Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Odvolám písek, zapečetím tykev do svitku a odvolám písečné brnění. Porozhlédnu se.
Zde mě už nebude potřeba. Jednu bitvu jsme prozatím vyhráli? Ale.. Kolik nás toho ještě čeká?
Chvilku zamyšleně pozoruji oblohu, než se vydám pryč. (Přesun)

"Assasine!?" objevil jsem se a přidržel mu hlavu, aby neupadl na kameni.
"Sakra! Je jenom vyčerpaný, máte tu někdo obvazy? Zavažte mu tu ruku, ať mu to nebere čakru."

Podíval jsem se jeho směrem a slyšel jeho slova. Jsem. Tato myšlenka mi proběhla hlavou a ani jsem se ji nijak nesnažil bránit, protože jsem vědel, že to tak je.

"Co ten obvaz lidi." netrpělive přidržuju Assasinovu hlavu.

Rychle jsem se přemístil k Assasinovy a prohlédl si ruku. Tak o tomhle bych rád něco věděl, dál jsem si jí nevšímal. "Bude to v pořádku, pane. Je to jen vyčerpání, podobné jako u Shizuky. Hokage-sama, věřím, že jste si vedl dobře." usmál jsem se a zavázal mu ruku obvazy.

Odklidila jsem se trochu stranou. Kde je Shijin?

Našla jsem ji ležet nedaleko. Napřed jsem se vyděsila ale pak jsem se uklidnila. Položila jsem jí hlavu na svůj klín. Klidně dýchala, tep byl pravidelný a ani můj byakugan si nevšiml ničeho podezřelého. Mohla jsem ho zase vypnout.

Je vysílená, ale bude v pořádku...

"Nee-chan, dneska jsi bojovala naprosto úžasně. Vůbec tě takovou neznám." šeptala jsem i když jsem věděla, že mě nemůže slyšet. Usmívala jsem se a byla hrdá, jako by byla každá starší sestra.

"Jo, vím, že to bude v pořádku. Jsem senzibil." ušklíbl jsem se.
"Kage bunshin no jutsu." překřížil jsem prsty a objevil se vedle mě klon.
"Odnes ho." povídám mu.
"Tak teď mi řekněte, co se stalo, co se bude dít, a jak jste na tom?"

Na chvíli jsem se zvedl od Assasina. "Mikomi! Bude potřeba vzít Shizuku, a jak tak koukám, asi i Shijin,do Evakuační místnosti," zašklebil jsem se, "zvládneš to ty, nebo to mám zařídit já," otočil jsem se na Shizuku a podíval se na její "mumifikované tělo".
Určitě bude v pořádku.
"Pane, takže. Ztráty jsou díky bohu minimální, nedošlo k nijak extra vážným zraněním. Myslím, že tu všichni odvedli skvělý výkon" až na některé "spíš nevíme, jak to bude teď dál."

"Jsem Sarutobi Sasuke, hrdý člen klanu Sarutobi, mám druhou nejvyšší funkci, starám se o informační středisko konohy." zevl jsem pravý palec a namířil ho na sebe. A taky jsem z vás nejhezčí.
"Musíme připravit strategii. Novou, a budeme se všichni modlit, ať se zítra Assasin probudí."

"Hai. Allii. Zvládnu to. Ostatně už jdu taky spát, takže v evakuační skrýši dám na ty dvě pozor."

Dnes snad už naposledy přivolám orla a s jeho pomocí naložím ty dvě na jeho hřbet. Chudák Kizoku se dnes pronese. Ale je to jen kousíček. Vzala jsem nějaký provaz, který se válel poblíž. Sundala jsem z něho ty bombarďáky, které na něm byly připevněny kolíčky. Shiz i Shijin jsem přivázala, aby nemohly spadnout. Sama jsem šla pěsky. Kizoku se opatrně vznesl a já vyrazila za ním.

přesun.

Sednul jsem si a opřel se o zřícenou zeď.
[Musím se vyspat, zítra bude dlouhý den.]
Chvilku klimbám, přejíždím očima po lidech pak usínám opřený o zeď.

"Tady spát nebudete." jen co jsem to dořekl, obklopili nás ANBU. Během chvilky postavili asi čtyři velké stany.
"Domy jsou zničené. Část Konohy leží v troskách."

Chvíli jsem se díval tým směrem. Potom jsem se zvedl a šel se někam projít.

Překřížil jsem prsty a vyvolal klona. Poslal jsem ho pro Infiho, aby ho odnesl do stanu.
A taky pěkně namyšlená, to určitě. Prej nejhezčí, ať se na sebe podívá, blb. Zasmál jsem se a bylo to snad jediné, co mě za dnešek opravdu rozesmálo.
"Hai, Sarutobi-san. To budeme muset."
Pak jsem se vzpomněl na stařenku, Kde sakra vězí...

"Byl jsem mimo vesnici, zbíral jsem informace. Právě příjdu a vidím spoušť. Kdo útočil? Na Konohu pořád někdo útočí, co na nás vidí? My si žijeme pěkně v klídku, nikoho neotravujeme, a furt nějaký útoky." zakroutil jsem nevěřícně hlavou.
"Jak tu má potom někdo normálně žít? Je vůbec někdo tady normální?" Krom mě, samozřejmě. pomyslel jsem si.

