Cvičiště 3

Vstal jsem prudce z písku a podíval se na hada.
Uchcechtl jsem otřel si krev a složil stejné pečetě.
"Kuchyiose no jutsu!" zakřičel jsem a položil dlaň na zem.
Objevil se obláček kouře.
Pes:
"Čau!" ozvalo se.


Já:
"Co jseš ty sakra za bojovýho psa?!" Rozkřikl jsem se.
Náhle jsem se zarazil.
"Ty umíš mluvit?" Ptal jsem se překvapeně.

Díky sharinganu jsem rozpoznal její pohyby a stačil uskočit.
"MŮj had...Sakra." Udělal jsem pečeť.
"Mokuton Hijutsu: Jukai Koutan!"

Svázali mě kořeny z Mokutonu, pes stačil uskočit.
"Dělej rozkousej ty větve!" křiknu na psa.

Pes:
"S takovýmhle tónem to nikam nedotáhneš..."
Já:
"Prosím rychle!"
Pes:
"Nojo, jdu na to." začal kousat do větví.

Otočila jsem se na Infiho a i proti své vůli jsem se musela v tuto situaci začít usmívat...
Ani mé začátky nebyli nejrůžovější..
Pomyslela jsem si a pak jsem se znovu podívala na Hokageho, ale to jsem neměla dělat. Písek prudce zareagoval a vyblokoval prvních pár kořenů a já stále couvala dozadu. Zvedla jsem ruku do vzduchu a písek nestihl zareagovat a kořen mi tak bleskově omotal zápěstí. Hned na to se přesunul i na nohy a už jsem se po chvilce nemohla hýbat.
Takhle to skončí? Ne!
Pomyslela jsem si a sklonila hlavu dolů. Zadívala jsem se na písek, pomalu začala obalovat kořeny.
Musím to zkusit! Napnula jsem všechny síly a pomalu sevřela ruku v pěst.
"Sa-Saba-Ku.. Kyuu.." Zasýpala jsem a kolem kořenů se písek seklnul a ty nejtenší kolem krku a zápěstí hned povolili. Usmála jsem se namáhavě. Pohnula jsem volným zápěstím, ale než jsem se nadála už mě kořeny znovu chytili.
Kso, znovu! Povzbudila jsem samu sebe a snažila se stále pokračovat.

"Hm, tak tohle bylo dost dobré."
Postavil jsem se do bojové pozice a čekal na protiúder, projistotu jsem si připravil pečetě, při pečetění mi vypadla rolnička na zem.

Znovu jsem měla uvolněný krk a ruce, neváhala jsem a znovu dala ruce v pěst a uvolnila si i nohy. Písek jsem poslala na pomoc Infimu. "Sabaku Kyuu" Řekla jsem a kořeny se změnili v třísky. Všimla jsem si něčeho na zemi. Podívala jsem se na Infiho a sykla směrem k němu.
"Zaměstnám ho, využij šanci.." Pousmála jsem se a dala ruce k sobě. Na Hokageho jsem vyslala písek, který Ho posléze chytil.
Jako kdybyste mě chtěli zabít..
Neváhala jsem a stiskla proto ruku. "Sabaku Sousou!"

[Tuhle šanci musím využít!]
Rozběhl jsem se k rolničce a při tom skládal pečetě.

Pak jsem se objevil za Yoko.
"Teď já!! Mokuton: Jubaku Eisou!"
Yoko byla svázaná a obklopena stromem. Zmáčklo ji to, ale ne rozmačkalo.

Běžel jsem směrem k rolničce, ale všiml jsem si jak Hokage zavřel Yoko do Mokutonu.
"Ksó!"
[Co mám dělat?!] Rozběhl jsem se vstříc rolničce.
[Yoko bych stejně nepomohl.]
Pořád držim v ruce pečetě.

Přidušeně jsem vykřikla, jak jsem to nečekala a nebylo to nic příjemnýho..Ksó!
Zaklela jsem, nemohla jsem použít, ani ruce nic.. To potom jedině.. Ne, nechci to tady potom všechno zničit, stejně jako to dopadlo při tréninku s Itachim.. Ale je tu Hokage, nic se nestane..
Zavřela jsem oči a vyhledala Shukakovu chakru. Ocitla jsem se před mříží..
Potřebuji pomoct..
A ode mě čekáš, že ti snad pomůžu?! Naivní holčičko...
Povzdechla jsem si a nereagovala na to. Vytěsnila jsem z hlavy všechno, byla jsem teď bezradná a věděla jsem, že toho Shukaku využije. Ucítila jsem znovu tu krvežíznivost a hněv. Prudce jsem otevřela oči, ucítila jsem, že mám na levé tváři písek a na ruce také.
Proudila mnou obrovská chakra a hněv.. Ušklíbla jsem se a prudce máchla přeměněnou rukou. Dřevo se rozletělo a já zhluboka dýchala.
Využiju ho jen maličko, snad to Infi zvládne..
Ruku jsem prodloužila a vyslala na Hokageho.

