kde jsem ji svázal chakrovímy lany, a ty ji pomalinku sáli chakru tudíž nemohla nic dělat...to se mi opravdu zdá... ona tu není ? ''REEIINOO!!'' zvolal jsem nahlas

uslyšela jsem hlas a zastavila se

"Co je?" křikla jsem zpět

je tu oddychl jsem si a přišel jsem za jejím hlasem, po pár sekundách jsem stál u ní a díval jsem se na její tvář ''co tady děláš ? přiznej se''

"Ehm....zabydluju se tu?" odvětila jsem chladně

podíval jsem se na její pokoj ''a dál ?'' řekl jsem chladným hlasem

"Ráda bych se nějak zkulturnila." řekla jsem a směřovala do svého pokoje

v ruce se mi objevil plazmová kulička ''dotkni se jí'' přikázal jsem jí a natáhl jsem k ní dlaň ve které byla tato kulička ''pokud zčervená, lžeš... pokud zůstane fialová, říkáš pravdu... a při tom když se jí dotkneš řekni, nedělala jsem nic jiného než zkulturňovala můj pokoj''

"Jako bych byla křesťanka a ty můj fařář nemusím se ti vyzpovídávat broučku." řekla jsem chladně a vešla do pokoje a zavřela zase bou prudce dveře a přitom se dotkla zdi a ta se pmalu začala obdělávat krystalem krom dveří

přišel jsem ke zdi za kterou byl její pokoj
''pokud mi to neřekneš budeš mít problém s Kagamim''pověděl jsem nahlas
''myslím, že nás k sobě připoutá nějak, a budeme pořád spolu, budu s tebou i ve sprše''

jen jsem se nad tou myšlenkou ušklíbla a hned jakmile se pokoj objevil v krystalu jsem otevřela dveře a opřela se o futra s rukama založenýma na prsou

"To je sice lákavá myšlenka, ale myslím že mě za tohle Kagami ještě pochválí navíc já se mu nemusím vyzpovídávat ani tobě máš na mě dávat jen pozor aby se mi nic nestalo." vyzývavě jsem se na něj usmála

podíval jsem se na ní ''když myslíš, egoistická blondýno''

Pomalu jsem se vzpamatoval a stoupl si. Došel jsem k posteli a tam si lehl. Zadíval jsem se do stropu a přemýšlel, jak to bude dál. Kdybych se k Reině přidal a poskytl ji své tělo a dostatečné informace, znamenalo by to pro svět shinobi zkázu. Ale naopak, když bych se nepřidal, ohrozilo by to mé blízké, které bych tímto mohl ochránit. Bylo to těžké rozhodování a vůbec jsem nevěděl, jak dál.

"Umíš i něco jiného než jen urážet člověka který to dotáhl dál než ty?" ušklíbla jsem se a vrátila se do svého pokoje myslíc si svoje

''no dobře, pak se tedy nedozvíš co se stalo tsukiko....'' podíval jsem se na dveře
''hebimaru byl silnější než se zdálo''

prudce jsem otevřela dveře a vylítla k němu

"Cože?! Co se stalo?"

obrátil jsem oči v sloup
''má ohromnou sílu, zabil Tsukiko a sebral jí všechny kameny''

zamračila jsem se

"Kecáš." řekla jsem chladně moc jsmemu to nevěřila