"Kdo útočí, jste šéf informačního oddělení a nevíte, kdo na Konohu útočí?!?!" zakroutil jsem hlavou. Tak tenhle namyšlenej chlápek má dost.
"Jste v pořádku, nepraštil jste se někde do hlavy?" Nebo spíš neutekl z Bohnic, ale tohle mu neřeknu, zas až tak tvrdý nebudu..
Doufám, že mi nečte myšlenky..
"Třeba byste se tu mohl někdy objevit a něco vědět a začít v tom vašem centru trochu fungovat. To je asi hodně platné, když jejich leader si lítá bůhví kde a ani nemá přehled, co se děje."

"Klídek!" uklidňoval jsem ho rukama.
"Já..nemůžu ti říct, kde jsem byl. Je to zpráva pro Assasina-chan. Je to fakt tajný. Někdo by nás mohl slyšet!" dám si prst před pusu a ušklíbnu se.
Hysterka..On je hysterka
"Já jsem se tu chtěl objevit, ale nemám křišťálovou kouli." Kecám, mám ji, ale nemá takový velký rozsah. Nejsem věštec, ale ta koule se občas hodí, při šmírování nebo při tom, když se Assasin koupe.

(xD ten mě vždycky dostane)
No do prd*le!!!!! Vždyť se chová jak...
"Pane, teda myslím, že bude lepší, když si necháme menší odstup." odtrhl jsem jeho ruku a koukl se pro jistotu, jestli to nikdo neviděl. Z dálky to mohlo vypadat opravdu, tak, jak bych nechtěl..

Výraz na mé tváři se změnil, přimhouřil jsem oči. Enma-tyč se přeměnila na opici a dala mi ruku na rameno.
"Klid, Sasuke je dobrý hoch. Tváří se jako drsňák, vtipkuje, ale uvnitř, je to pravý Shinobi z Listové. Je stejný jako jeho předek, Sandaime Hokage." promluvila směrem k Allimu.
Ušklíbl jsem se. "Nemusíš, mě tu hned ztrapňovat. Ztrácím tím pozici budoucího Hokage, Enmo-sama!" upravím si šálu.

Divným pohledem jsem se zadíval na Enmu, jsem na něj koneckonců už zvyklý. "Hai, to určitě je," odpověděl jsem možná lehce sarkastickým tónem. "Tu ruku byste možná mohla sundat, má divný výraz, hodně divný výraz ehm.. drtíte mu asi rameno," Aspoň teda doufám.
Tak budoucí Hokage, to Konoze ještě scházelo. Tenhle na postu šéfa..

Enma
"Jo, protože se musí naučit disciplíny."
"No tak." setřásl jsem její ruku z ramena.
"Už jsem ti Enmo-sama řekl, že se chováš jako můj otec?" Tse, to jsem si dal. Vlastní člověk, mě bude nesnášet. Dobře, tak mu řeknu o těch kamenech.
Enma
"Pako!" ocas opice se zvedl a praštil Sasukeho po hlavě.
"Auu.."ubliženě jsem se podíval na Enmu.
"Je mi dvacet, proč mě furt mlátíš!? Už společně netrénujeme v Saru no kuni!"
Enma
"Netrénujeme, ale to neznamená, že tě nemůžu mlátit. Chováš se jak malej!"
"Tse." promnul jsem si hlavu.
"Chceš říct legendu?" zeptal jsem se Alliiho.

Usmíval jsem se nad tou situací, připadalo mi to, jako když mě v mládí rodiče vedli poprvé do školy. Na chvíli jsem se zamyslel nad minulostí. Podrbal jsem se na hlavě a podíval se Sasukemu do očí.
"Hai, jasně, proč ne." Budu doufat, že tenhle rozhovor dospěje k nějakému smysluplnému nebo zajímavému konci.

"No, všechno začíná tehdy, když Mladší syn Rikudou Sennina zvítězil nad starším a stal se dědicem Mudrce. Starší syn, který zdědil otcovi oči a čakru, vytvořil pomocí techniky Izanagi pět kamenů. Každý kámen patřil k jednomu živlu. Ten kdo vlastnil kámen, mohl splynout s daným živlem, zcela ho ovládnout a ovládat taky strážce, jakousi kreaturu, vytvořenou z elementu. Kámen taky dával docela velké množství čakry. Byla to reakce na vytvořená bijuu. Kameny pak předal dál, svým následovníkům. Stopa končí u otce Uchihy Madary a Shodai Hokage-sama. Proto si většina lidí myslí, že se jedná o legendu, proto je možné, že jenom pár vyvolených dokáže ovládnout Mokuton. Nevím jak se k tomu dostal náš milovaný Hokage, ale možná genetickou odchylkou. To je celkem fuk. Jde o to, že si Assasin-chan myslel, že kameny nejsou pouhou legendou, narazil jsem na zajímavé věci a prameny. Možná i na stopu jednoho kamenu." přejel jsem si rukou po vlasech.

Poslouchal jsem ten příběh
"Hmm.. zajímavé, opravdu. Takže chcete říct, že to je pravdivé? Že to není legenda, ale ty kameny opravdu existují? To by mohlo být sakra nebezpečné, kdyby se dostaly nějakému záporákovi do rukou.."
Ať si nechá ty vlasy, to je metrouš, až to zabolí.

"Jo, vsadil bych na to své vlasy, tohle jsem celou dobu hledal. Proto jsem byl pryč." falešně jsem zívl.
"Ááá, já jsem ale unavený. Byla to dlouhá cesta. Nicméně, si beru hlídku. Konoha je rozbořená, měl bys jít spát." nazbíral jsem nějaké dříví z domů a zapálil ho katonem.
Enma se opět přeměnila na tyč a já jsem si ji připevnil na záda.