Cvičiště 3

"Jen mě nepřechval....ale je to šikovná technika." zasměju se.
"Jo bolest to musí být...ale dost o mě jak jsi na tom se stínovými klony?" zeptám se a jdu blíž k Futoshimu.

"Hmm." Usmejem sa a prekrížim prsty.
> Kage bunshin no Jutsu
Na to sa vedľa mňa objaví klon, len tak z ničoho nič. [b]"Myslím, že už ich ovládam."

"Hmmm....vidím,že učení Ti nedělá problémy..." zamručím.
"Teď se naučit shurikeny či jiné věci naklonovat to bude těžší,ale myslím,že to zvládneš....vzhledem k Tvému talentu." mnu si bradu.

"Hah... tak dobrý zvitok robí divy." Pousmial som sa. "Naozaj si to tam dobre popísal."

Hyuuga Futoshi napsal:"Hah... tak dobrý zvitok robí divy." Pousmial som sa. "Naozaj si to tam dobre popísal."

"Nejsem zvyklý přijímat chválu...ale doma mám pro Tebe další svitek...nudil jsem se,tak jsem sepsal vše o Shuriken Kage Bunshin no Jutsu" zazubím se.
"Takže,až odsud půjdem stavíme se ke mě a dostaneš jej...ale mohl bych Ti to ukázat i v praxi,že..." prstem se poškrábu na spánku.

"Áno, ak by si to predviedol, bolo by to skvelé." Uškrnul som sa. Už sa teším ak to budem kombinovať a niečím vlastným.

"Dobře jdu na to....třeba tamten strom obsypu shurikeny..." ukážu prstem na strom lemující cvičiště....vylovím shuriken a vrhnu jej směrem ku stromu,rychle udělám potřebné pečetě "Shuriken Kage Bunshin no Jutsu" letící shuriken se začne klonovat.
Velkou rychlostí se do stromu zarazí menší mračno shurikenů,rychlé oko by jich napočítalo třicet kusů.
"Takhle to nějak vypadá" řeknu a usmívám se.

S úžasom som pozeral na strom. "Wow! A to bol len jeden shuriken. Ak by si ich hodil viac a naklonoval rovnaké množstvo." Uvažujem nad tým, koľko by tam tých shurikenov asi bolo... obrovský počet.

"Jo počet závisí na dodané chakře..čím víc,tím dostaneš více klonů..." usměju se a páčím pravý shuriken ze stromu.
"S Tvým množstvím chakry to může být úctyhodný počet" vydoluji shuriken a schovám jej.

Usmejem sa. A v prípade použitia gelelu, to už bude abnormálny počet. Vytrhnem sa z myšlienok.

"Nějak jsi se zasnil...už jsi viděl ty mračna shurikenů co?" zasměju se nahlas.
"No nic půjdem pomalu domů ne a stavíme se u mě pro ten svitek.." nahodím úsměv a pomalu vykročím.
(Přesun Konoha 16)

"Jo jo, bude ich veľa." Zasmial som sa a vykročil za Yuuom.
(Presun)

Hmm, zakroutil jsem hlavou a odešel do kanceláře.

Přijdu na prázdné cvičiště...koukám po okolí Nikdo tu není....zkusím si to....smlouva,byla podepsána...tak jdu na to
Usměju se,pozvednu dlaň k ústům a kousnu se do prstu,objeví se kapka krve.
Rychle udělám potřebné pečetě a již dlaň směřuje k zemi "Kuchiyose no Jutsu" puf zvedne se mrak bílého kouře.
Po chvíli již vidím velkého tchoře (délka čtyři metry,výška dva metry.) kolem krku má modrý šatek.
Chvilku kouká nakonec se obrátí ke mě "Ha...nazdar...další člen rodiny....který to s námi podepsal....já jsem Kusai...Tvůj osobní tchoř." vyhrkne na mě obří tchoř.
"Hmmmm...koukám..jen jsem to zkoušel...asi Tě zrovna otravuju..." řeknu.
"V poho,ale volej jen,když mě potřebuješ...jdu se nažrat...nazdar" řekne a zmizí v oblaku kouře.
Podrbu se na hlavě a s úsměvem na tváři se vydám do ulic Konohy.

Předloha tchoře..pro představu

Spoiler:

Zastavil jsem se u prostředního polena a přemýšlel.

Cloud

Dorazil jsem k Assasinovi..''Ehm,co se bude dít?''optal jsem se a sedl si na zem.

"Budeme trénovat." řekl jsem pohotově a vytáhl techniku.
"Suiton: Mizurappa." hodil jsem ji a udělal pečetě. Ze země vyrostlo několik stromů. Rozběhl jsem se proti nim a začal do nich bušit.
Jako Hokage jsem naprosto k ničemu. Jsem jím tak dlouho a nikdy se mi nepovedlo to, co Danzovi. A on je jenom měsíc Hokagem. Jedinou věc, kterou jsem udělal správně, bylo znovupostavení Konohy. Opravil jsem Konohu, kterou jsem nechal zničit. Pěst jsem měl už od krve, ale postavil jsem se proti stromu, představil si, že vypadá jako já a pořád do něj bušil.

Udělal jsem pečeť a na chvíli zmizel.

Objevil jsem se zpět.
Tak na tohle jutsu se chci podívat už dlouho. Nejsem Uchiha, ale měl bych to zvládnout. Rozložil jsem techniku a učil jsem se.
Magen: Kyō Tenchi-ten ...technika Uchihů, snad ji pokořím.

Cloud

Vzbudil jsem se a ležel jsem pod dřevěným tréninkovým panákem.Assasin také spal,byl po tvrdém tréninku.Tentokrát tě nechám spát.Pousmál jsem se a vstal na nohy.Dokončím tu techniku co mne Sensei učil než umřel...''Kirigakure no jutsu''Vytvořila se tu neprostupná mlha.Technika tichého zabijáka...

Dotrajdal jsem na planinu a zahlédl Assasina. Támhle je..
"Zdravím, Hokage-sama," sedl jsem si na trávu vedle něj, "jsem tu kvůli technikám, co se právě učíte. Časem bych si je chtěl vypůjčit, prosím."

"Ahoj, právě jsem s tebou chtěl mluvit." řekl jsem.
"Určitě myslíš ty pečetě, protože genjutsu se učit nemůžeš." podal jsem mu ty dvě techniky.
"Všiml jsem si, jak ste se k sobě s Yoko měli."

"Hai, přesně pro ty.." usmál jsem se, "díky moc." Zandal jsem si je do pláště a pozastavil se nad Assasinovou poznámkou.
"Ano?" trochu nejistě jsem čekal, co bude dál.

"Chci tě jenom varovat." podíval jsem se mu do očí s kamenným výrazem.
"Yoko je moje studentka, mám ji víc než rád, jestli se ji jen dotkneš, zkřivíš vlásek na hlavě nebo ji ublížíš..Zabiju tě."

Na chvíli jsem byl naprosto zaskočen. Co to?
"Myslíte, že bych něco takového udělal, Hokage-sama?"