[Co to sakra je?! Na to není čas.]
Stojím nad rolničkou a beru ji do ruky. "Hokage-sama!" zakřičím a držím rolničku na hlavou.

"Heh. Shukaku." zašklebím se a uskočím stranou.
"Nejdůležitější pro Shinobiho, je týmová práce!!" Yoko jsem svázal kořeny.
"Yoko, opravdu ses hodně zlepšila. Jen tak dál, a už tě nemám co učit!" Namířil jsem na ni pravou dlaň, na které se mi objevil znak "Sedět."

"Tak tohle byla skutečná týmová práce." usměji se šťastně své studenty sleduju.
"Sice nejsme kompletní, ale my budeme dobrý tým. Infi, byl jsi dobrý a budeš ještě lepší!! A ty Yoko. Neskutečně ses změnila a zlepšila. Jen tak dál, brzy budeš velitelkou ANBU, jak sis tak velmi přála."

"Děkuji Hokage-sama." říkám se zábleskem v očích a úsměvem na rtech.
"Tady vracím rolničku." Chytil jsem rolničku za provázek a podával ji Hokagemu.

Písek ze mě okamžitě veškerý slezl a Shukaku opustil mé vědomí. Já si jen vyčerpaně sedla do trávy. Podívala jsem se na Infiho, vážně dokázal získat rolničku.. Vyčerpaně jsem se usmála. "Dobrá práce.." Podoktla jsem a podívala jsem se na Hokageho.
"O-Opravdu? Já.. Za všechno vděčím Vám Hokage-sama.. Bez vás bych Shukakiho nikdy nezvládla ovládat natolik, co teď. Budu se stále snažit zlepšovat! Když už jsem tak blízko k dosažení toho snu.." Pousmála jsem se a ještě chvilku tam seděla a přemýšlela. Po chvilce jsem se vrávoravě jpostavila.. Hokageho slova mě hrozně potěšila..

"Děkuji Infi." chytnu rolničku.
"Ano Yoko, až tě příště uvidí Kazekage, nepozná tě, to jsem si jist. Mám pro tebe připraven další tréninkový plán. Tentokrát se zaměříme na techniky Dotonu a ovládání Shukaku. infi, my uděláme raiton + nějaké další užitečné techniky." pousmál jsem se.
"Můžete jít."

"Děkuji Hokage-sama!" Vykřiknu.
(Přesun)

Usmála jsem se a i já poděkovala.
"Nashledanou Hokage-sama.." Zakřičela jsem ještě a pak i já odešla s hlavou přeplněnou všelijakými myšlenkami.
(Přesun)

"Ten strom i ten nepořádek tady nechám." zašeptal jsem a taky odešel.

Přišel jsem na Cvičiště a rozhlédl se kolem.

Objevil jsem se na cvičišti s různými svitky.
"tak první bude..Suiton: Takitsubo no jutsu." pousměju se a začnu svitek studovat. Po přečtení vstanu a udělám pečetě.
"Suiton: Takitsubo no jutsu!!" Místo vodopádu, který se měl přehnat jsem jenom zabahnil kus cesty.

"Dobrý den Hokage-sama." Přijdu k němu, podívám se na kus cesty a zase zpět na něj.
"Učíte se novou techniku?"

"Hm no nic.tak další jutsu. Ahoj Infi." zamávám studentovi, vytáhnu si dva doton svitky a čtu si v nich.
"Doton: Doryuu joheki!" Zbahněná půda se deset centimetrů nadzvedne a vytvoří schod.
"Doton: Dosenkiryuu!" objeví se zemní drak, který se však rozpadne.
"Nevěděl jsem, že jsou to tak těžké techniky. No já to však zvládnu."

[Doton a Suiton?]
"Jak ste mi včera říkal o té nové technice? Mohl byste mě ji naučit?"
Zeptám se.

Pomalu jsem došel na cvičiště. Byl jsem i v tréninkových prostorách, ale tam je mrtvo. Tu to vypadá zajímavěji. Posadil jsem se opodál a tiše sledoval trénink. Třeba se něco přiučím. Sotva znatelně jsem se pousmál. Svůj trénink bych si měl nechat pro sebe....

Vejdu na cvičistě s jasným úmyslem natrénovat si tu techniku, ale v dálce uvidím Hokageho a Infiho. S úsměvem k nim dojdu.
"Dobrý den Hokage-sama.. Ahoj Infi.." Pozdravím je oba a vzpomenu si na včerejší trénink.
"Doufám, že neruším, pokud teď trénujete.." Dodám po chvilce a znovu se pousměju.