Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Na tváři Tsunade se objevila prasklina.
"Co...To znamená...Tsunade-sama.." s lesklýma očima jsem se díval na monumenty Hokage.

"Ano, on je tvůj. " ušklíbla jsem se. "Nicméně pokud se nenaučíš základní techniky klanu Inuzuka bude ti při boji jen překážet. Doufám, že si to zařídíš brzy. Pamatuj, že kdyby bylo jakékoli riziko, že by jsi někdy mohl zradit Konohu, přestávám tě učit. Klanové Jutsu zůstanou v Konoze, za to ti ručím. Jejich používáním právě této vesnici slibuješ věrnost. "

Pousmála jsem se, ale v mém úsměvu bylo cosi chladného. Cosi, co usvědčovalo, že další větu myslím vážně.
"Kdyby ses někdy pokusil použít to, co tě naučím jako ninja jiné vesnice, musela bych tě zabít."

Zaslechl jsem, co říkala Ashi. Chladně jsem se otočil a řekl.
"Hijutsu klanu Inuzuka, by se nemělo předávat dál. Mělo by to zůstat jedině v klanu."

Vsimol som si prichozieho a kedze teraz mieril on nanu ja som teraz bol radsej ticho

"Já vím, Hokage-sama. Chci si o tom s vámi promluvit, až bude čas."
přikývla jsem pořád s tím chladným úsměvem.

"Jenže kdyby se při misi něco stalo mě, tak jsou klanová Jutsu ztracená. Pokud vím, tak jsem v současné době poslední z klanu a on..." ukázala jsem Ryuujiho směrem. "...Má všechny vhodné předpoklady pro to, co bych ho mohla naučit."

"Samozřejmě, jak dobře ví, jen pokud zůstane v Konoze." rozhlédla jsem se kolem a sklopila hlavu. Nedokázala jsem ten pohled vydržet. " A Konoha teď potřebuje bojeschopné ninji."

"Navíc se už naučil jednu z našich technik." sarkasticky jsem se ušklíbla.
"Jestli to takhle půjde dál, tak je bude znát i beze mne. A to by byl pro Konohu docela problém, pokud by bojoval proti nám."

"To máš sice pravdu, ale teď tady vidíš, jak se ostatní vesnice chovají ke Konoze. Za sunu pomáhala Yoko, ta je ale tady jako doma. Z Kiri nepřišel nikdo, z nepřátelské Kumo přišli ninjové a dokonce sám Raikage. Vyhráli jsme díky nim."

Po ráně do hlavy tupím předmětem se probírám.
Zvedl jsem oči.
[Co?]
Nikde nic nebylo.
[Co se to stalo?]
Na chvíly jsem si myslel, že se mi to jen zdá, ale pak jsem uviděl všechny ostatní.
Postavil jsem se, náhle jsem ucítil botnutí v právém stehně.
Měl jsem tam zaražený ostrý kus dřeva.
[Tohle mě teď nezajímá.]
Vytrhl jsem ho a mířil směrem k Hokagemu.

Posadila jsem se. Nemělo cenu jen tak ležet a přemýšlet nad tím, jak jsou lidské životy křehké. Po čtyřech jsem přilezla k Alex. Natáhla k ní ruku. Do ukazováčku a palce jsem soustředila čakru. Začaly fialově zářit. Přitiskla jsem je na její spánky. Zavřela jsem oči. Oddechla jsem si. Vzala jsem ji do náruče a i s ní jsem si stoupla.
Podívala jsem se na Taikiho. "Děkuji." zašeptala jsem. Alex jsem vzala do nemocničního střediska.

Na chvíli jsem opustila hradby. Byla jsem utahaná z tahání cihel a šutrů. Pozorovala jsem z povzdálí ten chumel kolem Hokage.

Povzdechla jsem.
"Za tohle by nám, pravda, asi nepoděkovali." zamyslela jsem se, ale hodlala jsem si stát za svým.
"Přesto i já jsem vyrůstala v Kiri a teď jsem zde, plně oddaná Konoze. Když ale zemřu..." Nedokončila jsem.

"Rozhodnutí zůstává na vás, Hokage-sama. Vím, že víte lépe než já, co je pro Konohu dobré. Přesto vás prosím a ručím za něj. "

"Pokud by jen jednou zkusil použít Jutsu, která bych ho mohla naučit, jako ninja jiné vesnice, zabila bych ho. Myslím, že víte, že na to mám. Znám techniky svého klanu lépe než kdokoli jiný."

S Tsunade v náručí jsem se dobelhal k několika lidem, známým i neznámým a následně k Hokagemu. Měl jsem sklopenou hlavu a nic neříkal, ani jsem nemohl. Prostě to nešlo, potřeboval jsem být asi chvíli sám.

