Cvičiště 3

Přicházím pomlu na cvičiště, ruce v kapsách.
[Nikdo tu není, to je dobře. Alespoň si ověřím jak jsem zvládl techniky.]
Říznu se kunaiem do dlaně na levé ruce.
"Kuchiyose no jutsu!" zařičím a položím dlaň na zem.
Kolem mě se objevil oblak kouře.


"Wow!" vyhrkl jsem když se kouř rozplynul.

Pakkun:
"To ty si nás přivolal?"
Já:
"Ehm... no... asi jo."
Bull (Ten velkej černej xD):
"Jak, asi?"
Já:
"Jo, přivolal jsem vás já!"
Pakkun:
"No... a co potebuješ?"
Já:
"No nic..."
Bull:
"Jak, nic?" zavrčel naštvaně.
Já:
"Prostě nic, jen jsem trénoval."
Pakkun:
"Vidím, že si udělal pokrok. My zase mizíme. Čau."
Objevil se oblak kouře a psi zmizeli.

Pribehnem na cvičisko. "YOSHA!" Ihneď sa dám do rozcvičky a keď ju mám za sebou obzriem sa. "Haaaaaaaa!"

Mmmm, chuuninské skúšky sa blížia. Dokážem teda kombinovať žabí olej s ohňom. Vďaka chakre od líšky som rýchlejší ako normálne a moja sila je väčšia. Jedno taijutsu ovládam... možno sa mi nakoniec podarí poraziť aspoň niekoho na tých skúškach. Zasmejem sa. "YOSH! netreba sa nad tým teraz nervačiť. Potrebujem zosilnieť." Rozbehnem sa preč, no náhle zastavím. Ale na čo? Na čo ja vlastne chcem byť silný??? Ostanem stáť na mieste a neviem, si odpovedať na otázku. Potom spravím prvý krok a pomaly už kráčam preč z cvičiska.
(Presun)

Stál jsem na cvičišti opřený o strom a čekal na Hokageho.

"JSem tady." hodil jsem Infimu svitek.
"Tak tohle je technika, kterou jsem upravil. Raikyuu, koule z blesku."

[Raikyuu huh...?]
"Děkuji!" Vyhrkl jsem a začetl se do svitku.

Po chvilce čtení jsem si řekl, že to zkusím.
Složl jsem pečetě a dal obě ruce před sebe.
"Raikyuu!" Křikl jsem a předemnou se objevila malá modrá pulsující kulička, která po chvilce zase zmizela.
Pokračoval jsem v tréninku

Tak jsem se procházel...načež jsem zaslechl hlasy..jeden z nich určitě patřil Hokagemu.
Tak mé kroky zamířili tím směrem.
Vylézám ze křoví a vidím Hokageho a zřejmě jeho studenta.Zazubím se a zamávám.

"Skvělé, jak se jinak máš? Máš kde bydlet?" zueptám se ho starostlivě.
"Ahoj Yuu." usměju se.

"Taky zdravím...jak vidno trénujete....já už netrénoval ani nepamatuju" usměju se a dojdu blíž.
"Co to bude,až to bude?" ptám se Hokageho.

"Dobrý večer. No má to být Raitonová technika Raikyuu, ale..." Pozdravím nově příchozího se smíchem a otočím se zpět na Hokageho.
"Nemám, ale teď v poslední době hodně trénuju takže spím většinou někde na cvičišti pod stromem." Odpovím se úsměvem.

"Mou upravená verze techniky, jménem Raikyuu. ANo trénuju, už jsem dlouho svého oblíbeného studenta netrénoval." usmál jsem se na Infiho.
"Tak budeš spát u mě. Mám tam spoustu místa, jeden pokoj by se našel."

"Tak... Tak dobře Hokage-sama." Odpověděl jsem trochu nejistě a nervózně.
Pokračoval jsem ve cvičení.

"Tak tedy Raiton..to není moje parketa" zakřením se.
"Já jsem spíš,univerzál...umím všeho trošku,pořádně nic" usměji se a podrbu se ve vlasech.

Prišiel som medzi spoločnosť, cítil som sa sám, po odchode Yoko, potreboval som s niekym byť, s niekým sa rozprávať alebo niečo robiť, trénovať. Prišiel som k Yuuovi. "Zdravíčko."

"Zdravím Futoshi...jak se vede,jak to šlape...?" vychrlím ze sebe s úsměvem na tváři.
"Krásný večer....ptáčkové zp...zrovna nezpívají....nechtěl bys vidět tu techniku na kterou jsi se ptal?" podrbu se na bradě.

"Já jsem na tom obdobně YUu." pousmál jsem se na Futoshiho.
"Zdravím tě."

"Dobrý deň Hokage-sama." Lepšie som sa obzrel. "Vlastne už večer." Zasmial som sa. "Iste, rád by som sa pozrel Yuu."

"Mno pokud jo..někdo by na mě musel zaútočit...ale to by dopadl špatně...kdyby někdo po mě mrskl nějaké panáky...nebo tak.." drbu se na hlavě.
"Pak by to šlo...jinak na někom to zkoušet nebudu.." usměju se.

"Hmm panáky, tie by tu mohli byť, niekde. Najlepšie by boli klony, ktoré už mám zvládnuté takmer dokonalo." Usmial som sa.
Byakuganom sa obzerám po nejakých panáčikoch.

"No klon by zmizel po jediném úderu....stačí dva dřevění panáci..." říkám a přitom dělám dřepy...
"Stejně budou na odpis..." usměji se a protahuji si zádové svalstvo.

Prebehol som sa. Chvíľku ma nebolo, no keď som sa vracal, tak už s dvoma panákmi. Byakugan už som mal taktiež dekativovaný. "No, tak dvoch." Oboch panákov som položil na zem.

"Výborně...trošku popojdu a hned dám instrukce" vzdálím se od Futoshiho,Hokageho a jeho studenta.
"To bude stačit...takže jednoho panáka na mě mrštíš vši sílou přímo...a druhého za chvili také,ale hoď jej obloučkem,aby letěl déle" usměji se a začnu se soustředit.

"Hmm?" Zodvihnem jedného panáka. "Ready?" Hodím panáka na Yuua. Prvý panák letí priamo a rýchlo smerom k nemu. Schmatnem druhého a hodím ho oblúkom tak ako to chcel, dal som do toho dosť sily, tak aby panák letel vyššie a dlhšie ako ten prvý.

A již letí řeknu si v duchu zaujmu postoj a ruce změní postavení,zavřu oči a započnu se soustředit.
Po chvilce se začne za mým tělem formovat zlatá záře do podoby mnohoruké ženy.
A to již přilétá první panák,již je téměř u mne otevřu oči...pohled plný soustředění...zlatá postava se naráz změní v rudého šklebícího se démona..najednou zpoza mě začnou vylétat obří rudé pěsti a s chutí se pustí do panáka.
Panák je téměř roztřískán na třísky v tom ke mě dolétává druhý a čeká ho osud předešlého kolegy.
Opět se vynořují pěsti a nemilosrdně jej drtí na třísky.
Po chvilce bušení světlo i postava za mnou zmizí..panáci leží rozbiti na zemi.
Usměji se "Tak to je ono,ale vrchol tohoto si nechávám na boj s nepřítelem" podrbu se ve vlasech.

"Woow!" S úžasom som sa pozeral na to predstavenie a pohľad mi padne na zničené figuríny. "To je vážne skvelá vec." Yuu je talent... "Poviem ti, toto schytať, asi by som zle dopadol."