First topic message reminder :

"Poprosim si sake a dva pohariky"

no asi jsem to trochu přehnala, když se napiju je to docela silný.
"Pardon nechala jsem se unést."

''v pořádku ... ani nic necítím nic zvláštního''
usmál jsem se

"To přijde, jestli nejste zvyklý." usměju se na něj a posadím se na stoličku

po chvíli jsem trochu zčervenal na tvářích a opřel jsem se více o pult
''no uvidíme''
opětoval jsem jí úsměv

"No víc jsem to přehnala s alkoholem, takže s tím spíš počítejte. Copak já jsem zvyklá ale vy jak ak koukám ne."

Přišel jsem do baru a potichu se vplížil Reině do zad. Rty jsem se zlehýnka dotkl jejích vlasů a objal ji kolem pasu. Zarazilo mě, jak se mi za tak krátkou dobu rozbušilo srdce, ale nemohl jsem si pomoct.

Jak se máme zlatí?

"Toro." jmenuju ho překvapeně
"Už jsi se vyspal?" usměju se, "No jak vidíš pracuju a dokonce se mi podařilo...asi trošku opít tamtoho pána ale neměla jsem to v úmyslu ujela mi prostě ruka. Ochunej to." natáhnu se pro drink barvy azurové a chytila se jeho rukou na mém pasu

Uculil jsem se, když jsem ji zase viděl.

Já už dááávno nespím. Uh... chudák, ten je teda na šrot....

Vidím toho chlápka, co asi sotva odleze... Tohle je nebezpečný. Moc nebezpečný a zákeřný.

Reino, snažíš se mě opít taky?

Směju se, když vidím tu podezřelou, azurovou barvu.

"No jestli jdi zvyklí nebude to tak strašný třeba mě to nci nedělá." uculím se spíš já a vymaním se z jeho sevření a jdu mu namíchat nějaký zpětný lék, chvíli mi to trvalo ale pak jsem před Taikiho položila hnědo zelenou tekutinu
"Neptej se co v tom je prostě to vypij a dostanež se z možné kocoviny." usměju se na něj a jdu za k Torovi. stoupnu si zády k němu a jeho ruce zase vrátím na můj pas

pomalu jsem si vzal zelenou tekutinu a vypil jsem jí a začal jsem se cítit lépe

Přimáčknu si Reinu k sobě a odmítám ji pustit. Podívám se jí upřeně do očí a vím, že v tom zase lítám. Krátce zaváhám a nakonec ji políbím na rty. Mám pocit, že se napřed musím dovolit, i když to sám nechápu.

Já... nejsem moc zvyklý pít. Přece nechceš abych byl nepoužitelný. Hm?

pomalu jsem vstal a na stůl jsem položil několik ryo
''děkuji za pití''
po té jsem odešel

Sedla jsem si na stoličku a tupě zírala do putlu.

"Ne to rozhodně nechci, nemáš hlad? Nemám ti něco udělat?" optám se ho a spočinu pohledem k Shizuce
"Shiz, co tak zklamaně, je to těžká práce co?" pousměju se a obejmu Tora víc

Skloním se k Reině a rty jí jezdím po vláskách. Trošku úchylně se usměju a doufám, že to nevidí.

Něco udělat? Eeeh... no... to bych tě musel pustit, což se mi vůbec nechce.

"No tak to se pak budeš muset rozhodnout, jestli já a nebo přednější něco k jídlu." vypláznu na něj jazyk a stoupnu si na špičky pro polibek

Vyšel jsem vstříc jejím rtům a vůbec jsem se nemusel rozmýšlet nad odpovědí.

Děláš si legraci? Jistěže jsi důležitější. Nejdůležitější dokonce.


Rukou jsem jí nenápadně zajel pod ten sexy obleček a začal ji lechtat na zádech.

"Tak v tom bych ti protivila a to dost náruživě, nejsem zas tak důležitá." mrknu na něj a jeho šimrání mmi je příjemné

Trochu jsem se musel pousmát. Provokatérka jedna drzá.

Tak protivit jo? To ať tě ani nenapadne. Pro mě neexistuje důležitější osoba, než jsi ty.

Zatím, co ji zaměstnávám šimráním, se druhá ruka nenápadně posunula k lemu její sukně.

"Měla bych tě upozornit že moje maličkost se velmi ráda hádá a někdy i dost náruživě." podívám se na něj spiklenecky a vmžiku mu chytnu ruku, která nebezpečně šmejdila u mé sukně
"A v pracovní době by se neměli vzrušovat pracovníci." podotknu ale radši už šeptem

Hmm, hádky umím docela dobře umlčet a co se týče vyrušování... stejně tu nikdo není.

Rozhlédl jsem se kolem a předvedl jí názornou ukázku té eliminace vzpurných slov. Znovu jsem spojil naše rty, ale tentokrát jsem si dovolil polibek poněkud prodloužit. Cítil jsem, že se mi srdce zase splašeně rozbušilo. Kdybych se nebál, že někdo přijde, bůhví jak by tohle dopadlo..

(zlato zapomněl jsi na mě )

Byla jsem zabraná do nic nedělání tak jsem nikoho kolem sebe nevnímala.
Pak jsem vzhlédla. Obrátila jsem oči v sloup a odešla, abych je nerušila svou přítomností.

přišel jsem pomalým krokem do baru a sedl jsem si u pultu k jedné židli

Probudil mě hrom, který se z venku ozval. Trhla jsem se sebou. ,,Ksoo, to snad.." Vstala jsem a podívala se z okna. Venku lilo jako z konve, oblohou křižovaly blesky a obři na nebi měli diskotéku, protože to byly rány jako z děla. Vzdychla jsem si, vzala z topení své oblečení a šla do koupelny. Osprchovala jsem se a oblíkla. Nasadila si kočičí ouška a přeprala prostěradlo, které jsme použili jako hadr při včerejší potopě. Pověsila jsem ho v koupelně a přešla do pokoje. Přikryla jsem spícího Sasukeho a odešla do k baru.

,,Ohayo minna." pozdravila jsem a zívla si. Postavila jsem si vodu na kávu a rozhlédla se. Reina se právě vykusovala, tudíž jsem ji nerušila, a to jsem si všimla chlapce, kterého jsem včera viděla se Shizukou. Přišla jsem k němu.

,,Ohayo, dáš si něco?" zeptala jsem se mile.

''zdravím, no tak ... vodu, pokud by jste mohla''
lehce jsem se usmál