"Hradby jsou zabezpečené. Vězni ve vězení, tajné techniky na místě. Vše, jsme zachránili. Zranění jsou ve stanech. Vesničané v úkrytu." objevil jsem se u Assasina.

Rozběhl jsem se k Alliimu.
"Tak..Tsunade-sama.." otřeseně jsem se na ni díval.
Použila Ura shishou fuuin.

Tsunade-sama, je mrtvá!? Jak se to stalo.
Šel jsem za Assasinem.

"Panebože..." vydechla jsem, ale zůstala stát.
Rozhodnutí co se mě a mého "možná" studenta týče počká. Přivřela jsem oči a zklidnila dech. Jen se ovládat... Vše je v pořádku, zde nejsem potřeba. Jen bysme překáželi.

"Probereme to později, Hokage-sama." zašeptala jsem tichým hlasem a kývla na Ryuujiho, aby šel za mnou. teď nebyla vhodná doba tam zůstávat. Teď nebyla vhodná doba se plést... Je to velká ztráta...

(Přesouvá se)

vstal jsem a přišel jsem k shiz a opatrněj sem převzal alex
''půjdu s tebou''

(presun)

Jen jsem kývl hlavou a dál nehybně stál.
"Tsunade-sama nás všechny zachránila, použila techniku zapečetění. Orochimaru je mrtev, je po všem. Obětovala se pro celou vesnici, díky ní jsme teď naživu."
Z tváře mi stékala slza, kápla na zem. Kso.. Zadržel jsem pláč a podíval se Hokagemu do očí.

"Děkuji." Zamířili jsme do jednoho z mnoha stanů. Našla jsem téměř až na konci stanu volné lůžko. "Tam je místo." ukázala jsem tam. Nechala jsem Taikiho, aby šel první.

Při pohledu na Alliho jsem stuhnul.
[Godaime? Mrtvá?]
Nevěděl jsem co mám dělat, jak mám reagovat.
Věděl jsem, že Allii to musel nést těžce.
[Jak mu můžu pomoci?]
Nevěděl jsem co mám dělat.
Jediné co jsem mohl.
Přišel jsem k němu a položil mu ruku na rameno.
Mlčel jsem.

Z dálky jsem slyšela co říkal Allii. Dívala jsem se na bezvládné tělo Tsunade. Nechtělo se mi tomu věřit. Ta energická žena je po smrti? Viděla jsem ji jen párkrát, ale nevadilo to. Její pověst jí předcházela.

Na tváři jsem měla stále stejný neutrální výraz ale po tváři mi stekla slza. Hned jsem ji setřela. Kunoichi přece nepláčou...

Uvnitř jsem se cítila ale hrozně.

Přišla jsem do Konohy a porozhlížela jsem se. Pár domů stálo, všude kolem byli rozprostřené stany. Některé byli určené pro zraněné, jiné sloužili jako dočasný úkryt.
Fajn, měla bych se taky nějak zapojit..
Chtěla jsem zrovna zvednout jedno ohořelé dřevo a odstranit ho z cesty, ale bodavá bolest v rameni se ozvala. Zdá se, že Shukakova chakra nezabírá tak rychle, jak jsem chtěla.
No, zvládnu to i jinak. Sice jsem byla unavená, ale tohle přežiju. Unavení jsou tady všichni. Byl to náročný den..
Pomocí písku pod nohama jsem zvedla některé velké kusy dřeva, které se ještě daly použít a pomáhala je dávat ostatním ninjům, kteří se vrhli na opravdu zničených budov.
Když jsem s tím na chvilku přestala, všimla jsem si, že je kolem Hokageho rozruch. Slyšela jsem jen útržky vět, ale všechno jsem pochopila. Byla jsem upřímně hrozně vykolejená. Viděla jsem tu ženu pár krát, ale to co udělala tenrkát pro Amayo, dnes pro všechny. To, že se obětovala, aby zahcránila celou vesnici. Byla to pravá kunoichi..
Ani jsem jí nestihla za PiliKku poděkovat..
Povzdechla jsem si a zahleděla jsem se na oblohu. Díky Tsunade-sama a díky všem ninjům, kteří věří v lepší budoucnost a nový zítřek, se Konoha postaví zpátky na nohy. Určitě.

"Tsunade-sama...Godaime Hokage...Jak se dalo čekat.." po tváři mi stékaly slzy.
"Ve..vezmi ji dovnitř..." udělal jsem pečeť.

Pozrel som na Aliho. Tsunade-sama je mŕtva!? Pozrel som sa na oblohu. Dakujeme Tsunade-sama. Do očí sa mi začali hrnúť slzy. Snažil som sa ich potlačiť no nepodarilo sa mi to. Po tvári mi začali tiecť slzy.

Probral jsem se pod sutinami jednoho domu. Co to.. Pomyslel jsem si a díval se na trosky z Konohy.(sorry, že jsem tu nebyl, byla tu bouřka..)