Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Pomaly sme vošli do reštaurácie. Počas chôdze k "zmrzline" som rozprával. "Deň bol dosť pokojný... až nudný miestami. Občas by nezaškodil nejaký adrenalín." Uškrnul som sa a ešte než sme sa dostali k boxu so zmrzlinou som sa Yoko spýtal, na jej deň.

"Hai někdy trochu víc adrenalinu v krvi neuškodí, aspoň pak člověk není unavený.." Ušklíbnu se. "Umm já jsem byla za Hokagem na něco se ho zeptat, ale bylo tam moc lidí a mě se nechtělo čekat, tak jsem šla trénovat no a.. A potom jsem viděla ty nukeniny.. A dopadlo to tak, jak jsi si všiml.." Pousmála jsem se a pak jsme došli před box se zmrzlinou. Rozhlédla jsem se. "Sugoi!" Špitla jsem a rozplývala se nad vším tím výběrem.

"Nukenini v dedine... to je sila." Prezrel som si zmrzlinu. "Ale som rád, že si v poriadku..." Ešte chvíľku som si prezeral ponuku. "Hmm tak akú máš rada?"

"Hai, já.. do toho boje jsem se nemíchala.. Bylo tam hodně ninjů z Konohy a já jim nechtěla překážet.." Pousmála jsem se. "Umm, dám si tu vanilkovou.. A.." Umm ještě chvilku jsem se rozhlížela. "A to bude všechno.." Ušklíbla jsem se.

"Len jednu?" Obzrel som sa na ženu, ktorá stála za boxom a ukázal na vanilkovú. "Tak ja si dám teda čokoládovú." Taktiež som ukázal aj na čokoládovú. Keď už nám obom predavačka podala zmrzliny, vytiahol som peniaze a zaplatil jej.

Usmála jsem se a úsměvěm si od něj zmrzlinu vzala. "Arigato.. A umm, kam teď?" Zeptala jsem se a šla ven z restauce.

"Ak chceš môžme ku mne." Pozrel som do zeme a trochu zmrzliny zlízol. "Ak nie tak nie." Držal som s ňou pomalý krok.

"Můžeme k tobě.." Usmála jsem se a konečně vyšla ven z restaurace. Rozhlédla jsem se a hledala správný směr. Po chvilce jsem ho našla a tak se jím vydala. Uviděla jsem, jak zmrzlina pomalu taje, tak jsem jí rychle olízla, těsně předtím než mi kápla na prsty.

Stále som šiel vedľa Yoko... z mojej zmrzliny pomaly ubúdalo. "Okey, tak ku mne." Smeroval som k sebe domov.
(Presun)

(Přesun)

Trochu svižnějším krokem jsem přišel ke stánku.
"Jeden ramen, prosím... velký ramen" zašklebil jsem se.
"Hai, hned to bude" pár chvilek na to se mi dostalo potěšení a ramen už ležel na pultu.
"Díky moc" dal jsem se do ramenu a přemýšlel o chuuninských zkouškách.
Jen jsem se usmíval.

Po cestě do tréninkové oblasti mě napadlo, že bych se mohl jít najíst.
(Huh, třeba ramen? Ten by byl super.)
Otočil jsem se a šel do stánku s ramenem.
"Dobrý den, jeden ramen prosím," volám ještě z dálky.
Když jsem přišel blíž, všimnul jsem si Alliiho. (Co ten tu dělá...)
"Zdravím Allii, jak se vede?"a přisednu si vedle něj.

Ještě s plnou pusou jsem kývl na pozdrav Katsurovi, jakmile jsem spolkl poslední sousto, odpověděl jsem. "Celkem dobře, co ty? Taky máš rád ramen?" na židličce jsem se otočil dozadu a sledoval rušnou ulici.

"No jde to, ale hledám někoho, kdo by mi ukázal pečetě na Kuchyiose no Jutsu. Nemohl bys mi to ukázat ty?" slušně se zeptám, polknu a vyčkávám na reakci Alliiho.

Podíval jsem se na Katsura,"Hai, žádný problém. Sleduj"

"Co za Kuchyiose máš?" zeptal jsem se s úsměvem a potom zase obrátil zrak na ulici.

"Sfingu!" odpovím nadšeně, protože to ve vesnici ještě nikdo nemá.
"Pff, díky moc. Teď to jdu zkusit někam vyvolat...měj se." A rychlým krokem jdu do tréninkové oblasti.

"Měj se!" zavolal jsem, když odcházel a dál sledoval rušnou ulici.

Ležím na streche jednej z mnohých, ktoré je v Konohe možnosť nájsť. Pozorujem nebo, ani nie preto, že by som chcel, ale pretože ležím na chrbte a otáčať sa mi na bok práve teraz nechce. Len tak si zívnem a s námahou si dám do uší slúchadlá od mojej mp3. Spustím hudbu a pokojne počúvam "svoj výber."

Vstanem, mám dobrú náladu, som oddýchnutý, počasie sa mi pozdáva a hrala mi dobrá hudba. Vystriem sa a trošku sa ponaťahujem. Potom zídem zo strechy... po schodoch nie ako ninja, ktorý by jednoducho zoskočil alebo zbehol po stene. Veď na čo sa namáhať, keď to nie potrebné. Keď už stojím na ulici lenivo sa porozhliadnem, kto všetko tu je, nikto. Všetci niekam šli len ja mám to šťastie, že ma nikto nevolá, nič nemusím a nič nepotrebujem. Aj by som sa usmial, ale zasa, kvôli čomu sa budem usmievať?
Pomaly... lenivo sa vydám po ulici niekam, nechcem sa obťažovať rozmýšľaním kam pôjdem... prosto niekam pôjdem a bude dobre.
(Presun)

Zvedl jsem se z pultu *To jsem tu usnul?* seskočil jsem ze židličky a prokřupal si zápěstí.. "No, půjdu si asi lehnout."

.Přesun.

Našla jsem si poklidnější ulici a mile mě překvapilo, že je v ní i pár laviček. Posadila jsem se a pozorovala kolemjdoucí.

Dneska je krásně. Den jako stvořený pro let na hřbetě Kizoku... Ale asi by mě zabil, kdybych za ním přišla s prosbou o povoz jen tak pro zábavu...

Znudene si vykračujem po uliciach Konohy. Sem tam sa obzriem stranou, koho kde uvidím, aj keď ma to nezaujímalo. Ešte aj obzeranie sa som pokladal za zbytočné, ale tak čo už no.

Zvedla jsem se z lavičky. Byla jsem příjemně odpočatá. Pomalu jsem se vydala směrem k sídlu našeho klanu. Zítra se zase budu muset opřít do tréninku...

přesun.

šel jsem po ulici směrem k hokagemu
''teď večer je tu hezké ticho''

"To jo. Většina obyvatel už je doma." vykračovala jsem si to vedle něj.